Vážím si každého, kdo místo toho, aby si postavil „podnikatelské baroko“, koupí chalupu a tu opraví. Prezident Miloš Zeman.

MOJE VYSOCINA

Současný prezident toho sice nenapsal zase tak hodně jako pánové Havel a Klaus, i on je však, a nedá se svítit, autor nebo aspoň spoluautor vícera knih.
- Tak například Zpovědí bývalého prognostika i Zpovědi informovaného optimisty či (vloni) publikace Tato země je naše. Což je hezké, ale až do roku 2016 tento muž nikdy nepsal žádné komentáře k fotografiím, které by nato vyšly knižně.
Zkusil dát něco podobného dohromady teprve nedávno a měl dvě možnosti. Mohl být umluvený nebo stručný. Zůstal tím druhým.
I kdyby se však stal kecalem, abych tak řekl, úhlavními autory Mojí Vysočina pohledem Miloše Zemana by dozajista zůstali oba dva autoři (osmapadesáti) brilantních snímků Karel Beneš a Bohumil Eichler.

Spolu s nimi pak i původce námětu Jaroslav Foldyna a tvůrkyně následného konceptu Jitka Hrůzová, která, podotknu, nemá s výjimkou příjmení nic se známým zpěvákem Michalem Hrůzou, natož (třeba) s jeho Sněhulákem. - Jen pár desítek (výhradně nezimních) fotografií vznikalo poměrně dlouho, v průběhu let 2013-2016, a jak ta předposlední, tak ta prvá zachytily Veselský rybník u Nového Veselí na Moravě (podotkněmež, že vždy bez gumového člunu a vyčuhující nohy).

A následuje třeba působivé pohledy na vlčí mák (hned dvakrát), ale i na „proklaté“ lány žluté olejky a kraj okolí Golčova Jeníkova, Moravských Budějovic, Pelhřimova, Červené Řečice a řeky Sázavy. „Kdybych byl kluk, vyběhl bych do té zelené stráně,“ tvrdí hravě tentýž státník, který nedávno a podobně hravě prohodil před Vladimírem Putinem, že by se měli likvidoval (příliš početní) novináři.

Díky žertéřově knize nakouknout taktéž do malebného okolí Vranovské přehrady a do srdce tzv. České Kanady (Kunžackého lesa). Pomyslně se taky opláchneme v tůni pod Javořicí (v magickém místě, jež znala i známá „zaříkávačka“ Vlasta Javořická), anebo se chvíli lze brodit v divě i bublavě „Kamenném potoce“ u Chotěboře. Popatříte rovněž na barevné domky u starých hradeb v Poličce (asociace na Zlatou uličku na Hradě) či na „selský baroko“ Havlíčkova Brodu, na zámek Velké Meziříčí, na pevné hrady Bítov, Štamberk, Lipnici a Pernštejn (tolik filmovaný). A mrkneme se i do vcelku fascinující Telče (hned třikrát), do Jihlavy, do Třebíče i do Slavonic a taky na kostel Svatého Petra v Nové Říši a na kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

I na působivý krytý dřevěný most v Černvíru a (hned dvakrát) na tzv. Veselý Kopec, půvabně přírodní enklávu bělohnědých roubenek a muzea v přírodě. - Vícero těchto snímků je panoramatických a v knize vždy zabírají dvě rozlehlé stránky.

S lyrikou, o které se hovoří v předmluvě, to prezident ve strohých komentářích ovšem nepřehání, ač následovně cituje Otvírání studánek:
„Nebe se opřelo o rybník, nikoli o studánku, a kdyby rybníků nebylo, o zem by se rozbilo.“
Ale jinak Zeman spíš jen konstatuje úbytek vysočinských zajíců a hned u čtyř záběrů se nepřátelsky vymezuje vůči řepce.
Prolog k tomuhle holdu schopnosti našich předků hezky stavět a holdu krajině na pomezí Moravy a Čech a sepsal lékař Jiří Běhounek, momentální hejtman Kraje Vysočina, a já z jeho postřehů rád ocituji alespoň jeden:
„Je pravděpodobné, že za skvělými fotografiemi najdeme prvky náhody a štěstí a že záběry pořízené v konkrétním čase a na konkrétním místě už nebudou moci být opakovány, protože už nikdy nenastane ona mimořádná chvíle.“
A Běhounek navíc připomene Halasovo Já se tam vrátím.
Mezi partnery vydavatele knihy figuruje vedle Parlamentních listů a Romana Pončíka i Asociace profesionálních fotografů České republiky.

Moje Vysočina pohledem Miloše Zemana. Překlad anglické části Progres Language Institute. Vydalo nakladatelství Atypo. Praha 2016. 128 stran


Art, film, fotografie – nové knihy

Johann Sebestaian Bach. Jedinečná biografie a geniální hudba na nebeském hradě

Deset dní po tom, co se osleplému Bachovi zázračně vrátil zrak, tento jedinečný umělec umírá a upadá v zapomnění. Píše ...

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Marc Chagall, vzpomínky světoznámého malíře

Je zvláštní, když někdo píše své vzpomínky v pětatřiceti letech. Jako kdyby byl na konci cesty. Marc Chagall to udělal. Svo...

Obrazy vánoc Pietera Brueghela a jiných středověkých malířů

Cyklus vánočních obrazů Pietera Brueghela a jiných středověkých malířů inspiroval Gerharda Boose k poetickým rozjímáním ...

Andrej Tarkovskij – Krása je symbolem pravdy. Rozhovory, scénáře, přednášky, eseje

Kdo se zajímá o dílo předního ruského filmaře Andreje Arseňjeviče Tarkovského, zná jeho výrok že Krása je symbolem pravdy...

Myšlenky z knih

Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.
Albert Einstein