Ano, ano, Slabého pohádky nezklamou. Jsou jak dějově pestré, tak i jazykově mistrné. Neobyčejně vynalézavé, fantazijí překypující, překvapující... i vtipné. A připomeňme jen, že před čtyřmi roky vyšly také Slabého Nedokončené pohádky.

strasidelne_pohadky_slaby

Klasik české literatury pro děti a její teoretik PhDr. Z. K. Slabý navázal knihou Strašidelné pohádky na jinou knihu, nazvanou trochu krkolomněji O lelcích, Bychovi a muži v masce.
Zatímco tato předešlá práce sestává jen ze tří pohádek, v novější jich najdeme pět, a zatímco O lelcích lze vřadit bez problémů i do kategorie „fantasy“ a oslovují se zde dospělí, pokračování je notně pohádkovější.

Jinak mají knihy hodně společného, a to včetně vypravěče, který občas vstupuje o dějů jako autor sám, takže pokud jsme ve Velkém mravenčení (úvodu Lelků) potkali pohádkáře v pražském parku nad mraveništěm, načež záhadně usnul(?) a zmenšil se, zde mu v prvním příběhu Strašliví duchové v kukaních, ale taky dušínek dopomůže k cestě do imaginárních světů spiritistická seance situovaná anachronicky(?) do sousedčina bytu v tom strašnickém domě, kde skutečně žije Z. K. Slabý.

Už v druhé z pohádek (Vlk Alfons a Kakabus Usměvavý) autor strašidelnost úplně nedodržel, ale zvládl zato experiment s příběhem, jehož vznik sledujeme jen do chvíle, kdy je na pisatelově stole přehlušen příběhem jiným, přičemž prvému z obou „budiž počítač lehký“.

Třetí z pohádek Kratochvíle obra Velikáše aneb Zmýlená neplatí nás vede do Tróji (i nepokrytou pražskostí Slabý navázal na knihu předchozí), nikoli ale do zoo, nýbrž do tamní jeskyně obývané prý titulním obrem. Obr zajme malou, zvědavou holčičku Ninu a předvádí jí „Roseklův meč“ a „Probrustovo lože“ a nechá ji i spolknout velrybou, což trochu připomíná pohádky pánů Hughese i Trnky, ale třeba (a proč ne?) i Švandrlíkova a Nepraktova Seka a Zulu.

Už další próza, tentokrát i s pohádkově arabskými prvky, Hrad, kterému straší ve věži dělá opět jistou radost titulu knihy a zavede nás na strašidlácký Rumštajn.
Celou půvabnou publikaci ilustrovanou Eugene Ivanovem uzavře pak příběh Vodník Kropáček až z Prahy – je o pověstném zeleném hrdinovi ZPOD vyšehradské skály, který tu přebývá pět set deset let, a to rád. Žije v místech, která mu závidějí jak vodník Fadrhonc od Mánesa, tak i Raťafa z Kampy, a teprve díky tomu, že se doslechne o vzdáleném moři s (další) velrybou, pozná Kropáček i nádheru pražských střech pozorovaných z Hradu v nasvícení „slunečním reflektorem“. I na skutečné moře pak ovšem dojde, a to moře se žralokem i pannou.

Strašidelné pohádky | Zdeněk K. Slabý | ilustruje Eugen Ivanov | vydal Portál, 2011

slaby zdenek

Zdeněk K. Slabý je autorem na 30 knih pro děti, mnohé z nich byly přeloženy do několika světových jazyků. Byl dlouholetým redaktorem časopisu o dětské literatuře Zlatý máj a dramaturgem dětského divadla. Roku 2010 mu byla udělena prestižní cena Albatrosu za celoživotní práci s dětskou knihou. V Portálu vyšly jeho Nedokončené pohádky (2007) a Strašidelné pohádky (2011).

Pohádky pro děti – nové knihy

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Příhody brášky Králíka. Skvostné pohádky Pavla Šruta a Jindry Čapka

Bráška Králík není tradiční pohádkový hrdina. Je to trochu rošťák a filuta, který své silnější protivníky poráží v...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Karel Jaromír Erben a Cyril Bouda. Jejich Pohádky jsou jednoduše velká krása

Tak nám vyšla pěkná krása. Klasické české pohádky - Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Drak dvanáctihlavý, Otesánek, Pták O...

Něco za cibulku, něco za pirožek. Populární pohádky Věry Provazníkové s ilustracemi Václava Houfa

V roce 1982 vydalo nakladatelství Blok výbor pohádek Věry Provazníkové Něco za cibulku, něco za pirožek s ilustrace Václava H...

Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
Koukolík