Číst Límana je požitek a  nejen co se týče jeho překladů japonských haiků. Tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13 esejů o japonských filmech a jejich tvůrcích. A to doslova, protože nejde o žádné dějiny japonské kinematografie, ani o filmovou teorii, ale opravdu o velmi zajímavé pohledy člověka, kterému japonská kultura je velmi blízká.

mistri japonskeho filmu


Na příkladu filmů nejvýznamnějších režisérů této doby – Akiry Kurosawy, Kona Ičikawy, Kendžiho Mizogučiho, Jasudžiróa Ozua, Hirošiho Tešigahary, Masahira Šinody a Šóheie Imamury – si autor všímá úzkého vztahu japonského filmu k literatuře a k japonskému divadlu. Vedle pečlivého rozboru filmové techniky se soustředí i na kulturní zvyky a životní styl a přibližuje tak svět japonského filmu optikou samotné kulturní tradice, která ho zrodila.

Velkou pozornost věnuje dílu u nás nejznámějšího režiséra Akira Kurosawy. Eseje se věnují kultovnímu filmu Sedm samurajů, který inspiroval pozdější hollywoodský trhák Sedm statečnýcz a historickou fresku ze středověkého Japonska Rašomon.

Mezi další legendární filmy japonských režisérů určitě patří Kendži Mizoguči  a film Povídky o bledé luně po dešti, Hiroši Tešigahara  a jeho Písečná žena nebo Jasudžiró Ozu a Příběh z Tokia.

Texty v knize jsou doplněny ilustračními fotografiemi a jsou zde i odkazy na zajímavou literaturu k dalšímu studiu. Rozhodně stojí za přečtení.

Antonín Líman | Mistři japonského filmu | Paseka, 2012

Ukázka z filmu Sny (Dreams) Akira Kurosawy, část o malíří van Goghovi





Art, film, fotografie – nové knihy

Andrej Tarkovskij – Krása je symbolem pravdy. Rozhovory, scénáře, přednášky, eseje

Kdo se zajímá o dílo předního ruského filmaře Andreje Arseňjeviče Tarkovského, zná jeho výrok že Krása je symbolem pravdy...

Marc Chagall, vzpomínky světoznámého malíře

Je zvláštní, když někdo píše své vzpomínky v pětatřiceti letech. Jako kdyby byl na konci cesty. Marc Chagall to udělal. Svo...

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Ondřej Sekora. Mravenčí a jiné práce je bohatě ilustrovaná monografie

Společně s výstavou, která je aktuálně instalována v MZM (do 30.6.2020), vznikla také stejnojmenná monografie. ...

Frida Kahlo - strhující životní drama slavné levicové malířky

Frida Kahlo, slavná mexická malířka byla živel – nedala si jen tak něco vymluvit a své plány uskutečňovala i za cenu vlastn...

Inspirující myšlenky...

Chomský zmiňuje obrovské množství kapitálu, který je investovaný do reklamy a marketingu a „doma“ se užívá především k udržení konzumní společnosti. Před několika lety si „markeťáci“ uvědomili, že nezasahují velkou část společnosti. Protože nemá peníze - děti. A tak bylo vynaloženo spousta úsilí a přemýšlení jak vyvinout propagandu zamířenou na děti. Aby otravovali a škemrali u svých rodičů. Tahle disciplína aplikované psychologie, anglicky „nagging“ se nyní již vyučuje jako předmět na vysokých školách. Tady má Noam výborný vhled, že reklama podvrací trh. Neboť podle teorií ekonomie je trh založený na informovaných spotřebitelích, kteří dělají racionální rozhodnutí. Ale když se podíváme na televizní reklamy, jsou udělané tak, aby vytvořily neinformované spotřebitele dělající nerozumná rozhodnutí. To samé se děje ve volbách, které stojí na PR průmyslu (mluví o USA, analýza dalších států by byla velice zajímavá). Ten se rozhodně nesnaží vytvořit dobře informované voliče dělající rozumová rozhodnutí. Stejné techniky, které se používají k podlomení trhu, se používají k podlomení demokracie.
Noam Chomsky a Andre Vltchek, On western terrorism