Filmový režisér, malíř a básník Karel Vachek v knize shrnuje svůj životní názor i tvůrčí metody (část první a druhá), k nimž patří také práce se svého druhu "found footage" (část třetí) či věrnost autoritám, které v jeho vědomí obstály i po rozličných životních zkouškách (čtvrtá část).

vachek teorie hmoty

Esejistická kniha je filozoficko-uměnovědným počinem z pera režiséra filmů Moravská Hellas (1963), Spřízněni volbou (1969), či monumentální filmové tetralogie Malý kapitalista (1992 – 2002).

Jak říká podtitul, Teorie hmoty je hlavně O vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu. Představuje originální přemýšlení o kinematografii, umění a o realitě, nesvázané rigidními terminologiemi, ale v mnohém ustavující pojmy vlastní, uvnitř nichž se autor neustále pohybuje, tvoří, koná. Velký český dokumentarista, který se též věnuje poezii a výtvarnému umění, v knize „shrnuje svůj životní názor i tvůrčí metody (část první a druhá), k nimž patří také práce se svého druhu „found foootage“ (část třetí) či věrnost autoritám, které v jeho vědomí obstály i po rozličných životních zkouškách (část čtvrtá).

Teorie hmoty je knihou o čtyřech částech, nevymezitelně zasahující teritorium poezie, eseje, krásné literatury i literatury faktu. Kniha o čtyřech částech má tu vlastnost, že se z nich autor - jak ostatně sám říká - postupně vytrácí. První dvě části (Pseudoteologie - o vnitřním smíchu; Pseudomodlitba - rozdvojení mysli) jsou vlastně verši v próze: přesná pozorování, úvahy a reflexe nad širokým polem vlastního života, literatury, filmu a (zejména české) společnosti i historie. Vachkův jazyk i styl odkazují k literatuře (jím tolik milovaného) národního obrození, tato patetická rovina je však neustále vyvažována humorem a sebereflexí osoby autora i vlastního textu.
(Vít Janeček)
V čem spočívá práce filmového kritika? Nejprve musí určit (rozlišit) stupeň duchovního vývoje autora, případně prozradit, jak a kudy postupovat „na cestě“; pak posoudit formu díla vzhledem k tradici a techniku provedení, případně objevit novotvary a uvážit, jsou-li použitelné, nebo zavádějící; a nakonec zvážit autorovu mravnost ve vztahu k sociálním a politickým skutečnostem, jež ho obklopují, a k idejím, na nichž je založena!
(ukázka z knihy)

Karel Vachek | Teorie hmoty  Vydal: Herrmann & synové, Praha 2004, 203 s.
O vnitřním smíchu, rozdvojené mysli a středovém osudu

KAREL VACHEK
Narodil se v roce 1940. Studoval režii na pražské FAMU u Elmara Klose. V 1963 natočil absolventský film o strážnických folklórních slavnostech Moravská Hellas, který svou nezvyklou formou, myšlenkovou útočností a humorem vzbudil rozruch, obdiv, ale i nevoli v kulturních i politických kruzích. Veřejně byl uveden až po několika letech. V roce 1968 jako režisér Krátkého filmu Praha natočil film Spřízněni volbou – legendární portrét protagonistů „Pražského jara“ 1968 během událostí kolem volby prezidenta ČSSR.

Po nástupu normalizace musel odejít z Krátkého filmu. Pracoval v dělnických profesích a v roce 1979 s rodinou emigroval přes Francii do USA. Kvůli zdravotnímu stavu své ženy Dagmar se nakonec vrátil. V osmdesátých letech pracoval jako řidič. Po roce 1989 se vrátil do Krátkého filmu Praha, postupně realizoval rozsáhlou filmovou tetralogii Malý kapitalista, jež svérázným způsobem mapovala českou společnost 90. let a přelomu století.

Od roku 1994 je pedagogem Katedry dokumentární tvorby FAMU a od roku 2002 je jejím vedoucím. Svými filmy i tvůrčími postoji ovlivnil celou řadu tehdy nastupujících tvůrců (např. Jan Gogola ml., Vít Janeček, Filip Remunda, Vít Klusák, Martin Mareček, Erika Hníková, Theodora Remundová). V roce 2004 vydal knihu Teorie hmoty, která je důležitým ideových východiskem jeho nejnovějšího filmu. Na podzim 2007 vydalo Nakladatelství AMU monografii Karel Vachek, etc. od Martina Švomy.

Další filmy a názory na webu: www.karelvachek.cz

Ukázka z dokumentárního filmu Karla Vachka



Art, film, fotografie – nové knihy

Andrej Tarkovskij – Krása je symbolem pravdy. Rozhovory, scénáře, přednášky, eseje

Kdo se zajímá o dílo předního ruského filmaře Andreje Arseňjeviče Tarkovského, zná jeho výrok že Krása je symbolem pravdy...

Marc Chagall, vzpomínky světoznámého malíře

Je zvláštní, když někdo píše své vzpomínky v pětatřiceti letech. Jako kdyby byl na konci cesty. Marc Chagall to udělal. Svo...

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Ondřej Sekora. Mravenčí a jiné práce je bohatě ilustrovaná monografie

Společně s výstavou, která je aktuálně instalována v MZM (do 30.6.2020), vznikla také stejnojmenná monografie. ...

Frida Kahlo - strhující životní drama slavné levicové malířky

Frida Kahlo, slavná mexická malířka byla živel – nedala si jen tak něco vymluvit a své plány uskutečňovala i za cenu vlastn...

Myšlenky z knih

Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem. Přístup k moci by měl být proto zakázán těm, kteří jí milují, nejen proto že taková láska je duševní porucha, ale protože moudří lidé mluví jen když mají co říci. Ti lidé, kteří se narodili jako muži, ale žili špatně a neprospěšně, se ve svém převtělení vrátí na zem jako ženy.
Platón (427 – 347)