Jlotrik_petrik_130.jpgestli je Petřík skutečné lotřík to zjistíte z téhle knížky pro začínající čtenáře. Je určená pro děti od šesti let a zvláště klukům se bude určitě líbit. Příběhy jsou jednoduché a zároveň vyprávěné s neodolatelně humornou dětskou logikou. Velmi vhodné pro první čtení.

Knížka obsahuje dvanáct příhod ze života šestiletého Petříka, který žije v domečku s maminkou, tatínkem a dvěma staršími sourozenci a pořád něco vyvádí.Každá kapitola připadá na jeden měsíc v roce, je uvedena žertovným dvojverším a vypráví o nějakém zážitku. Malí čtenáři se tak třeba dozvědí, jak se Petřík bál, že se zamiluje, jak děti jely do minizoo na statku a kozel sežral zlobivému klukovi kalhoty, jak Petřík záviděl staršímu bratrovi, že má narozeniny, jak se rozhodl, že se nechá unést mimozemšťany, aby vytrestal rodiče, jak děti ve školce koulovaly paní učitelku a podobně.

A to, jestli je Péťa lotr a nebo jen neposedný a veselý kluk, posuďte sami.

Sören Olsson | Lotřík Petřík | Ilustroval Libor Páv | Přeložila Daniela Krolupperová | Vydal Albatros, 2007, 88 stran

Malá ukázka z knížky o tom, jak Petřík doslat strach, že se zamiluje:
„Petřík dostal hrozný strach. V zimě bylo všechno tak, jak má být. V pohodě. Jenomže teď, když zemi prohřívá jaro, začínají všechna nebezpečenství. Teď aby člověk pořád zdrhal, nasadil si přes pusu roušku a vyhnul se veškerému styku s holkama. No, raději se všema lidma, jen tak pro jistotu.
Petřík by se radši pustil do křížku se čtyřmi stovkami běsnících krokodýlů, než aby se vystavil takovému ohrožení!!! Že by se na jaře zamiloval! Nakažené osoby se potulují po okolí a přihlouple se usmívají…“

lotrik_petrik1.jpg


Myšlenky z knih

Co charakterizuje civilizaci? Výjimečný duch? Ne: každodenní život... Hm! Všimněme si přednostně duchovní oblasti. Vezměme nejprve umění a na prvním místě literaturu. Stojí literatura skutečně mimo schopnosti našich velkých vyšších opic, připustíme-li, že jsou schopny sestavovat slova? Z čeho sestává naše literatura? Z velkých klasických děl! Ale kdež! Jakmile někdo napíše originální knihu, a to se stane jednou dvakrát za století – ostatní literáti ho napodobují, to jest kopírují, takže vyjdou statisíce prací pojednávajících o přesně témž tématu, s trochu odlišnými tituly a s poněkud jinak kombinovanými větami. Opice, které jsou v podstatě imitátoři, musí být nutně schopny něčeho podobného, pod jedinou podmínkou, totiž že mohou používat jazyka.
Pierre Boulle, Planeta opic