Kudláčkova chvála Skotsku "Hora bez vrcholu" je kniha pro všechny, kdo milují vrchovinu, keltského ducha a poesii. Bez patosu se vám z mlh, šera i nocí vyjeví skotská vrchovina plná poesie v sedmé knize temně hlubokého básníka...

Vítr v barvě chrpy je zpytováním a oslavou probouzející se duše v člověku a metamorfóz jejích vzestupných přechodů od rodící se touhy a erotických napětí až k prvním, prosvítajícím osvícením, skrz něž jinak neviděný kosmos umožňuje nové porozumění lidské zkušenosti a našeho světa.

„Smích je zoufalství,“ píše Tomáš Konečný. „Malí lidé mají většinou na práci jen jedno – hledat lidi ještě menší.“

Pro mnoho lidí autorka známá svými vynikajícími texty pro děti a mládež. Málokdo ale ví, že psal také poezii.

Naše skvělá kamarádka, spisovatelka a organizátorka, milovaná Zorka Šimůnková zemřela. Bohužel, náš neméně milovaný, její muž Pavel Kukal mi tuhle těžko uvěřitelnou zprávu nemohl vyvrátit...

Intimní sbírka intimních básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně.

Civilní poesie civilního básníka. Neviditelný vrchol ledovce české poesie.

Po mystickém NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled. Autor tu opět před našimi zraky rozehrává typickým stylem své reflexe života...

...Nerozumím poezii, ale rozumím tomu, proč ji lidé píší. Všichni jsme kdysi psali poezii; jen málo z nás u toho zůstalo, a ještě méně zbylo těch, kteří píší skutečné básně – takové básně, které zatnou své drápky do našich srdečních svalů a už se nepustí. A právě takové básně se nacházejí v „Souhvězdí nomáda“.

Místo ženy je poezie prodchnutá severem, nostalgií i dnešním Finskem. Základní osnovou téměř celého díla je střet současné moderní ženy se starými zakořeněnými zvyklostmi.