oknodokomina150.jpgJmenuje se Okno do komína, autorkou textu je Ivona Březinová a ilustrátorkou, která dala vznik nádherným obrázkům, Vlasta Baránková. V nejbližších dnech ji budou držet v rukou tisíce malých čtenářů. Spolu s klukem Lukem nahlédnou tajemným starým komínem třeba až do Afriky. Budou kamarádit s čápy, s holčičkou Nelkou a také se Štěpánem Pánem, který opravdu nezkazí žádnou legraci. 

Také byste si chtěli Okno do komína přečíst? Nebo se do něj aspoň podívat? Tak jednoduché to nebude. Tahle kniha není pro každého. A získat ji, to není jen tak. V knihkupectvích po ní nepátrejte, bylo by to marné. Nebude tam. A přitom vyšla v nákladu téměř deset tisíc výtisků, které zanedlouho budou mít svého majitele. Jak se jim to podařilo?
Museli splňovat dvě podmínky: být malým školákem a ještě se prostřednictvím školy nebo veřejné knihovny zapojit do projektu na podporu čtenářské gramotnosti.

Chvályhodný projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se jmenuje Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka a vznikl v Národní pedagogické knihovně Komenského, jednoho z pracovišť Ústavu pro informace ve vzdělávání z iniciativy Ivany Hutařové. Škol, které se prostřednictvím knihy Okno do komína rozhodly podpořit rozvoj zájmu dětí o čtení, je 255 a jsou ze všech koutů republiky.

Už brzy se tedy dostane mnohým malým čtenářům, kteří ji dostanou za odměnu jako dárek. Jako připomínku významné události, a sice toho, že se z človíčka stal čtenář.

Inspirující myšlenky...

Jsou lidé, kteří jsou vězni svého postavení. Neexistují kladní nebo záporní. Je jen špatně udělaná společnost, která ve výsledku upřednostňuje darebáky. Myslím, že dnes je velmi těžké najít hodně bohaté lidi, kteří by nebyli podvodníky. Odsouzení části obyvatelstva musí předcházet reforma společnosti. Jsem fascinován tím, že žijeme v době, kdy jsme přítomni krachu komunismu a kapitalismu současně. Kapitalismus vypadá zdravě, není to ale pravda. Vede ke katastrofě. Komunismus také směřoval ke katastrofě, i když jiné. Je tedy nevyhnutelné a naléhavé, abychom si našli jinou formu společnosti. Jakou, to nevím. Nejsem věštec, ale cítím to. Myslím, že důvod, proč veřejnost odpovídá na naše výzvy s tak velkým zápalem je to, co lidé zmateně cítí: že mají dost této společenské formy s jejími politickýmistranami, které se mezi sebou perou, ale všechny dělají totéž a všechny lžou. Lidé toho nutně musí mít dost.
Jacques-Yves Cousteau /1910 – 1997)