Všiml jsem si, že dítě vůbec nestačí na rozlehlý výpravný celek (jako je třeba obrázek města s množstvím domů, s různými architektonickými detaily, okapy, střechami a stříškami, povozy a lidmi). Všiml jsem si, že si z takových obrázků vždycky vybraly jednu nebo dvě věci, třeba docela nevýznamné, které ani nebyly pro obsah nějak typické, zkrátka takové, které jim padly do oka, ať už to byla jen žába nebo veverka, princezna nebo jak se někdo směje. A rychle otočily list, aby viděly, co je na dalším.
Stanislav Kolíbal o ilustrování Stromu pohádek

o bile karolineTato pohádková knížka není ledajaká – jejími hrdinkami jsou odvážná a chytrá děvčata. A to jak chudé dcery drobných sedláčků či rybářů, tak smělé princezny. Všechny jdou srdnatě vstříc všemožným nástrahám a svou neústupností, moudrostí a statečností zdolávají překážky a mnohá nebezpečí.

První kniha těchto jedinečných pohádek vyšla Carlu Sandburgovi v roce 1922. Sandburg je prý psal pro své tři dcery. A pak si vědomě stanovil cíl – vytvořit moderní pohádky jako protiklad evropské pohádkové tradici s jejími rytíři, draky a princeznami. Vznikl vskutku jedinečný text. Je to text psaný básníkem, pro něhož není primární vyprávět příběh, ale především vyvolávat obrazy.

polni zinka evelinka nepil jagrNejoblíbenější kniha herečky Gabriely Vránové, Polní žínka Evelínka, poprvé spatřila světlo světa už v roce 1979. Můžete si proto znovu se svými dětmi přečíst nové vydání příběhů, ze kterých na vás dýchne laskavý svět českých pohádek, které napsal laskavý vypravěč František Nepil a nezapomenutelně ilustroval Miloslav Jágr.

Pavlína Brzáková je etnoložka a tak není divu, že na její dětské pohádkové prvotině s názvem Helinda a Klekánice, kterou vydalo nakladatelství Labyrint v edici Raketa, je znát spojení s folklórem. Děj jejího autorského příběhu se odvíjí podle schématu folklórní kouzelné pohádky: porušení zákazu, nedobrovolný odchod z domu, překročení hranice a pobyt v jiném světě, plnění těžkých úkolů s pomocí kouzelných pomocníků, odměna.

pohadky_prevertKam všichni tak spěcháme? Proč se nezastavíme a nesrovnáme si v hlavě, co je podstatné a co ne? V roce 1985 dvě redaktorské dámy v Albatrosu – paní Tamara Sýkorová, paní Jitka Minaříková spolu s výtvarným redaktorem Luďkem Vimrem prosadili první vydání Pohádek pro nehodné děti Jacqua Préverta s ilustracemi Elsy Henriquezové. Když k takovému počinu přizvali ještě vynikající grafičku Claru Istlerovou, nemohlo vzniknout nic jiného než krása v překladu Adolfa a Heleny Kroupových.

tlukot_a_bubnovaniSlavný dětský kabaret divadla Minor Tlukot a bubnování vychází jako kniha a je prvním projektem vzájemné spolupráce Albatrosu a Minoru. Putování tří skřítků za ukradeným prstýnkem princezny Květušky doprovází kouzelné ilustrace Roberta Smolíka. Autorem knihy je Jan Jirků, který se podepsal rovněž pod scénář a režii stejnojmenného divadelního představení.

Pohádky pro děti – nové knihy

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Příhody brášky Králíka. Skvostné pohádky Pavla Šruta a Jindry Čapka

Bráška Králík není tradiční pohádkový hrdina. Je to trochu rošťák a filuta, který své silnější protivníky poráží v...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Karel Jaromír Erben a Cyril Bouda. Jejich Pohádky jsou jednoduše velká krása

Tak nám vyšla pěkná krása. Klasické české pohádky - Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Drak dvanáctihlavý, Otesánek, Pták O...

Něco za cibulku, něco za pirožek. Populární pohádky Věry Provazníkové s ilustracemi Václava Houfa

V roce 1982 vydalo nakladatelství Blok výbor pohádek Věry Provazníkové Něco za cibulku, něco za pirožek s ilustrace Václava H...

Inspirující myšlenky...

Četl jsem v anekdotách z dějin Anglie za doby Cromwellovy, že jistá voskářka v Dublinu prodávala výborné svíčky, zhotovené z tuku Angličanů. Po nějaké době jeden z jejích zákazníků si jí stěžoval, že jeho svíčka nebyla již tak dobrá. „Ach, to je bohužel tím,“ odpověděla obchodnice, „že jsme tento měsíc neměli dost Angličanů.“ Táži se, kdo měl větší vinu: ti, kdo Angličany pobíjeli, nebo tato žena, jež vyráběla svíčky z jejich sádla?
Voltaire, Filosofický slovník: Lidojedi