kniha o dreve patricny
Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  liší především důrazem na neopakovatelnost „materiálu“, který je s člověkem odjakživa, který byl živý. Dřevo se nevyrábí, bylo živé, dřevo, to jsou těla stromů.

mistri japonskeho filmuČíst Límana je požitek a  nejen co se týče jeho překladů japonských haiků. Tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13 esejů o japonských filmech a jejich tvůrcích. A to doslova, protože nejde o žádné dějiny japonské kinematografie, ani o filmovou teorii, ale opravdu o velmi zajímavé pohledy člověka, kterému japonská kultura je velmi blízká.

cesta do nbe a pekla boschHistorik umění Gary Schwartz (*1940 v Brooklynu) studoval dějiny umění na Newyorské univerzitě i na Univerzitě Johna Hopkinse, ale roku 1965 se odstěhoval do Holandska, kde se specializuje na tamní malířství 17. století. Stal se tak i autorem knihy Jheronimus. The road to heaven and hell, která česky vyšla právě letos; jinak ovšem je spíš odborníkem na Rembrandta!

krasa je symbolem pravdy
Kdo se zajímá o dílo předního ruského filmaře Andreje Arseňjeviče Tarkovského, zná jeho výrok že Krása je symbolem pravdy. Ten byl také použit u jeho obsáhlé a velmi pozoruhodné knihy „Krása je symbolem pravdy“ která vznikla především z iniciativy filmového publicisty Miloše Fryše, který také přeložil většinu textů.

Art, film, fotografie – nové knihy

Velká kniha o dřevě Martina Patřičného je stále jediná svého druhu v Česku

Srovnávat podobnou knihu u nás není s čím. Při srovnání s publikacemi o dřevu ze zahraničí se Patřičného pojetí  li...

Světový Karel Vachek a Teorie hmoty o vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu

Esejistická kniha je filozoficko-uměnovědným počinem z pera režiséra filmů Moravská Hellas (1963), Spřízněni volbou (1969)...

Kieślowski o Kieślowském. Režisér fenomálních Tři barev a vlny morálního neklidu

Autobiografie představuje polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941−1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálníh...

Mistři japonského filmu. Třináct zajímavých Límanových esejů

Číst Límana je požitek a  nejen co se týče jeho překladů japonských haiků. Tentokrát sestavil velmi zajímavou knihu 13...

Ota Hofman / Poutník světem fantazie

Vyšla avizovaná monografie díla Oty Hofmana, z hlediska zpracování filmografie velmi podrobná s bohatým obrazovým doprovodem...

Inspirující myšlenky...

Já knihy nepíšu, ale prožívám. Jsem v každém okamžiku se svým hrdinou a neustále se ptám, co by udělal on a co jeho okolí, a to se pak snažím skloubit do jednoho dějového celku. Ale pokud povaha lidí předem vymyšlenému ději neodpovídá, raději změním děj, protože nechci znásilňovat své hrdiny. Když jsem psal svou první detektivku, předem jsem si vymyslel, jak bude děj vypadat a kdo je vrahem. Jakmile jsem ale začal psát, postavy se začaly bouřit, a tak jsem to nechal na nich. Nakonec byl jako vrah odhalen někdo jiný, než jsem původně plánoval. A tohle řešení je mnohem lepší.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik