co-se-deje-se-svetem-cilek
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí.
Kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně.

drzte hubu krok hudoV knihe Držte hubu a krok! (O čom musíme povinne čušať), ako už samotný názov napovedá, Ľubo Huďo píše o témach, ktoré sa v našej spoločnosti buď úplne obchádzajú, alebo sa o nich hovorí iba v duchu politickej korektnosti. V prípade, že máte na tieto témy iný pohľad, nemusíte byť iba novinár, vidíte ich v inom svetle, či dokonca zverejňujete zámerne zamlčiavané fakty, stávate sa nežiaducou osobou a terčom agresívnej kritiky, znevažovania, osočovania a v neposlednom rade čelíte ekonomickému tlaku.

tri svice za budoucnost cilek
Většina z nás má pocit, že náš velký a propojený svět se v této době nějakým zásadním způsobem proměňuje. Pokud se na architekturu této proměny podíváme surčitým nadhledem, tak můžeme rozeznat tři hlavní skupiny faktorů, které stojí u základů této proměny. Jedná se o:

neco-se-muselo-stat
Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu...

bludiste_seznamuJen jedna jistota je společná pro všechny lidi. Je jím smrt. Nikdy se s ní nesrovnáme a unikáme před ní celý život. Třeba tím, že se snažíme zachytit něčeho trvalého, něčeho, co by po naší smrti bylo důkazem naší existence. Možná proto máme rádi seznamy, které svou konečností a trváním nám umožňují unikat myšlenkám na smrt.

Myšlenky z knih

Jakmile vyvstane otázka času na čtení, znamená to, že není chuť. Neboť podíváme-li se na to blíž, čas číst nemá vůbec nikdo. Ani malí, ani mládež, ani velcí. Život je neustálou překážkou čtení. Čtení nesouvisí s organizováním společenského času, čtení je stejně jako láska způsobem bytí. Otázkou není zda mám či nemám čas číst (čas, který mi ostatně nikdo nedá), nýbrž zda si dopřeju nebo odepřu potěšení být čtenářem.
Daniel Pennac, Jako román