Počínaje šedesátými léty dvacátého století se vývoj západních společností nese ve znamení revolty. V druhé polovině minulého století se zrodily a postupně rozšiřovaly ideje a postoje, které – ač již zčásti ztratily svůj původní radikální náboj – jsou nám dodnes natolik srozumitelné a blízké, že se staly samozřejmou součástí našeho způsobu myšlení.
Ondřej Buddeus, Martina Kupsová a Alžběta Skálová sepsali, namalovali, promysleli, vytvořili a vydali úplně tajnou knížku o tom, jací bychom chtěli ve skutečnosti být. Jak se praví v anotaci: "Kniha není obrázkovou knihou pouze pro děti či pouze pro dospělé, je určena „člověku hravému“ každé věkové kategorie".
Současný trend velkoporodnic, tak jako nadnárodních monopolů a obřích hypermarketů, je neblahý, a ve svých dlouhodobých důsledcích přímo totalitární a škodlivý.
Aloys Skoumal (1904 – 1988) je znám jako jeden z našich nejlepších překladatelů. Nový výbor Pěšinka pro podivíny jej představuje jako literárního a divadelního kritika, recenzenta a komentátora veřejného života.
Barnesova meditace na téma lidské konečnosti má podobu rozsáhlého románového eseje rozebírajícího téma z hlediska rozumu a pragmatičnosti, ale připouštějícího si i tabuizovanou hrůzu z neznámého. Román je famózním rejstříkem lidské zkušenosti se smrtí, jejíž místo v novověkých dějinách hledá a dokládá Barnes na příkladech ze sklonku života předních spisovatelů a dalších veřejných činitelů.
Šklovského fenomenální román-vzpomínka Sentimentální cesta podává opravdu drsný válečného obraz Ruska zmítaného rudou revolucí, zmatky i hrdinstvími utopenými v krvi a vodce, vše podbarveno orientální rafinovaností tehdejší Persie interpretováno šarmem již téměř vyhynulé klasické ruské inteligence. Neobyčejný vhled do ruské duše a dějin z pera spisovatele, který je známý spíše jako význačný literární vědec.
Rocková hvězda si může mnohem víc dovolit – a jako rocková hvězda můžete taky bejt úplně blbej. To si jako spisovatel dovolit nemůžete. To by bylo nedorozumění. Řekl Wladimir Kaminer který podle vlastních slov by byl raději muzikantem než spisovatelem.
Občanské sdružení a nakladatelství Goliart, které se snaží rozhýbat segment elektronických knih, vydává druhý román Vitji Barucha s názvem Malé dny. E-kniha je dostupná ve všech běžných formátech, bez ochran a navíc je ke stažení zcela zdarma.
Po dobu tisíce let, nebo ještě déle, čerpala většina křesťanských představ o zvířatech z mimo-vědeckých zdrojů, především z filozofických názorů Aristotela a sv. Tomáše Akvinského. Podle Aristotela pouze lidé vládnou rozumem – jsou anima rationalis, ale jak lidé, tak zvířata mají schopnost cítit – anima sensitiva. Na tyto myšlenky navázal ve scholastické tradici sv. Tomáš Akvinský. Předtím vnesl sv. Augustin do křesťanského myšlení stoické pojetí, že lidé nemají vůči zvířatům odpovědnost.
