aaen2Básnická prvotina sestává ze dvou symetrických celků, Začátek bez konce a Konec bez začátku. V první části převažuje autobiografická výpověď s motivy naděje, najdeme zde aforismy o duchovním životě, hříčky, verše o přírodě, fiktivní písňové texty a četné odkazy k okultismu, magii a mystice.

V druhé polovině knihy obrací autor svou pozornost k odlidštěnosti současné civilizace a dílo dostává apokalyptický nádech. Poezie je psána volným veršem, využívá hojně slovních hříček a nestandardní typografie. Autor je frontmanem avantgardní hudební skupiny Aaen Anima. V případě zájmu o knihu můžete kontaktovat autora na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..Více informací najdete na webu www.aaen.sweb.cz

Aaen Jan Kratochvíl: Začátek bez konce a Konec bez začátku; Loreta, 1. vyd., 2011

/Rozhovor o básnické prvotině/

Tvá nová básnická sbírka je hodně duchovně zaměřená. Kde podle Tebe vzniká múza? Ve člověku či mimo něj? Máš pro tento jev nějaké vlastní vysvětlení?
Myslím, že múza může vznikat v člověku i mimo něj. Záleží na tom, kdo jsme a jak pracujeme s inspirací. Prožitek je vždycky víc než vysvětlení. Myslím, že svět občas funguje trochu jinak, než bychom považovali za standardní. A baví mě zkoumat tyhle vody.

Kde píšeš a kdy píšeš nejčastěji? Pomáhá Ti psaní i v osobním životě?
Píšu kdekoli a kdykoli. Z hlavy i duše, občas něco steče do slov. Psaní mi pomáhá hodně, ale nepíšu jen kvůli psychohygieně.

Jak dlouho knížka vznikala? Psal jsi ji pro někoho konkrétního?
Začal jsem ji psát před dvěma lety. Měla vzniknout výběrem z desetileté tvorby, kterou jsem publikoval hlavně na internetu. Nečekaně ale přišla inspirace a napsal jsem úplně nové věci a z původního torza nezůstalo skoro nic. Mohla by oslovit otevřenější lidi. Jsou v ní četné odkazy k magii, okultismu, mystice. Její druhá polovina je z velké části společenskokritická. Skoro všechny texty jsou ve volném verši. Básně jsem vybíral srdcem i rozumem a řadil tak, aby k sobě ladily, je to jako když skládáš hudbu.

Které básně si vážíš nejvíc?
Všech. Za jednu z nejosobnějších a pro mne nejcitlivějších považuji miniaturu pro svého syna. Asi i proto jsem tuhle báseň nikdy nedal na internet.

Inspirovalo Tě setkání s nějakým člověkem? Rád bys někomu poděkoval?
Jedním z podnětů, proč vůbec píšu, bylo setkání s Josefem Peterkou na PedF UK před třinácti lety. Něco tam „přeskočilo“. Od té doby se vídáme a tahle občasná setkávání nejen nad poezií jsou velmi inspirativní. Dalším člověkem, který má na knížce zásluhu, je má bývalá přítelkyně Noira, druidská kněžka a čarodějnice. Odvedla výbornou editorskou práci a byli jsme si celé měsíce vzájemnou inspirací i oporou, v dobrém i zlém.

Jak jsi vybíral tiskárnu a jak jsi postupoval od zrodu Tvé knihy do jejího vyhotovení? V čem jsi se během tvorby knihy nejvíce spálil?
Knížku jsem si udělal skoro celou sám, hodně jsem se na tom naučil. Od výběru fontu přes zlom, sazbu, návrh obálky až po převod do tiskových dat. Samozřejmě jsem si nechal v mnoha věcech poradit od zkušenějších. Zvažoval jsem, jestli tisknout ofsetem nebo digitálem. Zvítězil ofset, chtěl jsem, aby byl tisk dokonalý, hezký a maximálně trvanlivý, třeba i za vyšší cenu. Udělal jsem „výběrové řízení“ asi na šedesát tiskáren z Prahy a okolí. Vyhrál to cenou i přístupem pan Štola (www.tiskcyklos.cz). Žádný manažer v kravatě, ale poctivý živnostník a taky moc fajn člověk. Doporučuju. Dokonce mi nabídl, ať se na tisk knihy přijdu podívat, taková nabídka se neodmítá. Pokecali jsme, udělali jsme z toho s Noirou i malou fotoreportáž. Nádherné vidět vlastní knihu, jak vyjíždí z rotačky. V čem jsem se nejvíce spálil? Možná více hlídat tisková data obálky, neodpočítal jsem ze zaslaného návrhu ořezové značky, mělo to být jinak. Ale nakonec dobrý.

Jaký postup bys poradil básníku, který se teď v této chvíli rozhodl vydat svoji sbírku?
Každý chce od vydání knížky něco jiného, a od toho se odvíjí postup. Já chtěl, abych měl vydanou knihu. Žádné samizdaty, žádné e-knihy, ale opravdovou knihu, co je na regálech knihoven a má ISBN. Celý náklad jsem hradil ze svého, nechtěl jsem, aby někdo měl na knihu copyright a blokoval mi tvorbu volně šířit, miluju v umění volně šiřitelný věci. Rád bych tady poděkoval Martinu Zborníkovi, sám mě oslovil, že by knížku vydal pod Loretou. Vzácný člověk, který dělá věci ze srdce, a ne kvůli prachům, fajn a fér spolupráce.

Poezie je dnes dost na úbytě. Mohl bych se Tě optat, jak jsi se k poezii dostal a kolik let píšeš?
Všechno možné jsem psal už odmala, fantasy, sci-fi, povídky. K poezii jsem se dostal tak nějak přirozeně, asi přes texty k svým hudebním skladbám. Věci, za kterými si dodnes stojím, začaly vznikat před třinácti lety. Inspirovalo mne kromě jiného i studium českého jazyka, literatury a společenských věd na Pedagogické fakultě UK. Průběžně publikuji elektronicky, na Totem.cz, pod jménem Aaen. Je tam spousta nových textů.

Máš kromě poezie nějaké další aktivity na poli umění? Kdo je pro Tebe uměleckým vzorem?
Zpívám a hraju na kytaru v hudební skupině Aaen Anima, kterou jsem založil před deseti lety. Z hudby mám moc rád třeba Black Sabbath (Tony Iommi, Ronnie James Dio), Type O Negative, Beatles, My Dying Bride, starší Paradise Lost, Jethro Tull, Nirvanu nebo Ancient Ceremony. Z českých třeba České srdce, Dr. Max, Forgotten Silence, Infernal Blaze, Excrements! nebo Mňágu. Z filmů Stalkera od Tarkovského a snímky Jana Švankmajera, z literatury je to třeba Sartre, Nietzsche, chaosmagik Peter Carroll nebo populárně psychologické knihy od Isabelle Nazare-Aga. Z literatury české Ladislav Klíma, Arthur Breisky.

Smím se Tě zeptat, jak vznikl tento umělecký přídomek Aaen u Tvého jména?
Kdysi na střední škole nám učitelka pouštěla dokument o beat generation. Kerouac tam říkal „musíte hořet, jako ta pochodeň“. Slovo „Aaen“ je můj neologismus pro oheň. Časem jsem na to ale docela zapomněl a prostě je to mé jméno. Dost možná jediné pravé jméno, protože jsem si ho dal sám.

Jaké máš plány do budoucna?
Myslel jsem, že po vydání knihy už psát nebudu, chtěl jsem se víc věnovat hudbě. Ale napsal jsem nové texty a cítím, že vydám další knihu. Už mám vymyšlený i název, ale ten zatím ponechám v tajnosti, a vím už i pravděpodobnou barvu obálky. Rád bych tento rok odehrál koncert k desetiletému výročí své kapely Aaen Anima, ale není čas zkoušet, hodně aktivit jsem musel kvůli nedostatku času odstřelit. Mělo by dojít i na křest a autorská čtení z aktuální knihy. S občanským sdružením Loreta jsme předběžně domluveni, že bych mohl mít ke knížce vlastní pořad na Dni poezie. To by bylo moc fajn. Předtím proběhne její křest v kavárně FRA, a to 28. května od osmi večer – všechny srdečně zvu.

Kde je možné knížku sehnat?
Knížku jsem, přestože vyšla oficiálně, nedával do klasické distribuce. Je k vypůjčení nejen v povinných, ale i několika dalších knihovnách. Pokud by o ní někdo měl zájem, může mne kontaktovat. Vyšla v nákladu 200 ručně číslovaných výtisků.

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
web: www.aaen.sweb.cz

Poezie současná – nové knihy

Tance aneb na počátku nebylo slovo, ale tanec

Tance nabízejí básně autorky, která má muže, děti, zahradu, přítelkyně, své stesky i transy, která dovede prožívat barvy...

Jaroslav Čížek: Tichý řev motýlů

Jaroslav Čížek pracující básník a muzikant. v roce 2010 mi vyšla v samonákladu první sbírka básní Neonový poutač do...

Zakázané květiny Petra Žantovského

Sbírka Zakázané květiny (Kmen 2016) shrnuje autorovu básnickou tvorbu Petra Žantovského z období posledních pěti let. Oprot...

Sharon Oldsová se nestydí aneb Papežův penis a jiné básně

Dnes již proslulá americká básnířka Sharon Oldsová (*1942 v San Francisku) takzvaně vstoupila do literatury počátkem osmdesá...

Básník i překladatel Pavel Weigel. Ukázky básní

Těžiště Weiglovy literární činnosti spočívá především v překladech, kterých knižně publikoval více než sto. Překlá...

Inspirující myšlenky...

Šavle a bodáky, jak vy též sám uznáte, nepoužívají se k poctivé práci. Šavlemi a bodáky nedobývám ze země ničeho. Ručnicemi a děly neořu. Šavlemi mohu ale krájet lidi, bodáky párat břicha svých bližních a ručnicemi a děly postřílet doma svého vlastního otce a zastřelit bratry. A tomu všemu říkáte nutnost. Chcete se dovolávat Boha k neobyčejné vraždě. Když se dva honci prasat pobijí, ženete je před soud a odsuzujete pro pár bezvýznamných ran. Sami ale tisíce lidí ženete do války, kde nutíte je zabíjet se navzájem, pro zájmy jednotlivce, který náhle prohlásil, že je uražen. A poněvadž sám nemá tolik odvahy se řezat, prohlašuje to za urážku státu, zbaví rodiny živitelů, navádí tisíce lidí ku žhářství a vy, kteří hlásáte lásku k bližnímu a vraždu pokládáte za smrtelný hřích, asistujete každému zákeřnictví a před bitvami modlíte se, aby to dobře dopadlo. A jak jinak si to slovo dobře představujete, než ve formě 'vraždy'? Ovšem že to jmenujete jinak. Vlastenectvím, statečným činem obhájců vlasti a podobně.
Jaroslav Hašek, Nazarénští