kazda maminka je mozartTato kniha není na jedno přečtení. Není snadná na čtení. Určitě nezboří žebříčky prodejnosti. Přesto, nebo možná právě proto, čtena po kapitolkách, a v ideálním případě po odstavcích, by mohla nastartovat hlubinné pozitivní změny v myslích a po nějaké době i v životech pozorných čtenářů a především čtenářek.

Jde to. Tyto a podobné fejetony publikuji již léta na internetu, a tak mám občas zpětnou vazbu. „Vaše inspirativní, zajímavé a se snahou pomoci psané fejetony jsou nádherné. Také jsem si uvědomila, proč jsem v poslední době moc nečetla. Jeden váš fejeton je přínosnější než několik knih,” napsala mi jedna čtenářka.

Náměty nevymýšlím, přináší je život a denní tisk. Snažím se hledat a nabízet jiné než obvyklé úhly pohledu. Alternativní jsem byl celý život, už jako hudebník a vydavatel samizdatů, a zůstalo mi to dodnes.

Přeji pomalé, důkladné, opakované počtení. A doufám, že některé ze čtenářek (a čtenářů) neodradí v našich krajích přece jen nezvykle přímá (někdy i ironická) forma. Tu si vyžádalo samo téma, odborníky, ale i veřejností tak dlouho ignorované. Ostatně, jsem na to zvyklý. O tom, že moje články na téma porodnictví, porody a nové myšlení, stejně jako pak kniha Nová doba porodní, ťaly do živého, svědčí právě to, že o nich všichni mlčí.

Skutečnou změnu můžete přinést jedině vy, pozorné a k jiným než obvyklým informacím nepředpojatě otevřené čtenářky… protože je to v zájmu, vás, vašich dětí a celé společnosti. Protože změníme-li celospolečenský přístup k ženám, těhotenství, porodům a dětem, změníme svět. Vlastimil Marek

Každá maminka je Mozart | Vlastimil Marek | ke stažení zde >>
Více o Vlastimilu Markovi >>

Ukázka z knihy:
Jak vypadá situace u nás? Většina českých matek přestala zpívat. Národ přestal zpívat. Podle posledních dostupných statistik 70 % českých školních dětí nedokáže dobře zazpívat jednu jedinou písničku. Až vyrostou, zcela jistě zase ony nebudou zpívat svým dětem. A nebudeme si už vůbec umět naslouchat, a ani politici, ani my se už nikdy nedokážeme rozumně domluvit. Řešení ovšem už znáte: zpívat, zpívat, pravidelně zpívat.

Pamatujme si všichni: každá maminka má ve svém hlase (jak pro sebe, tak pro své ještě nenarozené nebo právě narozené dítě) dokonalého preventivního léčitele. Každá matkou (ale i otcem) zazpívaná ukolébavka znamená pro vývoj děťátka víc než hodiny pasivního poslechu Mozarta nebo Vivaldiho.
Vážené (budoucí i stávající) maminky, jste to skutečně vy, které můžete pozitivně změnit nejen svůj soukromý svět, ale i celou společnost. A nepotřebujete k tomu nic než onu prvotní informaci (a tu teď již máte). Nepotřebujete sluchátka a přehrávače a nahrávky Mozarta. Vše, co je třeba, již máte. Stačí jen zpívat. Zapamatujte si: čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím líp děťátko všestranně prospívá!

Každá jste pro to své miminko ten nejlepší Mozart v té nejlepší skladatelské a interpretační formě.

Inspirující myšlenky...

Dokumentární film o himálajském sádhuovi jsem už kdysi viděl. Včera jsem ho zhlédl znovu, ale že by mi to něco dalo, to říct nemohu. Příroda tam nahoře ve velehorách je pěkná, cožpak o to, tu samotu bych bral taky, ale ty kecy kolem toho, to je děs! Jako by to bez toho nesmyslného prázdného tlachání a bez těch směšných rituálů a úkonů nešlo. S lidmi, a to i s těmi nejduchovnějšími, je ta potíž, že neustále moc mluví, a tudíž lžou. Stále ty dokolečka omílané vyprázdněné, nicneříkající slova bez obsahu, slova jako „Bůh“, „láska“, „mír“, „nenásilí“, „nesobeckost“, „soucit“, „lidstvo“... Vyšinutou mysl prostě nepředěláš. Z toho je vidět, jak jsou si všechna náboženství, všichni lidé podobní. Bohužel. Ale buddhisté alespoň považují zvířata za své bratry a nepodřezávají je a nežerou.
Misantrop, Reinlebensborn