zvirata_jsou_nasi_blizniNemohu sice docílit, aby všichni lidé nezabíjeli a nejedli maso zvířat, ale mohu alespoň zmírnit a umenšit jejich utrpení a smrt a zříci se sám pojídání jejich umučených a zabitých těl. Nemohu-li učiniti všecko, mohu učinit alespoň tolik, kolik právě mohu. A co mohu, to i musím.

Nejím masa netoliko že mně škodí, ale proto, že ubližuji živému, cítícímu tvoru. Dokonce i Pythagoras v hlubokém pravěku dějin napsal: "Pokud bude člověk zabíjet zvířata, budou se i lidé navzájem zabíjet.! Bohužel právě tento výrok by měl být na každé státní vlajce světa.

Radikální pacifisté zavrhují ozbrojené násilí vůči lidem, ale sami se hojně dopouštějí „ozbrojeného“ násilí vůči svým menším bratřím ze světa zvířat. Toto násilí se mi zdá o to horší, že se provádí na tvorech slabších nežli je člověk, tvorech, kteří se nemohou bránit. Není to pouze důvod zdravotní, který nutí myslící lidi k vegetarismu, ale hlavně soucit a láska, úcta k životu, na nějž člověk nemá práva, aby jej úmyslně ničil. Všichni, kdo znají a respektují boží zákon „Nezabiješ“, měli by jej rozšířit i na ty, kdo člověku obětavě slouží a s ním všecky bědy snášejí. Na útrapách zvířecích tvorů a jejich mučednické smrti nenesou vinu jen ti, kdo ze řemesla je odpravují, nýbrž i ti, kdo pojídáním jejich těl zavdávají k tomu příčinu. Zdá se mi, že jen ten má opravdový soucit s člověkem, kdo jej má i se zvířetem. (Hýčkání a mazlení nenazývám soucitem.)

Nechci říci, že vegetariáni jsou lepšími lidmi nežli masojedci, ale jestliže jsou pacifisty, pak jejich pacifismus je hlubší a opravdovější. Totéž platí obráceně o vegetarismu, jenž bez opravdového pacifismu skutečným vegetarismem není.

Kdo se zříká požitku masa, současně ale chová v sobě touhu po něm, je špatný a nejistý vegetarián. Nesoulad mezi jeho jednáním a myšlením je na škodu jeho stavu a přivede ho dříve nebo později zpět k masu. Vegetarismus jako askese je chybná cesta. Kdo pociťuje zdržování masitých pokrmů jako oběť, učiní lépe, když zatím pojídání masa bude částečně omezovati a dá si na čas pro pozvolné zjemňování chuti a citu. Pravý vegetarián nepociťuje zdrženlivost od pojídání zvířecích mrtvol jako oběť nebo askezi, nýbrž jako radostnou vnitřní nutnost. …

Tento text je převzat z článku Přemysl Pitter – Vegetarián a ochránce zvířat (HOVORY – Sborník nadačního fondu Přemysla Pittera a Olgy Fierzové, č.11, 2006), který napsal Jan Šťastný, předseda České vegetariánské společnosti.

Omylem je tvrzení, že vegetariáni ideoví jsou nedůslední, protože i když nezabíjejí zvířata, ničí rostliny, které jsou též bytosti živé.
Je zřejmý rozdíl mezi zabitím krávy a „zabitím“ květáku. … Utrpení šiškami krmené husy, nebo předtuchou smrti pronásledované a zařezávané dobytče nelze stavět v rovnici k strouhání mrkve, nebo mlácení obilí či česání ovoce. Ovšem, v obou případech se ničí život, ale tam je ničení provázeno velikým utrpením tvorů, kterého vegetariáni nechtějí být příčinou. … (a) co se zvířaty nebudou-li se jíst? Odpověď je snadná, nebudou se pěstovat. Za to se bude pěstovat více zeleniny, plodin, ovoce. A z bývalých řezníků se stanou výrobci zdravých živin.

Máte pravdu, vytýkáte-li nemožnost důsledného vegetarismu za dosavadních poměrů mravních a sociálních.

Ale řekněte mi, v čem vůbec můžeme být do krajnosti důslední? A přece neustále se o to pokoušíme, celým životem usilujeme o přiblížení se k těm nejvyšším ideálům, jak nám je Kristus a jiní velicí učitelé lidstva vytýčili. V tomto neustálém přibližování se, byť leckdy nedokonalém, ale přecejen toužebném úsilí spočívá celý smysl, radost a krása našeho života. Nemohu-li učiniti všecko, mohu učinit alespoň tolik, kolik právě mohu. A co mohu, to i musím.

Převedeno na otázku vegetarismu, značí to: nemohu sice docíliti, aby všichni lidé nezabíjeli a nejedli masa, ba sám nucen jsem i leccos používati, co spojeno je s utrpením i smrtí těchto ubohých spolutvorů
......, ale mohu alespoň zmírniti a umenšiti jejich utrpení a smrt a zříci se sám pojídání jejich umučených a zabitých těl. Jako odměny dostane se mi i velikého daru od matky Přírody – zdraví. Neboť že maso je jedem, kterým zvolna lidstvo se hubí, to počíná i exaktní lékařská věda nahlížeti.

Vegetářství samo o sobě nedává ještě cejch dokonalosti. Ale ti dobří nevegetariáni by byli ještě lepšími lidmi, kdyby byli vegetariány, protože vegetarismus znamená vyšší, láskyplnější, čistší a zdravější způsob života a hlubší myšlení

Kampaň zpěváka Beatles proti nesmyslnému a tyranizujícímu zabíjení zvířat.



KNIHA ZVÍŘATA JSOU NAŠI BLIŽNÍ
Knížka „Zvířata jsou naši bližní” je soubor krátkých kapitol vybraných z děl známých humanistů, filozofů a křesťanských myslitelů. Svým námětem je to kniha na našem knižním trhu nejen do značné míry jedinečná, ale nadmíru potřebná. Nutí čtenáře k vážnému zamyšlení nad životem zvířat v dnešní materialisticky zaměřené společnosti, nad jejich osudem a bezohledném využívání v různých odvětvích lidského konání, a to zvláště v soudobém systému živočišné výroby. Knížka je výzvou ke změně našeho vztahu k mimolidským stvořením, k soucitu s jejich utrpením a k odpovědnosti za jejich ochranu.
Jan Čejka, autor tohoto souboru, po dlouhá léta pracuje v ochraně zvířat ve Spojených státech, věnuje se humánnímu vzdělávání na školách a svými články přispívá ke všeobecné nápravě vztahu člověka k přírodě a jejím tvorům.

Zvířata jsou naši bližní | Výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů
Sestavil Jan Čejka | Vydal Práh, 2010 | 200 stran A5, vázáno s přebalem