Na literárním festivalu ve skotském Edinburghu v srpnu 2010, představil Pullman svou novou knihu Dobrý člověk Ježíš a darebák Kristus. V ní vrhl mezi čtenáře otázky o tom, kdo vlastně Ježíš byl, byl-li vůbec a o čem jsou všechny jeho slavné příběhy a jak se asi staly.

lotr-kristus-dobry-jezis


Nové Evangelium podle Philipa Pullmana

V alegorickém převyprávění začíná Pullman příběh narozením. Marie porodí dvojčata, první narozený se jmenuje Ježíš, druhý Kristus. Kristus je  od počátku neduživý, a možná proto je u Marie oblíbenější než Ježíš, který je silný, tichý a klidný. Děti vyrůstají a příběh se rozvíjí v duchu bible. Zajímavě se odvíjejí dialogy mezi Ježíšem, zaujatým modledním a morální vášni a nejistým Kristem v jakémsi podobenství o marnotratném bratrovi. Jednoho dne vstupuje do příběhu tajemný cizinec, který dáva Kristovi jasné instrukce o tom jak vést písemné záznamy. Tím je nastolený základ pro další otázky, týkající se pravdivosti v biblických příbězích a Pullman nastoluje otázky, jak byla vytvářena teologická vize bible a proč po staletí církev knihu neustále přepisovala.  
Čtenář si proto často klade základní otázku, existuje-li vůbec nějaká pravda o Ježíši? Odpověď je částečně už v části, kde cizinec promlouvá ke Kristovi: "Je čas a tamto je mimo čas. Času patří historie a mimo čas je pravda."

Kontroverzní kniha nebo další kniha probuzení z církevního temna

Samozřejmě už název  budí pobouření věřících v celém světě a zdá se, že by například katoličtí Irové mohli Pullmana žalovat, protože na člověka, který se veřejně dotknul jejich náboženského cítění, mají od prvého ledna 2010 zákon a vysokou pokutu. V eurech. Ale paradoxně i o tom, jak prorůstá politická moc s mocí náboženskou je tato kniha.

Přesto v Edinburghu Pullman o křesťanství otevřeně diskutoval s oxfordským exbiskupem Richardem Harriesem a nutno dodat, že za velkého zájmu mladého publika, což je velmi potěšující. Pullman se tak stává dalším světovým autorem, který se nebojí poukázat kriticky na křesťanskou historii bez dogmnatických a papeženských póz a pravd a zcela jistě přiměje mnoho čtenářů, aby se nad příběhy z Bible zamysleli a zvážili často velmi bizarní svědectví, které se knize knih už po staletí oevuje.

Dobrý člověk Ježíš a darebák Kristus (The Good Man Jesus and the Scoundrel Christ) je divoká a krásná kniha, ve které, stejně jako v podobenství o velkém inkvizitorovi v Bratrech Karamazových, budou pochybovat ti, kteří s ní absolutně nesouhlasí. V Pullmanopvě pohledu je Ježíš především vynikající řečník, který věří v Boží království, zatímco na straně druhé je si vědom, že většina lidských bytosti potřebuje ve svém životě pozemské pevné organizační struktury a byrokracii.
Guardian, duben 2010.

Citát z knihy:

Ježíš bojuje s Bohem v Getsemanech o budoucnosti: "Pane, kdybych si myslel, že jsi poslouchal, modlil bych se za to, aby církev postavila své jméno na tom, aby byla chudá, bezmocná  a skromná. Neměla by mít jinou autoritu kromě lásky. Neměla by vlastnit žádné nemovitosti, neměla by odsuzovat, ale jen odpouštět."