Odkaz Krylových písniček bez komentáře. Veškerý komentář o tom co bylo, co mělo příjít a co prožíváme, je v jeho básních.

Všestranně talentovanému Františkovi Gellnerovi (19. 6. 1881 – asi 13.9. 1914) nebylo dopřáno žít dlouho. Přesto po sobě zanechal dílo, které je svým způsobem zapomenuto, ale jenom proto, že málokdo ví, jak často jsou jeho básně zhudebňovány i jako kuplety.

Kytarista David Dorůžka, jehož věhlas dávno přesáhl hranice České republiky, a který obdržel řadu cen za své debutové album Hidden Paths (2004) sestavil své druhé album z vlastních skladeb na básně Emily Dickinson (anglicky) a Jiřího Ortena (česky) a na švédské texty švédské zpěvačky Josefine Lindstrand

Freddie Mercury je skoro 20 let po smrti a lidé pořád poslouchají jeho písničky. A svět je pořád stejný, jako v době, kdy Mercury žil. Plný lásky, dětí, poezie, naděje a milónů mrtvých lidí i zvířat, kteří jsou vraždění jinými lidmi ve jménu ideí, ve jmenu pochybné slávy, ve jménu lidských práv, touhy po moci a hlavně ve jmenu peněz.

Písničky Boba Dylana, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, rozhodně potěší. Nikdy jsem ale jeho texty nepovažoval za skutečné básně, protože zdaleka neměly hloubku a přesah, kterou by takový text měl mít. A že by v tomto směru byl světový? Názor pro smích.

Unikátní bohatá sbírka ruských lidových i umělých písní s širokým okruhem námětů zahrnující poslední dvě století (písňové texty jsou opatřeny vyznačenými přízvuky). Zpěvník patří zatím k nejobsáhlejším, který v Čechách vyšel, a vychází u příležitosti výročí narození Ludvíka Kuby, etnografa, spisovatele, malíře a hudebníka. Obsahuje 175 písní s notami, akordy, komentáři, 22 překlady do češtiny, odbornou předmluvou a doslovem.

…tohle by se vlastně hodilo na začátek – to podstatné: Jsem rád, že tuhle knihu mám doma.

Kdo by neznal Šrutovu (*3. 4. 1940 – 20.4. 2018) skvělou Kolej Yesterday a texty zhudebněné Michalem Prokopem a Petrem Skoumalem. Proto si troufám tvrdit, že jen málokdo nezná Šrutovy básně.

Přestože Friedrich Schiller zemřel velice mladý ve 45-ti letech, dokázal se nesmazatelně zapsat do německé literární historie. I po jeho smrti jsou jeho díla neméně silná a inspirující. Patrně nejznámější příkladem bude báseň Óda na radost (Ode an die Freude).

Pípání budíku se podobá výstřelu ze startovní  pistole…proto mám tak rád víkendová rána, kdy se mohu povalovat, snít, dřímat – anebo poslouchat Dobrá jitra Františka Novotného – to je začátek předmluvy jiného milovaného „rozhlasáka“ Jiřího Vejvody, kterou napsal pro knížku Františka Novotného