cech hanuman

Od doby, kdy lidé zaznamenávali své myšlenky pomocí písma, se názory na chování společnosti, jedince i davu nezměnily. Jsou až podezřele stejné. A tak stejně jako Ezop své bajky, Orwell svoji Farmu zvířat, napsal i Svatopluk Čech svůj zvířeví epos, aby v podobenství poukázal na věčné problémy, s kterými zápasí lidská civilizace. Dílo je skoro zapomenuté, ale svou výpovědí je aktuální i dnes. Kniha se jmenuje Hanuman a pozor, vyšla v roce 1884.

Epos Svatopluka Čecha byl prý psán, aby zesměšnil tehdější český život, tvrdili literární kritici.
Ti také dílo zaškatulkovali jako satiru mělkou a dílo nepříliš podařené. Dá se o tom zcela jistě polemizovat. Dnes je jisté, že myšlenky byly na svou dobu příliš odvážné a velké časti veřejnosti nepochopitelné, jako každý názor, které svou výpovědí předbíhá dobu. O podobném nepochopení už před sto lety psal G.B. Shaw nebo Chesterton. Osobně si myslím, že toto příběh bude oslovovat ještě mnoho generací, protože téma, které Svatopluk Čech zvolil, nezná hranic času.
Koneckonců námět vychází z eposu Rámájana (cca 8 stol.n.l.), kde Hanumán je hinduistický bůh, syn boha větru, který pomohl hrdinovi básně Ramovi zvítězit nad zlými duchy.

Mladý opičí král Hanuman se po zajetí a životě v evropském prostředí vrací zpět do své země, aby zde zavedl jinou kulturu, o které si myslí, že je lepší a civilizovanější.
V příběhu Čech poukazuje na podobné jevy, které dnes a denně můžeme pozorovat ve všech "chudších" zemích na světě. Podobenství příběhu s chaotickým vývojem lidské civilzace nám ukazuje, že vzhlížení ke kulturám, které jsou údajně civilizovanější ještě neznamená, že jsou vyspělejší. Materiální bohatství rozvinuté civilizace sebou přináší řadu výhod pro život lidí, ale bohužel rozvíjí paradoxně i chudobu myšlení u většiny populace a tím její postupnou degradaci.

Opičí král se snaží poevropštit svou říši, ale bezúspěšně. Nelze bez velkých kulturních a morálních následků měnit násilím kulturu, která má tisícileté kořeny.
Taková hloupá rozhodnutí vedou jen k velkým rozporům, jejíž následky často řeší celá generace v nesnášenlivosti a válkách. Invaze amerických a evropských okupantů do Afganistánu, Iráku, Libye má podobné následky, které se mohou řešit celá staletí. I když v pozadí války jde o nadvládu nad ropnými zdroji a potažmo nad kontrolou velké části světa, je tato okupace ve velké míře chápána jako násilné vměšování do cizí kultury. Výsledkem jsou milióny mrtvých lidí a zasetá nenávist uvnitř země, kterou budou trpět další generace.

Příběh Svatopluka Čecha proto nemůže končit jinak než tragicky, stejně jako každý podobný příběh na této planetě.

Ukázka:

Divně upírá se na mne
pohled opa zádumčivý,
do hlubin mé duše vniká
výraz jeho bolně tklivý - -
Poznávám tě, Hanumane,
ponížení tvoje zřím
a té slze, která kane
z oka tvého, rozumím.

Ty, jenžs osvícenou myslí
dbával salonního vkusu
a své opy pilně brousil
na francouzském jemném brusu,
musíš vhodně doplňovat
fantastických barev žár,
jímžto po vzdělaném světě
straší divošský ten pár.

Chápu bol tvůj, Hanumane!
Ale poslyš, co ti pravím:
Přijdou časy, o nichž sníme
se zápalem nedočkavým,
které v širém světě shlédnou
jeden kroj a jeden zvyk
a lid jeden s řečí jednou,
s krásnou řečí volapük.69

Všichni budou jedno myslit,
jedno cítit, jedno robit,
uniformou vzdělanosti
jedinou své duchy zdobit;
pak i rod tvůj, Hanumane,
uzrá pro všelidství ráj
a snad pravdou též se stane
moje pošetilá báj.

Poezie klasická – nové knihy

František Halas. Srozumitelný básník chaotické doby, který by i dnes měl co psát

Básně Františka Halase (3.10. 1901 – 27.10. 1949) jsou prosté a srozumitelné, ale přesto jeho tvorba patří k dílům nejslož...

Antonín Sova. Zpěvy domova jsou klenotem české poezie

Celý druhý oddíl knihy Sovovy mluví řečí Soucitu a vzdoru: patosem, sebetrýzněním, kolektivním hněvem, planoucím akcentem ...

Básník Čchi Paj-š´ Verše od bazénu spadlé hvězdy aneb proč by měla být poezie srozumitelná

Nakladatelství Brody vydalo v roce 2002 v převodu Josefa Hejzlara sbírku čínských básní, kterou jsem shodou okolností dostal l...

Oldřich Mikulášek v poezii ztracený a znovunalezený

Přemýšlivá a krásně vroucí je Mikuláškova poezie, jež ho řadí k českým bardům, kteří nejvíc oslovili své čtenáře...

Bohumil Mathesius. Zpěvy staré Číny, nejobšírnější antologie čínské poezie

Tři sbírky čínských veršů vydané Bohuslavem Mathesiem, jsou zatím nejobšírnější antologii čínské poezie v češtině. ...

Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik