Informace v knize vás možná vyděsí. Ale klid, je to hypotéza, dokonce ani ne teorie. Jedná se totiž o to, že autor knihy Leonard Susskind před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, „válku“, která je z fyzikální literatury známá jako válka o černé díry.
Kniha novináře Radima Panenky Justiční tyranie uprostřed Evropy s podtitulem Tribunál pro bývalou Jugoslávii ukázal totalitní tvář západní civilizace dokumentuje dvacetiletou činnost tohoto nelegálně vytvořeného soudu, o jehož nezávislosti a nezaujatosti nemůže být řeč.
Erasmus Desiderius Rotterdamský (1469 – 1536), svého času profesor na lovaňské univerzitě, autor nadčasové satiry Chvála bláznivosti, částečný oponent Lutherův, přítel Thomase Mora. Výjimečně vzdělaný člověk, který už v tmářském středověku chápal potřebu zprostředkovávat vědění ostatním lidem a který je dnes téměř zapomenut.
Jan Keller v knize reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem. Kniha pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie.
Německy píšící filozof korejského původu Byung-Chul Han, jehož knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků, přináší pronikavou diagnózu doby. Každé historické období má své typické choroby.
U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti.
Na literárním festivalu ve skotském Edinburghu v srpnu 2010, představil Pullman svou novou knihu Dobrý člověk Ježíš a darebák Kristus. V ní vrhl mezi čtenáře otázky o tom, kdo vlastně Ježíš byl, byl-li vůbec a o čem jsou všechny jeho slavné příběhy a jak se asi staly.
Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí.
Kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně.
Pravěká existence dnešního druhu člověka představuje nesmírně dlouhé období, kdy se postavení ženy ve společnosti měnilo podle toho, jak se měnil svět ženy ve srovnání se světem mužů.
Svérázný, umanutý a svéhlavý švýcarský myslitel Ludwig Hohl (1904-1980) přežíval v letech 1934-1936 v bídě v Holandsku. Nebylo to nadarmo. Právě a jedině pod tlakem obtížných životních podmínek produkoval tehdy relativně soustředěně krátké texty, jimiž si formuloval celé kolony myšlenek.
