piratstviNeocenitelná kniha na mnoha konkrétních příkladech dokazuje, že rozhodnutí, která činíme při hledání rovnováhy mezi vlastnictvím, tvořivostí a soukromím, budou formovat myšlení celého 21.století. Proto i tzv. pirátství, které není jen produktem digitální éry, by mělo vyznívat pozitivně. Pirátství dokazuje, že duševní vlastnictví — a jeho striktní rozdělení na oblast patentů a copyrightu — vzniklo jako reakce na specifické dobové tlaky, a proto je lze zásadně upravit, ba dokonce zcela zrušit.

Adrian Johns ve svém objemném díle dokládá, že kdekoli se otevře nový terén a zájem publika není dostatečně uspokojen, rodí se padělky – ať vládne osvícenství nebo postmoderna, ať se to týká se umění, vědy či byznysu.

Johnsova kniha je důležitou připomínkou toho, že dnešní krize duševního vlastnictví není bezprecedentní, a nabízí přehled potenciálních přístupů k jejímu vyřešení.

Například společnost The Motion Picture Association of America uvádí, že v roce 2005 přišel filmový průmysl kvůli internetovému pirátství údajně o 2,3 miliardy dolarů. Adrian Johns však ukazuje, že pirátství má mnohem delší a bohatší historii, než jsme si mysleli. Historii dlouho zapomenutou a málo pochopenou.

Johns popisuje boje o duševní vlastnictví od dob prvních tiskařských technologií v šestnáctém století až po internet ve století jednadvacátém. Jeho kniha překypuje detaily a širšími souvislostmi, které přispívají k současným debatám na téma volného přístupu k informacím a jejich užívání, svobody kultury atp.

Pirátství je pozitivní jev ve společnosti.
Pirátství podle autora vždy stálo v centru pokusů nastolit rovnováhu mezi kreativitou a obchodem a bývalo jak stimulem sociálních, technologických a duševních inovací, tak i jejich nepřítelem. Od Cervantese po Steva Wozniaka, od Marie Callasové k Windows, od nechvalně proslulé ulice Grub Street ke Googlu — žádná kapitola dějin pirátství neunikne Johnsově analýze v knize, jež se bezesporu stane základním pramenem k tomuto tématu na mnoho dalších let.

Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese / Adrian Johns / Přeložili Lucie Chlumská a Ondřej Hanus / Host, 2014


Inspirující myšlenky...

Upřímně řečeno, Otče, prodloužená budoucnost mě neláká. Musela by mít smysl. Občas pochybuji, že život sám má smysl. Je-li to tak, byl by prodloužený život ještě nesmyslnější. Pro delší život bych potřeboval mnohem pádnější důvod... Viděl jsem, jak všechny národy sílí, ale ne v moudrosti, ale v nízkých vášních a touze po ničení. Viděl jsem, jak sílí moc jejich strojů, až se jediný ozbrojený muž vyrovnal celému vojsku. Zjevila se mi doba, kdy lidé, opilí svou zručností ve vraždění, tak běsnili po celém světě, že každá kniha a každý poklad byly odsouzeny k záhubě. Ta vize byla tak jasná a silná, že jsem se rozhodl shromáždit co nejvíce výtvorů krásy a kultury a ochránit je před zkázou, ke které svět spěje. Ztraceny obzor (1938), James Hilton