marek e knihy zdarmaSlušný člověk, hudebník, spisovatel, muzikoterapeut Vlastimil Marek je znám jako muzikant. Jeho názory na život přitáhly tisíce posluchačů, kteří chodí na jeho přednášky, víkendové a letní semináře a kurzy meditace, šamanského zpěvu a hry na tibetské místy. Napsal řadu populárních knih, které dal na svůj web zdarma ke stažení. To koneckonců svědčí o mnohém.

Proč je některá hudba tak působivá? Proč je někdy ticho třaskavější než rachot decibelů? Proč hudba "funguje"? A proč mnohdy nefunguje? Knihovny jsou plné tlustých knih popisujících hudební nástroje, ale nikde se nepíše o tom, že například pomocí bubnů lidé odjakživa dosahovali změněných stavů vědomí. Jak to, že nám to tak dlouho a tak úspěšně zatajovali?

tvarytmy dusekPrvní Duškův titul, který jsem četla, Země, byl syrový a drsný, plný vzpurné energie a dušeného rozčilení nad stavem lidské duše a dnešního světa…. Tvarytmy mají podobnou syrovost, ale tady se autorovi nějak podařilo vyprávění zaobalit do většího nadhledu, ba až do hladivosti, ve které se bude vaše duše s blahem převalovat. Možná je znát i odstup dvou let mezi oběma knihami.

pribehy maleho tibetuTak k této sbírce příběhů  potřebujete buď šálek opravdu kvalitního cizokrajného čaje nebo hrnec horkého mléka.  Aby si člověk jemně přivolal atmosféru himálajských hor anebo teplé duchny u babičky v peřinách s chutí mléka od domácí krávy a zavrtat se do dalekých pohádkových a mýtických krajů.

zemeČtivo z úst Jaroslava Duška a pera Pavlíny Brzákové je vždycky něčím, s čím člověk touží se zaizolovat pěkně do peřin nebo kamkoliv, kde na něj vnější svět nemůže. A konkrétně kniha ZeMě je nesmírně intimní a hluboká, obnažená do morku kostí. Její čtení mi pohltilo celou mou pozornost. Svět kolem přestával existovat.

stiny na kupecke stezce brzakovaBrzákova: Psaní Stínů na kupecké stezce bylo pro mě neskutečným dobrodružstvím. Realita formovaná do slov za nočního bdění a denního snění se prolnula s reálným životem. Když jsem v knize řešila, proč se požár v tajze šíří i tam, kam nefouká vítr, zdál se mi v noci sen. Viděla jsem v něm ptáky – brali do zobáků hořící větvičky a roznášeli je po tajze...

Inspirující myšlenky...

Mnich: "Ty nejsi odsud. Kdo jsi?" / Ašóka: "Já? Já jsem obyčejný poutník." / Mnich: "Skutečně? Slunce zůstane sluncem, i když je za mraky. Tvůj osud říká, že v žádném případě nejsi obyčejný." / Ašóka: "Ano? A v čem spočívá můj osud? Že jsem princ? Hm? Budu jednoho dne korunován? Budu jednoho dne císařem?" / Mnich: "I císařové jsou obyčejní. Tvůj osud je větší než koruna." / Ašóka: "Ale přece: čí osud předčí osud císaře?" / Mnich: "Poutníkův - když dojde na konec své cesty." /
Film Ašoka (2001)