brzezinski velka sachovnice kniha
Známý politik a poradce amerických prezidentů na mezinárodní právo a globální trendy Zbigniew Brzezinski  shrňuje globální problémy z hlediska udržení americké převahy na prahu 21. století a snahu o kontrolu států na tzv. euroasijském masivu, kde je stále soustředěn největší díl světové populace, přírodních zdrojů a hospodářské aktivity.

Celá kniha je nejen zajímavým historickým souhrnem událostí vedoucí k nadvládě USA, ale záměrem knihy je, jak píše Brzezinsky v úvodu: "stanovit srozumitelnou a komplexní euroasijskou strategii."

Hegemonie USA ve světě je z historického hlediska velmi výjimečná, neboť k ní došlo neobyčejně rychle, během jednoho sta let.
Stručně řečeno, začalo to v roce 1898 vítěznou španělsko-americkou válkou, která USA najednou otevřela sféru vlivu až na daleké Filipíny. Pak přichází dynamický ekonomický růst díky dvěma válkám, mimo území Ameriky, která byla klíčem k ekonomické a začínající politické nadvládě. Studená válka pak toto postavení potvrzuje až do dnešních neobyčejně chaotických dní roku 2015.

K problémů se vyjadřuje často velmi otevřeně. O stávající a plánované nadvádě USA v Evropě mimo jiné píše:

...Je krutá pravda, že západní Evropa, a čím dál tím víc i Evropa střední, zůstávají převážně americkým protektorátem, kde spojenci připomínají vazaly a poddané z dávných dob...

...globální nadřazenost Ameriky je přímo závislá na tom, jak dlouho a jak účinně bude její převaha přetrvávat na euroasijském kontinentu...

...USA nevylučovalo Rusko z mapy zcela, ale požadoval zabránění oživení euroasijského impéria, které by mohlo bránit realizaci amerických geostrategických cílů a vytvoření širšího euro-atlantického systému, na který by v budoucnu bylo Rusko pevně a bezpečně napojeno...

...Mocnost, která ovládá Euroasii, by vládla třemi nejpokročilejšími a ekonomicky nejproduktivnějšími oblastmi. Pouhý letmý pohled na mapu též napovídá, že nadvláda nad Euroasií by téměř automaticky s sebou nesla za následek podřízenost Afriky, což by Západní polokouli a Oceánii stavělo na místo geopoliticky okrajové části tohoto centrálního světového nadsvětadílu. Okolo 75 % světové populace žije v Euroasii a taktéž je tam většina světového fyzického bohatství, jak v jeho podnicích tak pod povrchem její půdy. Euroasie čítá 60 % světového HDP a okolo 3/4 známých světových energetických rezerv...

Základní otázkou, která se prolíná celou knihou je, zda "Washington si přeje skutečně takovou Evropu, jež by pro něho znamenala opravdového partnera ve světových záležitostech nebo si přeje nerovného partnera." (str.55)

Zbigniew Brzezinski (1928)
patří k nejpřednějším a také nejznámějším expertům na mezinárodní právo a globální trendy. V letech 1977–1981 byl poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta USA Jamese E. Cartera.

Zbigniew Brzezinsky, Velká šachovnice / Mladá fronta, Praha 1999
Zbigniew Brzezinsky / The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives. Basic Books. 1997. ISBN 0-465-02725-3.
Kniha byla přeložena do devatenácti jazyků (2015).

ROZHOVOR S BRZEZINSKYM O TOM, JAK ZAČALA VÁLKA V AFGANISTÁNU:
Zdroj: ZDE

Otázka: Bývalý ředitel CIA Robert Gates ve svých pamětech ["Ze stínů"] uvedl, že americké zpravodajské služby začaly pomáhat mudžáhádům v Afghánistánu 6 měsíců před sovětskou intervencí. V této době jste byl poradcem prezidenta Cartera pro národní bezpečnost. V této aféře jste proto hráli roli. Je to správně?

Brzezinski: Ano. Podle oficiální verze historie začala pomoc CIA mudžahedínům v průběhu roku 1980, tedy po invazi sovětské armády do Afghánistánu, 24. prosince 1979. Realita, dosud tajně střežená, je však zcela jinak. Byl to červenec 3, 1979, že prezident Carter podepsal první směrnici o tajné pomoci odpůrcům prosovětského režimu v Kábulu. A toho dne jsem napsal prezidentovi poznámku, ve které jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc vyvolá sovětskou vojenskou intervenci.

Otázka: Navzdory tomuto riziku jste byl zastáncem této skryté akce. Ale možná jste si sami přáli tento sovětský vstup do války a chtěli jste ho vyprovokovat?

Brzezinski: Není to úplně ono. Netlačili jsme na Rusy, aby zasáhli, ale vědomě jsme zvýšili pravděpodobnost, že to udělají.

Otázka: Když Sověti odůvodnili svůj zásah tvrzením, že hodlají bojovat proti tajnému zapojení USA do Afghánistánu, lidé jim nevěřili. Základ pravdy však byl. Nelituješ dnes ničeho?

Brzezinski: Co litovat? Ta tajná operace byla skvělý nápad. To mělo za následek zatažení Rusů do afghánské pasti a chcete, abych toho litoval? V den, kdy Sověti oficiálně překročili hranici, jsem napsal prezidentu Carterovi. Nyní máme příležitost dát SSSR jeho vietnamskou válku. Vskutku, téměř 10 let musela Moskva pokračovat ve válce, kterou vláda nepodporovala, v konfliktu, který přinesl demoralizaci a nakonec rozpad sovětské říše.

Otázka: A nelitujete ani toho, že jste podporovali islámský fundamentalismus a poskytovali zbraně a rady budoucím teroristům?

Brzezinski: Co je nejdůležitější pro historii světa? Taliban nebo rozpad sovětské říše? Nějaké rozhýbané muslimy nebo osvobození střední Evropy a konec studené války?

Otázka: Nějaký rozhýbaný muslim? Ale bylo řečeno a opakovaný islámský fundamentalismus dnes představuje světovou hrozbu.

Brzezinski: Nesmysl! Říká se, že Západ měl vůči islámu globální politiku. To je hloupé. Neexistuje žádný globální islám. Dívejte se na islám racionálně a bez demagogie a emocí. Je to přední náboženství na světě s 1,5 miliardami následovníků. Co je však společného mezi saúdským arabským fundamentalismem, umírněným Marokem, pákistánským militarismem, egyptským prozápadním nebo středoasijským sekularismem? Nic víc než to, co spojuje křesťanské země.

https://archives.globalresearch.ca