ulfkotte koupeni novinari kniha

V této knize se dozvíte, v jakých lobbistických organizacích jsou zastoupeni jací novináři. Autor uvádí stovky jmen a pohlédne do zákulisí těch organizací, které naše média propagandisticky jednostranně ovlivňují: Atlantik-Brücke, Trilaterální komise, German Marshall Fund, American Council on Germany, American Academy, Aspen Institute a Institut pro evropskou politiku (Institut für Europäische Politik).

Když CIA stanovuje, co se bude psát
Dovedete si představit, že v redakcích píší spolupracovníci tajných služeb texty, které pak jsou v redakční části zveřejňovány pod jmény známých novinářů? Víte, kteří novináři jakých médií byli podplaceni za svá zpravodajství? A máte alespoň přibližnou představu, jak jsou udělovány renomované „novinářské ceny“? Jestliže jste tuto knihu četli, budete se na naše noviny dívat zcela jinýma očima, častěji vypnete televizi a budete také vědět, čemu máte v rádiu ještě věřit: skoro ničemu. Neboť Ulfkotte také pečlivě napsal, jaké stanice které straně patří, a kteří novináři jsou ovlivňováni a jak. Poznáte, jak je s vámi manipulováno – a budete vědět, kým a proč. Závěrem vám bude jasné: Názorová rozmanitost je teď už jenom simulovaná. Protože naše „zprávy“ jsou často čirým vymýváním mozků.

Novináři námi manipulují v zájmu mocných
Máte i vy pocit, že vámi média často manipulují a obelhávají vás? Potom jste na tom stejně, jako většina Němců. Doposud bylo považováno za „spikleneckou teorii“, že námi, občany, vůdčí média cíleně manipulují s využitím propagandistických technik. Nyní jeden insider odhaluje, co se v zákulisí skutečně odehrává.

Novinář Udo Ulfkotte se dnes stydí za to, že 17 let pracoval pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Ještě než autor odhalí tajné sítě moci, provede důslednou sebekritiku. Poprvé zde dokumentuje, jak byl za své zpravodajství ve FAZ podplácen a jak byla podporována korupce. A odhalí, proč tvůrci veřejného mínění informují tendenčně a jak prodloužená ruka tiskového oddělení NATO mediálně připravuje války. S naprostou samozřejmostí byl i autor přijat do sítí amerických elitních organizací, za pozitivní zpravodajství obdržel v USA na oplátku dokonce čestné občanství.

Ukázky z knihy:

Já, autor této knihy, jsem byl sám viníkem. Při pohledu zpět jsem byl zkorumpovaný, manipuloval jsem a dezinformoval. Přesně onen chybějící odstup, který v následujících kapitolách vytýkám ostatním novinářům, jsem i já dlouhou dobu považoval za samozřejmý. I já jsem využíval rabatů novináře, přijímal jsem bezplatné pozvánky do pětihvězdičkových hotelů nebo z pověření šéfů absolvoval kolegiální cesty se špičkovými politiky, zaujímal posty v nadacích nebo jsem přednášel v organizacích blízkých tajným službám.

Z mého dnešního pohledu jsem byl občas také kupován jako svého druhu pracovník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pro pozitivní zpravodajství. A já jsem se nechával kupovat. Záda mi kryl zaměstnavatel, který to ode mne očekával jako samozřejmé.

Dnes o tom mohu hovořit. Ale lépe mi proto nebude. Mnohé se od té doby změnilo. A také koupené zpravodajství je dnes samozřejmostí. EU dnes například platí "nezávislé" novináře za to, aby v údajně "nezávislých" médiích vyleštili image EU. Nejen soukromé, ale i veřejnoprávní mediální podniky pak usilují o peníze vydávané EU na PR. Říká se tomu koupený žurnalismus. A funguje to i opačně: Dva britští reportéři nabídli poslancům EU peníze za změny v zákoně.

Jak se může stát, že naše vůdčí média oslavují EU a euro jako projekt budoucnosti, ačkoli celoevropsky se miliony lidí vůči EU a euru staví kriticky? Jean-Claude Juncker, dlouholetý lucemburský premiér a dnes předseda Evropské komise, nám vysvětlí, jak to funguje:

"Na něčem se usneseme, dáme to pak do placu a nějakou dobu čekáme, co se stane. Když pak nedojde k velkému křiku a vzpourám, protože většina vůbec nechápe, na čem jsme se usnesli, pak pokračujeme - krok za krokem, až není cesty zpátky."

Proč naše vůdčí média takové politiky oslavují, místo aby je pranýřovala?

Odpověď: Jsou s nimi spolčena. Lpí na těchto elitách.

Jak je možné, že naše vůdčí média vyzývají ke stále novým nasazením našich vojáků ve vojenských operacích na celém světě, ačkoli většina obyvatelstva je jednoznačně proti tomu?

Odpověď: Naši alfa-novináři nejsou ničím jiným než prodlouženou rukou tiskového oddělení NATO.

I to v této knize doložíme velmi přesně.

Jak je možné, že naše vůdčí média i nadále vychvalují hromadnou migraci ze všech možných zemí jako "obohacení", ačkoli většina obyvatelstva si přeje uzavření hranic pro určité migranty raději už dnes než zítra?

Odpověď: Průmysl a finanční elita to tak chtějí, protože masa laciné pracovní síly slouží jejich zájmům.

S výčtem podobných palčivých otázek by se dalo pokračovat do nekonečna. Nejdůležitější otázka v pozadí však zní: Kdo v Evropě skutečně vládne? Občané EU to určitě nejsou. Neboť s demokracií už to má sotva co společného. Je to spíš iluze demokracie, dobře zhotovený přelud. Když ale neurčují směr vývoje občané, kdo tedy? Je to snad kartel na tvorbu veřejného mínění, skupina nejdůležitějších a nejvlivnějších těžkých vah průmyslu, finančního světa a politiky, která tahá za zákulisní nitky a prostřednictvím vůdčích médií řídí i naše myšlení?

Jasné je: Od 50. let minulého století americké tajné služby v Německu zřídily a financovaly celou řadu soukromých dobročinných nadací, které měly především jeden cíl: pod legendou vybudovat předsunuté základny tajných služeb, umístit v nich řídící důstojníky jako pracovníky nadací a proamericky ovlivňovat budoucí německou elitu a tam, kde je to jen trochu možné, je učinit vydíratelnými.

Podívejme se na propojení amerických nadací s tajnými služami USA blíže. Stává se, že CIA nebo jiné americké služby se účastní každé větší schůzky novinářů, politiků a hospodářských vůdců konané pod patronátem amerických think tanků. Akcí takových organizací jsem se účastnil jako felow (spolupracovník; pozn. překladatele). Na jedné šestitýdenní cestě na pozvání German Marshall Fund (byla oficiálně odsouhlasená FAZ) jsem například s naprostou samozřejmostí dostal pozvání od rezidenta BND a na podobných cestách jsem byl také seznamován i s pracovníky amerických služeb. Není žádným tajemstvím, že German Marshall Fund udržuje s tajnými službami ty nejlepší styky: Když se v červnu 2014 setkal bývalý šéf saúdské vojenské zpravodajské služby s exšéfem izraelské vojenské zpravodajské služby, s naprostou samozřejmostí k tomu došlo v German Marshall Fund. A Karen Donfriedová, která stojí v čele Marshall Fund, byla předtím v Obamově Národní bezpečnostní radě odpovědná za Evropu. Také bývalí řídící pracovníci organizace mají blízko k tajným službám. Suzanne Woolseyová. manželka bývalého šéfa CIA Jamese Woolseye, je členkou kuratoria/ředitelkou German Marshall Fund. Ach jo: Kontakt na jejího muže, bosse CIA Jamese Woolseye, jsem měl přes German Marshall Fund.

Inspirující myšlenky...

Jsou lidé, kteří jsou vězni svého postavení. Neexistují kladní nebo záporní. Je jen špatně udělaná společnost, která ve výsledku upřednostňuje darebáky. Myslím, že dnes je velmi těžké najít hodně bohaté lidi, kteří by nebyli podvodníky. Odsouzení části obyvatelstva musí předcházet reforma společnosti. Jsem fascinován tím, že žijeme v době, kdy jsme přítomni krachu komunismu a kapitalismu současně. Kapitalismus vypadá zdravě, není to ale pravda. Vede ke katastrofě.
Jacques-Yves Cousteau (1910 – 1997)