koukolik2
V rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou se zpovídá František Koukolík ze svého vztahu k medicíně, hovoří o povaze a evoluci života na Zemi, o lidském mozku a o povaze lidských společností. Tedy o všem, co považuje za nejpodstatnější.

Neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka (*22.11. 1941) jistě není nutno představovat. Skoro třicet let je primářem patologie Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Jeho život je v zajetí vědy, která ho okouzluje, vzrušuje a stále překvapuje. Svoje vědecké poznatky přiblížil čtenářům velice přístupnou formou v mnoha publikacích.

vsechno dopadne jinak koukolik


Kniha rozhovorů vyšla k 70. výročí narození autora a lékař a publicista František Koukolík odpovídá na otázky Libuše Koubské.

Všechno dopadne jinak | Autor: Koukolík František, Koubská Libuše

Všechno dopadne jinak - Text na záložce

Lidé si pod oborem neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka většinou představují morbidní prostředí pitevny. Navíc si myslí, že pitvání zemřelých už nemůže nikomu prospět. „Což je fundamentální omyl, protože se jedná o neobyčejný zdroj poznání,“ říká primář neuropatologie pražské Thomayerovy ­nemocnice, spisovatel a publicista František Koukolík v knižním rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou.

Náročnou a vysoce odpovědnou součástí profese neuropatologa je ale především bioptická diagnostika živých. Přitom u akutních případů před operacemi bývá na rozhodnutí, jež může mít fatální následky, jen pár minut. „Přestože tohle řemeslo provozuju pětačtyřicátým rokem, nemine týden, abych se nesetkal s něčím, co jsem dosud pořádně neviděl, nebo dokonce vůbec nikdy neviděl. Příroda je pestrá!“

Rozhovor nabízí nejen pohledy do nitra tkáně, ale i odpovědi na otázky, jak by měl vypadat dobrý lékař, co se povedlo v medicíně za posledních padesát let, co učit a co naopak neučit dnešní mediky. A protože, jak uvádí internetová encyklopedie Wikipedie u hesla s Koukolíkovým jménem, pan doktor se po léta věnuje popularizaci svého oboru se značným přesahem do společenských otázek, interview se týká také souvislosti biologie s kulturou, bouřlivé změny, kterou aktuálně prodělává teorie evoluce života, eventuální lidské nesmrtelnosti, hranic svobodné vůle. I kacířského uvažování o tom, že soudobá ekonomie a sociologie vycházejí z falešných premis, protože objekt jejich zájmu, člověk, je jiný, než se dosud předpokládalo.

Kromě názorů na povahu a vývoj lidské společnosti kniha ­obsahuje kapitolu věnovanou závratnému vývoji dětského mozku i tomu, jak děti vychovávat a vést. Rovněž jak vést sebe sama při stárnutí, pokud možno úspěšném.

V každém případě věří dr. Koukolík kritickému myšlení. „Užijete-li ho dobře, naděláte míň chyb než s čímkoliv jiným.“ I tehdy, když, jak praví název knihy, všechno dopadne jinak.

Inspirující myšlenky...

A tak jsme otroky dodnes, a jedinou útěchou je nám vědomí, že jsme všichni otroci: otroci, jimž kdysi křesťanští apoštolové a císař Konstantin radili, aby se trpělivě vzdali bídného života na tomto světě výměnou za lepší život na onom světě; otroci, které dnes bankéři a továrníci učí hledat smysl života na tomto světě v řemeslnické práci za denní chléb. Nedivme se, že i umění jde za penězi, protože po svobodě, po Bohu touží všecko: naším bohem jsou však peníze, naším náboženstvím výdělek.
Richard Wagner, Umění a revoluce - 1849