byl-jednou_petiska.jpg„Bylo jednou jedno loutkové divadlo a bylo to moc hezké divadlo s červenou oponou a se spoustou loutek. Kdyby se někdo za oponu podíval, uviděl by hluboký pohádkový les. Lesem vedla cesta, ale nikdo po ní nepřicházel. Divadlo bylo tiché, nikdo si s loutkami nehrál…“

Útlá knížka vás zavede do jednoho dětského loutkového divadla. Děti odjely na návštěvu k babičce a divadlo ten srpnový horký den osiřelo. Copak se asi v té chvíli děje? Pokud si myslíte, že loutkové divadlo prostě jen čeká a nudí se, není to pravda.

Loutkové divadlo je takový malý svět a nemusí čekat, až si s ním děti začnou hrát. Dobrodružství může zažít i o samotě. Kašpárkovi a jeho koníčku se zachtělo projížďky. To je začátek příběhu, ve kterém se nebudou nudit ani ostatní loutky. Loupežníci, čerti, princezna i drak, babička s Červenou karkulkou, pan kníže, krejčík, vodník nebo třeba čarodějnice. To je ostatně pěkně vykutálená osůbka. Trochu kouzlem a trochu lží si pomůže k mladé krásné služebné. Filoménka sice nakonec u čarodějnice zůstane, ale přece jen… Uvidíte, jak si Filoménka poradí i s takovou patálií, že musí u čarodějnice zůstat navždy.

Ale s čertem to taky nedopadlo slavně…

„A co čert nechtěl, to se stalo. Čert myslivec se posadil rovnou na babiččinu jehlu, kterou loupežník Vlasando vzal babičce. Čert vykřikl, vyskočil a nohy mu ujely po skleněných kuličkách, o které oloupil kluky Nehtando. Čert se zachytil borovice. Borovice se otřásla a shodila z větve hrnec, který uloupil loupežník Ušando. Hrnec spadl čertovi myslivcovi na hlavu jako veliký klobouk.
Sjel mu pes uši a přes oči a čert neviděl. Zkoušel hrnec z hlavy stáhnout, ale čertí rohy mu bránily. Venku tma, v hrnci tma ještě větší…
„To je nadělení, to je, to je,“ bědoval čert s hlavou v hrnci….“

Příběh, ke kterému se budou i mladší děti rády vracet

Příběh je pro předškolní děti ve věku od 5 let. Pro předčítání se podle mého názoru hodí i pro děti o něco mladší, příběh je jednoduchý a čtivý. Určitě vám vystačí na několik podzimních večerů a je pravděpodobné, že se k němu děti budou chtít rádi vracet. A nejen kvůli Kašpárkovi a jeho neposlušnému koníčkovi.

Text je milý, celkový dojem hezkého čtení tvoří ilustrací orámovaný text a doprovod obrázků typických pro Helenu Zmatlíkovou. Spojení s příběhem z pera Eduarda Petičky je zárukou kvalitního čtení pro děti.

Převzato: http://www.svetdetskefantazie.cz


Bylo jednou loutkové divadlo
Eduard Petiška

Ilustruje Helena Zmatlíková
čtvrté vydání, l. vyd. ve Fragmentu (l. vyd. 1980, Albatros)

 


Pohádky pro děti – nové knihy

Praštěné pohádky Aškenázyho se Štěpánovými ilustracemi patří mezi skutečné české skvosty pro děti

Ludvík Aškenazy (1921–1986) byl nejen mistr slova, ale především oplýval nesmírnou fantazií. Když čteme jeho Praštěné po...

Kamenné stádo, velmi příjemná kniha pohádek a pověstí

Chcete-li potěšit své děti a také sebe pěkným knižním dárkem, pak neváhejte a sežeňte si poslední soubor pohádek Jarosla...

Čarovné housličky. Další oblíbené pohádky Jaroslava Janoucha s ilustracemi Vlasty Baránkové

  Ve výboru knihy pohádek – „Kouzelný bubínek“- vydaném nakladatelstvím Blok v Brně 2007, byli hrdiny Janouchovy kni...

Proměny Jana Vladislava. Pohádkové legendy o stromech a květinách

Půvabným způsobem, čtivě a pro dětského čtenáře přitažlivě vypráví Vladislav rozmanité děje, v nichž vždy nějak vys...

Pohádky pro obě uši ilustroval světový Stanislav Kolíbal

Nejen Albatros, ale i jiná nakladatelství vydávala v minulosti výbory pohádek. Některé z nich byly velmi zdařilé např. Pohád...

Myšlenky z knih

Váš život, čas a mozek by měl patřit vám a ne nějaké instituci.
Grace Llewellyn