hlemyzd-cilisnek
Knížka Hlemýźď Čilišnek, která byla už svého času bestseller, je psána a kreslena pro začínající čtenáře, díky lehce zapamatovatelným veršům s pravidelnými rýmy. Dá se říct, že některé z nich už skoro zlidověly. Např. Svatý Jiří na obrázku píchá draka do ocásku nebo Kdo tu knihu ukradne, toho kašel popadne, a dokud ji nevrátí, bude muset kašlati, atd.


Knížka vznikla už začátkem osmdesátých let, kdy se dali dohromady dva špičkoví autoři na poli dětské literatury. Pavel Šrut a Jirka Šalamoun tehdy vytvořili pro Albatros knížku, která je dnes legendou. Však zkuste ji sehnat v antikvariátu.

Pavel Šrut (*1940) už měl v té době za sebou několik sbírek poezie a víc než desítku knížek pro děti. Jeho písňové texty a zhudebněné básně se dostávaly do repertoáru kvalitních českých muzikantů – od Vladimíra Mišíka, přes Jana Skoumala, Michala Prokopa k C&K Vocalu, Heleně Arnetové a Luboši Pospíšilovi.

Jiří Šalamoun (*1935) měl zatím na kontě na 60 ilustrovaných knih, desítky barevných litografií, úctyhodné množství filmových plakátů a kolem desítky animovaných filmů včetně vícedílných večerníčkových sérií o Maxipsu Fíkovi.

Hlemýźď Čilišnek / Pavel Šrut / ilustroval Jiří Šalamoun / vydala Paseka, 2015

Ukázky...

Kdo tu knihu ukradne,
toho kašel popadne,
a dokud ji nevrátí,
bude muset kašlati.
Tak je to, a ne že ne!
Všude ho šnek dožene.
Vždyť můj hlemýžď – čili šnek –
po necestách veze vlek.
Vypravil se do světa,
a protože nespěchá,
to, co jiný nevidí,
Čilišneka udiví…

proč
U nás prší za oknem,
venku do rybníků.
Proč rybička nezmokne,
když je bez deštníku?
Proč se ještě přihrne
a deštíček zdraví?
Pročpak rybky stříbrné
vůbec nerezaví?

co je to?
Za lesem uprostřed louky
stojí věšák na klobouky –
a přece si myslivci
klobouk ani čepici
na ten věšák nepověsí.
Pobíhal by někde v lesích…

mráz
Co dělají rybky,
když zlé mrazy padnou?
Chroupou z ledu střípky –
ale nenachladnou.
Na zádech i na břiše
pod ledem si plavou,
rybář sedí v kožiše,
kroutí nad tím hlavou.

salamoun hlemzyd srut


Myšlenky z knih

Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost – a ten, kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou.
Rabíndranáth Thákur