baso-macuo
Pro všechny milovníky haiku vyšlo už několik překrásných knih, do kterých jsou vepsána nahlédnutí do japonské krajiny i lidské duše, které napsal mistr Bašó. Ať už to jsou samotné haiku nebo putovní cestovní deníky, vždy vás překvapí nesmírně trefným a poetickým tónem své poezie nebo vyprávění, které okouzlí stejně, jako tóny japonské flétny shakuhachi.

basne-villon-francois
Dílo patří jednoznačně k vrcholům středověké poezie. Testament skládal Villon r. 1461 v okolí Paříže, kam se uchýlil, když byl propuštěn z biskupova vězení. Dílo obsahuje na svou dobu mnoho provokací vůči vládnoucí šlechtě i církvi, a často vnímáme v jeho verších velké znechucení nad celým společenským marasmem.

dobryden_poster300Pokud se lidé nezmění, nezmění  se ani doba, tvrdil svého času náš profesor Macháček. Čas bolševického socialismu je pryč a my žijeme v době demokratické monarchie. Řekněte si, naprosto odlišné režimy. Ale není tomu tak. Jen vzpomeňte budovatelsk‎é básně z 50.let 20.století a zkuste je převést na dobu dnešní. Nic se zásadního nemění. Jen barvy, slova hesel, grimasy lidí infikovaných politikou...

kabinet mistra vrchlickehoIvan Wernisch jistě nevybíral špatně. Nejčastěji těží z knihy Hořká jádra (1889), a to šestkrát, a po pěti básních vyjímá ze svazků Bodláčí z Parnasu (1893), Napadlo rosy (1896) a Tiché kroky (1905). Nu, a každá ze čtyř Vrchlického sbírek Co život dal (1883), Jak táhla mračna (1885), Moje sonáta (1893) a Duše – mimosa (1903) mu poskytuje básně hned čtyři.

Poezie klasická – nové knihy

Korespondence Vladimíra Holana. Umlkám do čekání

Stranou, v posledních letech značného, zájmu o dopisy význačných kulturních osobností překvapivě dlouho stála korespondence...

Pozůstalé básně Vítězslava Nezvala, velikána české poezie, na kterého se už zapomíná

Dílo Vítězslava Nezvala vyšlo v 39. svazcích v Československém spisovateli postupně od roku 1950 až do roku 1990, kdy jedním ...

František Halas. Srozumitelný básník chaotické doby, který by i dnes měl co psát

Básně Františka Halase (3.10. 1901 – 27.10. 1949) jsou prosté a srozumitelné, ale přesto jeho tvorba patří k dílům nejslož...

Antonín Sova. Zpěvy domova jsou klenotem české poezie

Celý druhý oddíl knihy Sovovy mluví řečí Soucitu a vzdoru: patosem, sebetrýzněním, kolektivním hněvem, planoucím akcentem ...

Básník Čchi Paj-š´ Verše od bazénu spadlé hvězdy aneb proč by měla být poezie srozumitelná

Nakladatelství Brody vydalo v roce 2002 v převodu Josefa Hejzlara sbírku čínských básní, kterou jsem shodou okolností dostal l...

Inspirující myšlenky...

V 19. Století, kdy maloměšťáci začali imitovat noblesu, snažili se mluvit vzdělaně. Ovšem nemajíce vzdělání. A snažili se chovat vychovaně, nemajíce vychování. Imitovali. Proto byli tak přepjatí. Považovali za vulgárnost ledacos, co se ani v nejvyšších kruzích za vulgární nepovažovalo. To se zachovává u mnoha lidí dodnes... Druhý extrém ovšem je, že zase mnoho lidí mluví hrubě a vulgárně a sprostě, aby jaksi zdůraznili svou lidovost. Vykládají si mylně lidovost, jako si tamti vykládali mylně dobré mravy... Ano, souhlasím, kultura naší řeči hodně upadla. Obludná zdeúřední slova, která si vymýšlejí docela zbyteční lidé bez jazykového citu, zamořila noviny, úřední spisy i korespondenci, ba i ústní projevy.
Jan Werich