svadlenka kvatovy cyklista
Již čtvrtou sbírkou veršů se připomíná táborský básník Jaroslav Švadlena (*15. 8. 1948), ta poslední má název Kvantový cyklista a vydalo ji nakladatelství Zahrada v roce 2017.
ČRo-Vltava z ní v lednu tohoto roku připravilo literární pásmo s jazzovým doprovodem Vlevo hájovna, vpravo sakrál březiny.

Ukázka:

Dítě na stoličce u kamen

Bezproporčně vhlíží do plamenů.
Cosi je nutí vytrvale krmit oheň dřevem.
Babička rachotí hrnci a zlobí se:
Dítě, už nepřikládej…

Zdá se, že nemůže být
pevnějšího a jistějšího prodlévání
mimo stoličku u roztopených kamen,
zvláště když pod příkrovem neprodyšnosti
naplno pracuje vývěva odosobnění.
K tomu svébytnost bytí nečekaně dovršena!

Jako by vesnice znamenala
víc než planeta.
Jako by domek vyjadřoval
víc než vesnice.
Jako by světnice představovala
víc než domek.

A stolička u kamen měla
větší význam nežli světnice.
A sezení na stoličce u kamen
dokonce vyšší závažnost
než ostatní dění ve Vědomí…

Větrná noc

Za větrné noci se utrhlo srdce zvonu.
Vyhloubilo v zemi hlubokou jizvu.
A tebe navštívil přítel z dávných věků.
Této noci totiž vichr rozmetal čas
jako kupu podzimního listí,
zcela přenastavil pečlivě seřízená
zrcadla prostoru
a uvolnil i pevně zaklínované sudy osudu.

Za praporečníka poezie
jsi svého přítele odvždy prohlašoval…
Dovolil ti nahlížet
do svého herbáře prvosloví
i do slovníku krasosloví.

Z hladiny jemnosti sbírali jste
nejjemnější pěnu,
tu nebeskou manu Bytí.
A z hlubiny oddanosti dolovali jste
nejryzejší rudu,
ten kámen mudrců zaplněné Prázdnoty.
A tušili jste, že i když básník
má tu výsadu býti prosvěcen světlem,
může o tom vydat svědectví pouze za noci.
Za noci, jakou je tato.


Myšlenky z knih

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé. Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty - hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv.
Peter Gray