Nedá se nesmát, když člověk čte soudobou "poezii" na "velikány" naší doby. Nedají se také zapomenout socialistické básně, jež nám lili do hlavy a pak nás nutili poslouchat idiotské projevy, tak podebné těm dnešním.

socialisticka poezie havel


A potom, že po  roce 1989 se něco změnilo. Pořád je to stejný. Hloupost se stále jmenuje hloupost. Ať je červená, modrá nebo oranžová.

Rok bez Havla
Džamila Stehlíková
(druhá část básně)

Loňský prosinec vyladil zimu do jarních tónů,
Bylo teplo, pršelo, ze severu táhla hejna ukřičených vran,
Třetí adventní neděli ráno, dřív než Reuters, loretánské zvony
Rozezněly se - Havel zemřel. Zdvižený vítr od nebeských bran
Uhasil cigaretu, rozházel kulisy a pražskou scénu otáčí,
Zůstali jsme sami - rodinné stříbro ani hokejové zlato nestačí…
Sestra Boromejka, ochránkyně lidské třtiny
Nad jeho lůžkem zašeptala Dáše:
„Byl hodný. I na své věznitele – bůh oplatí jeho činy…“
Měl pohřeb ve dnech očekávání Mesiáše.

Rok uplynul. Havlovo diodové srdce svítí Evropě. Nikdo nepláče.
Jeho stezka z Čech do dějin zarůstá provinčním bodláčím,
Ztrácí se v kamení pomníků, v dunivých ozvěnách klišé,
Ano, zemřel. Čas je vítěz a bere to nejlepší, přesněji řečeno – vše.


Gottwaldův úsměv

Otto Ježek

Když jsme si v dílně pověsili
Gottwaldův obraz nad svůj stůl,
jako by utajené síly
(věřte si nebo nevěřte)
se v každém náhle probudily.

Gottwaldův úsměv prohlížíme
před šestou ráno každý den
a než si plány přezkoušíme,
(věřte si nebo nevěřte)
tím úsměvem se potěšíme.

Jak usmívá se ten náš milý
v hukotu naší továrny!
Až někdy myslívám si chvíli,
(věřte si nebo nevěřte)
že oči jeho promluvily.

Gottwaldův úsměv vyrovnaný
nám v dílně svítí nad stolem.
Chválíte naše smělé plány?
Věřte si nebo nevěřte,
ty všechny budou překonány!

O Leninovi
Jan Hostáň

Celé Rusko vzpomíná
na Iljiče Lenina:
Jak dal Rusku dobrou vládu,
jak pracoval do úpadu,

jak boháče učil práci,
co v něm celý svět dnes ztrácí,
že i malé dětičky
znají o něm básničky.

Poezie současná – nové knihy

Tance aneb na počátku nebylo slovo, ale tanec

Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy...

Jaroslav Čížek: Tichý řev motýlů

Jaroslav Čížek pracující básník a muzikant. v roce 2010 mi vyšla v samonákladu první sbírka básní Neonový poutač do...

Zakázané květiny Petra Žantovského

Sbírka Zakázané květiny (Kmen 2016) shrnuje autorovu básnickou tvorbu Petra Žantovského z období posledních pěti let. Oprot...

Sharon Oldsová se nestydí aneb Papežův penis a jiné básně

Dnes již proslulá americká básnířka Sharon Oldsová (*1942 v San Francisku) takzvaně vstoupila do literatury počátkem osmdesá...

Básník i překladatel Pavel Weigel. Ukázky básní

Těžiště Weiglovy literární činnosti spočívá především v překladech, kterých knižně publikoval více než sto. Překlá...

Inspirující myšlenky...

Vždycky se najde někde balvan nebo břeh nebo pařez, který se nebojí brzdit povodeň kalné hlouposti. Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci? Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích? Problém je totiž v tom, že kdo myslí jen na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne... Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.
Jan Werich (1905 – 1980)