kolotoc130.jpgNa pohádkovém kolotoči pohádky se točí - Smolíček, Popelka, Otesánek i Červená karkulka, Zlatovláska i Sněhurka  ... samé pohádkové hity. Všichni se vozí dokola a vy můžete s nimi, tralala. A navíc, nejznámější lidové pohádky převyprávěl pro malé čtenáře básník a spisovatel, který umí češtinu velmi dobře tkát, Jiří Žáček.

Nejznámější klasické pohádky, pohádkové hříčky a hádanky pro děti od 3 let
(např. Obušku, z pytle ven!, O perníkové chaloupce, Šípková Růženka), které Jiří Žáček převyprávěl tak, aby jazykem i rozsahem byly přístupné nejmenším dětem nejen pro předčítání, ale také pro ty maličko větší k prvnímu čtení.

Knížka je velmi bohatě ilustrovaná českými nejznámějšími ilustrátorkami.
U některých pohádek je dokonce nakreslená mapa, která děti provede dějem tam i zpátky.
Jiné pohádky jsou psané formou malovaného čtení a ke dvěma napsal autor popletené verze, jež děti mohou uvádět na pravou míru.
V knížce jsou ještě i "pohádkové hrátky" - kreslené kvízy, labyrint a hádanky.

Jiří Žáček | POHÁDKOVÝ KOLOTOČ | Ilustrovala Dagmar Ježková, Olga Ptáčková, Marie Tichá a Lenka Vybíralová / Praha : Albatros, 2007 | 64 stran

A navíc!
Pohádky jsou rozsahem ideální pro čtení dětem před spaním, neboť jsou dostatečně dlouhé, aby děti usnuly a přiměřeně krátké, aby to rodiče ještě bavilo.


kolotoc400.jpg


Inspirující myšlenky...

Ano, takový byl můj úděl už od dětství! Hluboce jsem vnímal dobro a zlo. Nikdo mě nelaskal, všichni mě uráželi. Zrodila se ve mně pomstychtivost. Byl jsem smutný, ostatní děti byly veselé a žvatlavé. Cítil jsem se nad ně povýšen, ale všichni mě ponižovali. Začal jsem závidět. Rád bych byl miloval celý svět, ale nikdo mě nepochopil – naučil jsem se nenávidět. Mé bezbarvé mládí uplynulo v zápolení s vlastním nitrem i se světem. Své nejlepší city jsem ze strachu před výsměchem pochoval v hlubinách srdce a tam odumřely. Když jsem dobře poznal svět a páky společnosti, stal jsem se mistrem ve vědě života, ale viděl jsem, jak jsou jiní šťastní bez umění a využívají zadarmo těch výhod, o které já jsem tak úporně bojoval. A tu se v mých prsou zrodilo zoufalství. Stal jsem se mravním mrzákem. Jestli se vám zdá moje zpověď směšná – prosím, smějte se. Ujišťuji vás, že mě to ani dost málo nebude mrzet.
Lermontov, Hrdina naší doby