fimfarum_do_tretice_werichSlavné Fimfárum - do třetice všeho dobrého obsahuje pohádky Jana Wericha Jak na Šumavě obři vyhynuli, O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl tři syny a Rozum a Štěstí. Doprovází třetí díl filmu, který se už mezi diváky stal fenoménem a který bude mít premiéru 10.  února 2011.

Knížka je plná ilustrací a fotografií výtvarníků Denisy Grimmové Abrhámové, Petra Poše a Patricie Ortiz Martínez, kteří se podíleli na poslední části filmové werichovské trilogie.


Poprvé se v publikaci nakladatelství Albatros objeví 3D fotografie, knížka vychází se speciálními stereoskopickými brýlemi a je určena nejen všem milovníkům humoru Jana Wericha a krásných knih, ale i fanouškům nového filmu.

Do třetice všeho dobrého / Jan Werich
Vydal Albatros, 2011 / počet stran 80, rozměry 195 mm x 255 mm

fimfarum_600

Pohádky pro děti – nové knihy

Pohádky Miloše Macourka, které děti ještě neznají

Na humorných, absurdních pohádkových příbězích spisovatele Miloše Macourka (1926 – 2002) už vyrostlo několik generací če...

Exotické africké pohádky, kde nejsou hloupí Honzové, dobráčtí čerti ani šišlaví vodníci

Nevyskytují se tu hloupí Honzové, dobráčtí čerti, šišlaví vodníci, zřídka se dobývají srdce princezen. Podobně jako vš...

Kouzelná fajfka Františka Skály staršího a Stanovského je tady znovu, po více jak 20 letech

František Skála starší je mužem mnoha zájmů a talentů. Je malířem, grafikem, ilustrátorem, ale i tvůrcem animovaných film...

O zemi Tam a Jinde, velká pohádková kniha Dagmar Lhotové

Obsáhlá pohádková kniha nemá u nás v podstatě obdobu, dá se trochu přirovnat Carrollově Alence v říši divů nebo vyprávě...

Příhody brášky Králíka. Skvostné pohádky Pavla Šruta a Jindry Čapka

Bráška Králík není tradiční pohádkový hrdina. Je to trochu rošťák a filuta, který své silnější protivníky poráží v...

Inspirující myšlenky...

Zkoumáme minulé věky a útrpně usmíváme, ba posmíváme se božské té naivnosti, nemotornosti a neurvalosti svých praotců, aniž by nám napadlo, že věkové pozdější budou se rovněž tak posmívati nám... Jaká je příčina, že nevznikají v mozcích našeho věku podobné myšlenky jako v mozku Homerovu, Sofoklovu, Aeschylovu, Euripidovu, Aristofanovu, Shakespearovu, Cervantesovu, Danteovu, Miltonovu, Petrarcovu, Tassonovu, Calderonovu, Moliérovu, Voltairovu, Rousseauovu a jiných? Jeť snadněji cizím mozkem mysliti, cizí myšlenkou se honositi a oblažiti sebe i jiné, než vlastní myšlenku z mozku svého vykřesati. A přece žijeme ve věku – pokroku! V čemž se ale jeví tento pokrok?
Jakub Arbes (1840 – 1914), Mozek Newtonův