Nejpilnější autor literatury faktu Jan Bauer (*1945), původním povoláním zemědělský inženýr, žijící na samotě u Vodňan, zdaleka není prvním ani posledním, kdo si vybral pro svoji už 130. knihu a historický román životní příběh Albrechta z Valdštejna (1583 – 1634).
K tomuto postu mě přivedl shluk otázek v jednom z diskusních příspěvků pod nedávným pokračováním seriálu Jiné právo misijní, a sice: Vystudoval Dostojevský, Hemingway nebo Balabán či Hrabal kurz tvůrčího psaní? Znamená jeho absolvování skutečně to, že někdo umí psát?
Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Kdo poskytl Iráku zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost?
Jak moc živilo spisovatele jen psaní? Dalo se kdy vůbec uživit jenom psaním? Na tu zajímavou, i když trošku hmotařskou otázku, odpoví knížka připravená Ústavem pro českou literaturu O slušnou odměnu bude pečováno... vyzbrojená podtitulem Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století.
Tuto knihu už čtou v překladu ve stovce zemí. Alespoň to tvrdí nakladatel Ivan Volný o knížce Komplikace – Chirurgovy poznámky (vydalo nakladatelství Baronet, překlad Jana Pacnerová, 320 stran), který v předběžném referenčním průzkumu zjistil mimořádný zájem a neváhal knihu vydat také u nás. Navíc mu ji přišla pokřtít trojice našich předních lékařů, shodou okolností někdejších spolužáků: prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., kardiochirurg, MUDr. Ilja Kotík, internista, který šest let pečoval o zdraví prezidenta Václava Havla a MUDr. Jan Cimický, psychiatr, jemuž se podařilo za své návštěvy v USA osobně se poznat s autorem knihy Atulem Gavandem, profesorem Harvard Medical School a chirurgem v Bostonu.
Unikátní historiografická kniha o vývoji hrnčířství v Kutné Hoře v letech 1400-1900, přináší množství nových poznatků vycházejících z nově zpracovaných archívních pramenů a historických dokumentů. Shromažďuje ojedinělým způsobem ucelený průřez životem hrnčířů od středověku do počátků novověku v Kutné Hoře a je doprovázena množstvím exkluzívního obrazového materiálu - archivními dokumenty a fotografiemi ukázek hrnčířského řemesla. Kniha je zaměřena na široký okruh milovníků historie a běžných návštěvníků památkových objektů. Dále chce upozornit na mizející řemesla i na krásu rukodělné výroby.
Mít děti? Pracovat? Dívat se na televizní noviny? Přispívat k ekonomické soutěži? Děkuji, raději ne. Nemám zájem. Corinne Maier, matka dvou dětí, se rozhodla zbořit jeden z nejsilnějších mýtů naší doby – kult dítěte a šťastného rodičovství. Autorka se nebojí říkat neslýchané věci, bourat nedotknutelná falešná tabu, ba naopak: činí tak s nesmírným gustem a intelektuální vervou.
Výpravná publikace se zabývá budovou bývalé Malostranské radnice (dnes známé zvláště jako Malostranská beseda) v kontextu vývoje celé Malé Strany. Komu by se zdálo, že jedna stavba – dosud ostatně pro svou léta zašlou fasádu spíše nezajímavá – je pro jednu knihu příliš, bude nejspíš překvapen. A to nadvakrát. Za prvé mimořádnou krásou samotné budovy, která se „vyloupla“ v průběhu náročných a objevných restaurátorských a stavebních prací. A za druhé množstvím zajímavých informací, které se k budově Malostranské radnice, posléze sídlu Malostranské besedy, váží.
O objevu 375 milionů let staré přechodové formy mezi rybou a obojživelníkem v odlehlém koutě arktické Kanady i o tom, že v každém z nás je skryta ryba, byť v zastřené a pozměněné podobě, o tom, jak se postupně měnilo rybí tělo v tělo savce (a člověka), a nejen o tom, vypráví ve své nesmírně originální knize Neil Shubin, účastník objevu oné pradávné ryby zvané Tiktaalik. Zábavnou formou spojuje dobrodružství v paleontologii s vědeckými poznatky a odhaluje mnoho překvapivých souvislostí mezi naší anatomií a anatomií ryb, plazů a dalších tvorů.
Existuje na jiných planetách voda? Kde se v kosmu rodí bílí trpaslíci? Je Měsíc synem, či bratrem naší Země? Na tyto a bezpočet dalších otázek podává názornou odpověď kniha Tajemství vesmíru, výpravná publikace s množstvím úchvatných fotografií a názorných nákresů.
„Možná nejlepší bude, když začnete číst od začátku a budete postupně pokračovat až do konce. To někteří lidé dělaj...
Kniha s názvem Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury zachycuje nejrůznější zvyky související s oslavou Vánoc. Tematick...
Jak může pes vědět, že se jeho pán vrátí v neočekávanou dobu domů? Čím to, že kočka tuší, že nadešel čas návštěv...
Český rok v obyčejích, říkadlech, snech, pověstech, pranostikách, traumatech, pohádkách, mýtech, skutečnostech a ž...
Martin Patřičný pracuje se dřevem, které člověka provází od jeho kořenů. Strom se objevuje v náboženstvích snad všech ku...
