Kniha od známého německého ekonoma Hanse-Wernera Sinna, profesora mnichovské univerzity poukazuje na Euro jako na časovanou bombu, která stále tiká. Mnohé země eurozóny, tvořené skupinou kulturně a hospodářsky velmi rozdílných států, jsou kvůli jeho přijetí dlouhodobě nekonkurenceschopné a trpí masovou nezaměstnaností.
Erudovaný americký historik Howard Louthan, velký znalec českých dějin, ve své knize Obracení Čech na víru – aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém přináší nový a často překvapivý historický pohled na pobělohorskou rekatolizaci.
Jako román je čtení o čtení, které sepsal ze své učitelské praxe francouzský spisovatel Daniel Pennac. Ale pozor, žádná příručka, ale čtivé vyprávění plné vtipu a sympatických úvah...
Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe". Ten byl v létě roku 1716 spolu s jednapadesáti svými druhy zajat na moři berberskými korzáry a strávil roky v zajetí jako otrok.
Informace v knize vás možná vyděsí. Ale klid, je to hypotéza, dokonce ani ne teorie. Jedná se totiž o to, že autor knihy Leonard Susskind před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, „válku“, která je z fyzikální literatury známá jako válka o černé díry.
Ilona Švihlíková patří k těm sociálně myslícím ekonomům, kteří nejen jsou schopni popsat kořeny současné západní krize, ale nebojí se říci jaké vidí reálné východiska. Navíc Švihlíková je obdařena darem jasně, věcně a srozumitelně argumentovat a ekonomický problém uvést do širších souvislostí.
Kniha novináře Radima Panenky Justiční tyranie uprostřed Evropy s podtitulem Tribunál pro bývalou Jugoslávii ukázal totalitní tvář západní civilizace dokumentuje dvacetiletou činnost tohoto nelegálně vytvořeného soudu, o jehož nezávislosti a nezaujatosti nemůže být řeč.
Svou "koláží" fragmentárních úvah, nedořečených příběhů, kuriozních "rad do života", podivných citátů a dokumentů skládajících portrét imaginárního pana Ega, chtěla bezpochyby Ludmila Vachková uskutečnit celkem "normální" umělecký záměr: zaklít do estetického tvaru rozmanitost a rozpornost dnešní skutečnosti i člověka, který v ní žije.
Erasmus Desiderius Rotterdamský (1469 – 1536), svého času profesor na lovaňské univerzitě, autor nadčasové satiry Chvála bláznivosti, částečný oponent Lutherův, přítel Thomase Mora. Výjimečně vzdělaný člověk, který už v tmářském středověku chápal potřebu zprostředkovávat vědění ostatním lidem a který je dnes téměř zapomenut.
Pokud však budete hledat v této knize jasný a dramatický příběh, pak vás zklamu. Celá kniha je jen hledáním souvislostí o tomto lidském světě, které spojují krátké, ale velmi silné zážitky i příběhy.
