V této knize se dozvíte, v jakých lobbistických organizacích jsou zastoupeni jací novináři. Autor uvádí stovky jmen a pohlédne do zákulisí těch organizací, které naše média propagandisticky jednostranně ovlivňují: Atlantik-Brücke, Trilaterální komise, German Marshall Fund, American Council on Germany, American Academy, Aspen Institute a Institut pro evropskou politiku (Institut für Europäische Politik).
Kniha Hany Lipovské a Jany Bobošíkové je sborníkem textů, analýz a komentářů, které byly publikovány zejména během období 1. koronavirové krize 2020 a tudíž se vztahují k posledním cca devíti měsícům života české ekonomiky a společnosti u nás i v Evropě. Nevyhýbají se ani dění kolem České televize, které už dvakrát za posledních dvacet let zvedlo veřejnost ze židlí či vyhnalo do ulic.
Věřím, že se aktuální osmdesátník Umberto Eco ještě dočká Nobelovy ceny. Ale předtím bych jednu dal i Angličanu Paulu Johnsonovi (nar. 1928). Za literaturu. Sice je historik, ale Nobelovu cenu za literaturu získal i Sir Winston Churchill, tak proč ne Johnson. Píše lépe než Churchill - a také o Churchillovi. A kromě něj o mnoha dalších osobnostech nejen 20. století.
Priznanie bývalého riaditeľa farmaceutického priemyslu. Táto kniha rozpráva pravdivý príbeh o korupcii, podplácaní a podvodoch. Napísal ju bývalý riaditeľ farmaceutického koncernu Dr. John Virapen, ktorý pozná interné praktiky a postupy používané vo farmaceutických gigantoch.
Lepší název knihy mohl autor těžko vymyslet. Polský reportér Mariusz Szczygieł svou knihu nazval Gottland. Neboť: "Svět bez Boha není možný, a tak v nejateističtější zemi světa, jakou je Česko, hraje příslušnou roli sedmašedesátiletá hvězda." Pohorší to čtenáře jako efekt příliš laciný? Po četbě knihy asi ne. Tuto knihu by si měl povinně přečíst každý Čech, který se chce dozvědět o životě v naší zemi v uplynulém století a o české povaze vůbec.
Erudovaný americký historik Howard Louthan, velký znalec českých dějin, ve své knize Obracení Čech na víru – aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém přináší nový a často překvapivý historický pohled na pobělohorskou rekatolizaci.
Aforismy, úvahy a sentence, které vydal koncem 17. století François VI., vévoda de La Rochefoucauld, jsou víc jak 300 let staré, stylisticky vybroušené krátké texty ukončené často překvapivou pointou.
Stále si myslíme, že islám je náboženství, a tak pro něj uznáváme svobodu náboženského vyznání. Islám ale NENÍ primárně náboženství. Je to ideologie, které jde o uchopení moci. A historie našeho světa je plná těchto důkazů.
Zásluhou člověka, kterému se proti všem očekáváním podařilo zachovat statečně, křesťanství nevzniklo. To je jedna z posledních vět francouzského spisovatele Cailoise Rogera v knize Pilát Pontský. Pokud si myslíte, že víte všechno o osudu Ježíše a jeho soudce Piláta Pontského pak si přečtěte knihu, ve které je příběh Ježíše stejně pravděpodobný jako v bibli. A budete překvapeni.
Vynikající soubor esejů Marka Twaina (1835 – 1910), kritizuje nejen samotnou morálku křesťanství, ale pokukazuje na protichůdnost a absurditu obsahu samotné Bible.
