urbankova otec sece travu
Druhá básnická sbírka básnířky, výtvarnice, prozaičky...

Dagmar Urbánková (*1972)
je výtvarnice, básnířka a prozaička. Je autorkou knih pro děti Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota(2010), Cirkus ulice (2012) vydaných v nakladatelství Baobab, povídkové knihy Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008).

Holiny,
branka,
brousek…

Myslí, že ho pod oknem neslyším.
V mém spánku
pomalou chůzí za kosou
drtí stvoly pampelišek.

Jsme spolu na kraji svých spánků;

já ještě skoro ne,
on už skoro ano.

Jeden končí
a jeden začíná.

Čistí se louka.

Měla jsem sen, tati:

na dně koryta řeky
kosili už trávu.

Zelenou, takovou silnou,
pěknou trávu…

--------------

Dnes mi zemřel táta.
Ještě to ani pořádně nevím.

--------------

Čicháš k botům?

Saháš dovnitř?

Stydnou rychle…


Myšlenky z knih

Toto bych chtěl pro své děti, kdyby byly ještě malé. Chtěl bych, aby vyrostly s pocitem, že jsou vládci svých životů. Chtěl bych, aby byly šťastné, ale také aby se staraly o štěstí druhých. Chtěl bych, aby byly emocionálně odolné, aby mohly odrážet nevyhnutelný stres a zklamání, které život občas přinese. Chtěl bych, aby měly důvěru ve svou schopnost učit se po celý život a přizpůsobit se světu, který se rok od roku mění stále rychleji. Chtěl bych, aby měly cíle, po kterých opravdu touží. Chtěl bych, aby byly schopné kriticky přemýšlet a činit racionální rozhodnutí, která jim pomohou dosáhnout jejich cílů. Chtěl bych, aby měly morální hodnoty, které pomáhají dávat smysl a strukturu jejich životům, a doufám, že to budou lidské hodnoty - hodnoty, které mají co do činění s lidskými právy a povinnostmi, a ne s pošlapáním těchto práv.
Peter Gray