byl-jednou_petiska.jpg„Bylo jednou jedno loutkové divadlo a bylo to moc hezké divadlo s červenou oponou a se spoustou loutek. Kdyby se někdo za oponu podíval, uviděl by hluboký pohádkový les. Lesem vedla cesta, ale nikdo po ní nepřicházel. Divadlo bylo tiché, nikdo si s loutkami nehrál…“

Útlá knížka vás zavede do jednoho dětského loutkového divadla. Děti odjely na návštěvu k babičce a divadlo ten srpnový horký den osiřelo. Copak se asi v té chvíli děje? Pokud si myslíte, že loutkové divadlo prostě jen čeká a nudí se, není to pravda.

Loutkové divadlo je takový malý svět a nemusí čekat, až si s ním děti začnou hrát. Dobrodružství může zažít i o samotě. Kašpárkovi a jeho koníčku se zachtělo projížďky. To je začátek příběhu, ve kterém se nebudou nudit ani ostatní loutky. Loupežníci, čerti, princezna i drak, babička s Červenou karkulkou, pan kníže, krejčík, vodník nebo třeba čarodějnice. To je ostatně pěkně vykutálená osůbka. Trochu kouzlem a trochu lží si pomůže k mladé krásné služebné. Filoménka sice nakonec u čarodějnice zůstane, ale přece jen… Uvidíte, jak si Filoménka poradí i s takovou patálií, že musí u čarodějnice zůstat navždy.

Ale s čertem to taky nedopadlo slavně…

„A co čert nechtěl, to se stalo. Čert myslivec se posadil rovnou na babiččinu jehlu, kterou loupežník Vlasando vzal babičce. Čert vykřikl, vyskočil a nohy mu ujely po skleněných kuličkách, o které oloupil kluky Nehtando. Čert se zachytil borovice. Borovice se otřásla a shodila z větve hrnec, který uloupil loupežník Ušando. Hrnec spadl čertovi myslivcovi na hlavu jako veliký klobouk.
Sjel mu pes uši a přes oči a čert neviděl. Zkoušel hrnec z hlavy stáhnout, ale čertí rohy mu bránily. Venku tma, v hrnci tma ještě větší…
„To je nadělení, to je, to je,“ bědoval čert s hlavou v hrnci….“

Příběh, ke kterému se budou i mladší děti rády vracet

Příběh je pro předškolní děti ve věku od 5 let. Pro předčítání se podle mého názoru hodí i pro děti o něco mladší, příběh je jednoduchý a čtivý. Určitě vám vystačí na několik podzimních večerů a je pravděpodobné, že se k němu děti budou chtít rádi vracet. A nejen kvůli Kašpárkovi a jeho neposlušnému koníčkovi.

Text je milý, celkový dojem hezkého čtení tvoří ilustrací orámovaný text a doprovod obrázků typických pro Helenu Zmatlíkovou. Spojení s příběhem z pera Eduarda Petičky je zárukou kvalitního čtení pro děti.

Převzato: https://www.svetdetskefantazie.cz


Bylo jednou loutkové divadlo
Eduard Petiška

Ilustruje Helena Zmatlíková
čtvrté vydání, l. vyd. ve Fragmentu (l. vyd. 1980, Albatros)

 


Pohádky pro děti – nové knihy

Zlatý klíček aneb Tolstého ruská verze Pinocchia s ilustracemi Jiřího Černého

Jedná o převyprávění známé pohádky Pinocchio od italského Carla Collodiho. ...

Jsem Karel. Chytrá pohádka o deštníku Magdalény Wágnerové

Mezi nejkreativnější spisovatelky dětské literatury patří už dlouhá léta Magdaléna Wágnerová. Nevydává knih mnoho, ale k...

Obrazy ze Staré Říše, velmi zajímavá pohádková kniha

Čtyři samostatná vyprávění, která spojuje společné místo děje – městečko Stará říše – napsal pro děti Václav Vok...

Žáčkovou knížku Chytrolíni z Hloupětína o pošetilém městěčku hloupých lidí ilustroval Adolf Born

Knížka Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračn...

Pohádky Grimmů v exkluzívním vydání s ilustracemi Adolfa Borna

Soubor padesáti pohádek uspořádaný samotnými bratry Grimmy zahrnuje pod názvem “Malé vydání” to nejlepší co podle svéh...

Inspirující myšlenky...

Kchung-c' (Konfucius) byl údajně jeho starším současníkem. Podle tradice se prý Konfucius, když se o tomto mudrci dozvěděl, vypravil do státu Čou, a zeptal se jej: "Co učíš o morálce? Co mi můžeš říci o pěstování dobrého charakteru?" Lao-c' se prý hlasitě rozesmál a řekl: "Jen pokud jsi nemorální, zrodí se v tobě otázky spojené s morálkou. A jen postrádáš-li charakter, začneš o něm přemítat. Charakterní člověk vůbec neví, že je něco jako charakter. Morální člověk neví, co znamená slovo morálka. Nebuď pošetilý! Nic nekultivuj. Prostě buď přirozený. Vzdej se, příteli, své pýchy a svých přání, svých povrchních gest a ctižádostivých plánů." Konfucius se údajně k Lao-c' již nikdy nevrátil...