pyzamo_pro_tygra
Spisovatelka Jana Štroblová měla 1. 7. narozeniny, 75 let a v Euromedii ji proto vydali poprvé knížku pohádek Pyžamo pro tygra, které se stejným mistrovstvím ilustrovala Eva Sýkorová-Pekárková. Pokud ještě neznáte knížky Jany Štroblové, pak určitě v knize zalistujte a budete velmi mile překvapeni, co vašim dětem uteklo.

o chvastavem steneti fryntaBylo jednou osm štěňat, jedno menší než druhé. Všech osm se jich vešlo do bedny v koutě. Když chtělo některé z nich zaštěkat, div se přitom nemuselo opřít o zeď, aby neupadlo. Kdo ta štěňata viděl, myslel si, že jsou ještě hloupá a ničemu nerozumějí. Jenomže to právě ne, ta štěňátka nebyla hloupá ani trochu, každé z nich umělo ledacos, a všechna dohromady uměla abecedu. Ne celou, to se rozumí, jenom kousek — protože jméno každého z nich začínalo jedním písmenem ze začátku abecedy.

vrany z hruskovic huxleyKdo četl Huxleyho romány nebo některé z jeho esejů, zažil setkání s výjimečným intelektem. Skutečnou raritu ze spisovatelova pera vydalo v Česku poprvé nakladatelství Meander - Huxleyho jediný příběh pro děti, který nebyl psán pro publikování, ale jako osobní dárek jeho neteři Olivii de Haulleville k Vánocům roku 1944. Knížka se jmenuje Vrány z Hruškovic a představuje klasickou pohádku na způsob bajky o tom, jak slabší zvítězí pomocí důvtipu nad násilím.

ImageGeneracemi prověření, úsměvné a hřejivé vyprávění o dvou kamarádech, zeleném žabákovi Kvakovi a hnědém  ropušákovi Žbluňkovi potěšilo čtenáře nejen v zemi svého vzniku, ale i u nás. Kdo by si tedy znovu rád nepřečetl o drobných příhodách a patáliích, které potkaly oba přátele. Prolínání fantazie s realitou umocňuje kouzlo knížek stále populárního spisovatele a ilustrátora Arnolda Lobela, které jsou přímo stvořené pro začínající čtenáře. 

hlemyzd-cilisnek
Knížka, která byla už svého času bestseller, je psána a kreslena pro začínající čtenáře, díky lehce zapamatovatelným veršům s pravidelnými rýmy. Dá se říct, že některé z nich už skoro zlidověly. Např. Svatý Jiří na obrázku píchá draka do ocásku nebo Kdo tu knihu ukradne, toho kašel popadne, a dokud ji nevrátí, bude muset kašlati, atd.

cvrcek mravenciUž nevím kolikáté vydání vynikajícího leporela mám v ruce, ale každá generace dětí po něm šílí. Tentokrát je ale knížka ve slovenštině. Našim dětem to nevadí, odmala jsou vedeni jak k češtině, tak slovenštině, zatímco jejich vrstevníci tápou a nerozumí nejen v Budějovicích, ale i v Popradě.

Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách