co nesmite vedetAutor v knize vysvětluje neobyčejně jednoduchým a srozumitelným stylem fungování bankovního a finančního systému, jak a proč vzniká inflace a jak se jí dá zabránit. Kromě toho píše jmenovitě o lidech v pozadí, kteří řídí náš svět.

Na následujících stránkách podrobně rozepíšu výsledky svých výzkumů a vám se nebude dostávat slov. Potom možná pocítíte hněv, strach nebo bezmocnost. Přinejmenším já jsem to tak prožíval. Každý z nás je však pánem svého života, a ten se může každou vteřinu zcela změnit - nakonec mne ovládlo přesvědčení, že musím něco udělat. Vždyť každý by se měl snažit, aby opustil tento svět lepší, než když na něj přišel.

Co nesmíte vědět | Michael Morris

Michael Morris
(1966)
Podnikatel, autor a dobrodruh Michael Morris se narodil v Rakousku. Po pobytech v několika evropských městech žije dnes hlavně v USA. Napsal celou řadu textů a článků v angličtině i němčině, vyučoval a dlouhé roky byl podílníkem v několika firmách. Co neSmíte vědět! (=WAS SIE NICHT WISSEN SOLLEN!) je jeho první knihou s tématem hospodářství a nový světový řád.

Ukázka z knihy:

V roce 1917 si J. P. Morgan najal dvanáct špičkových 316 manažerů v oboru zpravodajství, aby s jejich pomocí vypátral nejvlivnější novinové tituly v USA. Měli zjistit, kolik nakladatelství je potřeba na to, aby bylo možné kontrolovat politické mínění v USA. Zjistili, že stačí vlastnit většinu v pětadvaceti největších amerických novinách. Byla vytvořená dohoda o koupě politické linie novin. Do každého listu byl nasazen jeden redaktor, jenž ručil za to, že každá zveřejněná informace se shoduje s linií objednávatele.

Zabýval jsem se do hloubky peněžnictvím a vytušil jsem, že klíč ke všemu leží právě tam. Výsledek těchto pátrání byl otřesný a zdrcující, neboť jsem zjistil, že peníze nejsou to, za co jsem je považoval. Spíše než platidlo byly spíše prostředkem k vytváření (ú)tlaku. Zjistil jsem, že banky si smějí peníze svobodně vymýšlet. To mne však na univerzitě nikdo nenaučil. „Jak to banky dělají ? Komu patří ?“ Teď jsem to chtěl vědět přesně !nesmíte vědět.

Žádnému politikovi by se však nikdy nemělo věřit byť i jedno jediné slovo, vystupuje totiž vždy pod vlivem mocných lobbyistů ! Tohle alespoň řekl jeden
významný politik, a sice americký prezident Franklin D. Roosevelt těmito slovy:
„Vpolitice za nic nemůže náhoda. Pokud se něco děje, klidně se můžete vsadit, že právě tak to bylo naplánováno.“

„Moderní bankovnictví vyrábí peníze z ničeho. Tento postup je možná ten nejpodivnější vynález v dějinách lidstva. „Proces výroby peněz v bankách je tak prostý, až nad ním zůstává rozum stát," řekl John Kenneth Galbraith, ekonom.

Na druhém Lateránském koncilu v roce 1139 vydal papež Inocenc III. výslovný zákaz úroků. Totéž nařízení potvrdil Vídeňský koncil v roce 1311. Křesťané měli zakázáno vyžadovat úroky za půjčené peníze. Přípustné bylo pouze zúročení půjček sjednaných za účelem rozmnožení firemního kapitálu nebo při sjednávání obzvláště riskantních obchodů. Běžné půjčky však úročeny být nesměly !

„Propaganda, podprahové ovlivňování, odpírání spánku nebo podnětů, drogy, vymývání mozku, implantáty nebo elektromagnetické vlny. V mnoha zemích na této planetě, včetně Německa, se již od padesátých let dvacátého století pracuje (z části v armádních, zčásti v civilních výzkumných zařízeních a programech) na zdokonalení kontroly myšlení.“

„Psychochirurgie dosahuje úspěchu tím, že roztříští fantazii, otupí pocity, zničí abstraktní myšlení a vytvoří kontrolovatelné individuum podobné robotovi.“

Inspirující myšlenky...

Jde o klasickou třídní válku. Elity se snaží zvětšit svoji moc. Vlády ztrácejí kontrolu nad ekonomikou, sociální stát se rozpadá. I list The Wall Street Journal před časem přiznal, že ať už je u moci kdokoli, liberálové, komunisté nebo fašisté, hlavní rozhodnutí dělají banky, ratingové agentury a byrokraté, nikoli lidé. Dnešní vládní ideologie je takto směsí „dravého pragmatismu a upovídaného moralizování. Pragmatici jednají, moralisti mluví, ale vzájemně se doplňují: nemorální realita se přikrašluje větami o lásce a slušnosti. Moc se skryla. V tom je její současná síla. Před oči se nám staví Trh jako přírodní zákon, jako neosobní hra odosobněných tržních sil. Politické strany, stejně jako občané samotní se mají sklonit před „vyšším řádem“, který tyto síly nastolují. Zákony trhu ale přestávají okamžitě platit, když jde o zájem superkapitálu. Zisky jsou posvátným soukromým majetkem. Všechny státy a jejich politické reprezentace jsou povinny udělat maximum pro to, aby rostly co nejvíce. Ztráty, vznikající ze vzájemné rvačky o zisk je ovšem nutno v zájmu prospěchu všech hradit z daní běžných lidí. Za anonymitou trhu a neosobním působením tržních sil takto probleskuje zcela osobní zájem lumpenburžoazie. Proto všechno žijeme v pseudodemokracii. Proto jsme ztratili nejen druhého, ale i sebe sama. Liberální diskurs svou legitimitu do značné míry získal právě tím, že vybízí k co největší pluralitě, která je, jak se ukázalo, pluralitou bezmocných. Skutečná demokracie je metafyzická. Skutečnou demokracií je jen ta, v níž bude zrušena jakákoliv vláda člověka nad člověkem. V níž tedy bude zrušena moc jako privilegium nemnohých, a to nejen moc politická, ale především moc ekonomická.
Milan Valach, pedagog a publicista, zakladatel Hnutí za přímou demokracii