Knihy souvislostí

Díky urgencím vysokoškolského pedagoga a znalce problematiky Martina Jirouška vydalo loni nakladatelství Volvox Globator poprvé česky pověstný frenetický text Julese Janina (1804-1874) Mrtvý osel a gilotinovaná žena (1829). Jeho výjimečný autor byl synem francouzského lékaře, vystudoval práva a své nejproslulejší dílo o jednom oslu a jisté dámě původně tvořil coby pustou provokaci. Nebo, řekněme, hřích mládí. Vzniklo v jeho pětadvaceti a tento úspěch nikdy více nepřekonal.

Svérázný, umanutý a svéhlavý švýcarský myslitel Ludwig Hohl (1904-1980) přežíval v letech 1934-1936 v bídě v Holandsku. Nebylo to nadarmo. Právě a jedině pod tlakem obtížných životních podmínek produkoval tehdy relativně soustředěně krátké texty, jimiž si formuloval celé kolony myšlenek.

Německý literát Hans Magnus Enzensberger (*1929) je autorem asi sedmdesáti knih. Rád bych se však vrátil k jedné jediné, přesně řečeno ke čtyřem esejům, které u nás vyšly před osmi lety.

V knihe Držte hubu a krok! (O čom musíme povinne čušať), ako už samotný názov napovedá, Ľubo Huďo píše o témach, ktoré sa v našej spoločnosti buď úplne obchádzajú, alebo sa o nich hovorí iba v duchu politickej korektnosti. V prípade, že máte na tieto témy iný pohľad, nemusíte byť iba novinár, vidíte ich v inom svetle, či dokonca zverejňujete zámerne zamlčiavané fakty, stávate sa nežiaducou osobou a terčom agresívnej kritiky, znevažovania, osočovania a v neposlednom rade čelíte ekonomickému tlaku.

Většina z nás má pocit, že náš velký a propojený svět se v této době nějakým zásadním způsobem proměňuje. Pokud se na architekturu této proměny podíváme surčitým nadhledem, tak můžeme rozeznat tři hlavní skupiny faktorů, které stojí u základů této proměny. Jedná se o:

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu...

Jen jedna jistota je společná pro všechny lidi. Je jím smrt. Nikdy se s ní nesrovnáme a unikáme před ní celý život. Třeba tím, že se snažíme zachytit něčeho trvalého, něčeho, co by po naší smrti bylo důkazem naší existence. Možná proto máme rádi seznamy, které svou konečností a trváním nám umožňují unikat myšlenkám na smrt.

V knížce věnované násilí věhlasný slovinský filozof, psychoanalytik a kulturní kritik Slavoj Žižek komplexně promýšlí a analyzuje tento fenomén ve všech jeho viditelných i neviditelných aspektech a především pátrá po jeho příčinách.

Kniha přináší ucelený a detailní popis metody, která učí otevřené komunikaci, autentickému sdílení a společnému rozhodování.

Věřím, že se aktuální osmdesátník Umberto Eco ještě dočká Nobelovy ceny. Ale předtím bych jednu dal i Angličanu Paulu Johnsonovi (nar. 1928). Za literaturu. Sice je historik, ale Nobelovu cenu za literaturu získal i Sir Winston Churchill, tak proč ne Johnson. Píše lépe než Churchill - a také o Churchillovi. A kromě něj o mnoha dalších osobnostech nejen 20. století.