erben bouda pohadky

Tak nám vyšla pěkná krása. Klasické české pohádky - Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Drak dvanáctihlavý, Otesánek, Pták Ohnivák a liška Ryška. A co je parádní, v knize jsou další, skoro zapomenuté texty Erbena (7. 11. 1811 - 21. 11. 1870)
, které zná už málokdo.

Když k tomu přidám ilustrace Cyrila Boudy, kterého miluju už od dětských let, pak nevím jak vy, ale tuhle knížku chci, ať se děje, co se dějě. Už se těším až ji pak zařadím do knihovny vedle takových skvostů jako jsou Langerovy Pražské legendy, Vančurova kniha Konec starých časů a Nerudovy Malostranské povídky. Ty všechny totiž Bouda ilustroval.

pohadky erben


Jen jedna věc mi na takových knihách vadí. Neprodávají se dva obaly. Takže pokud je včas nezabalim do folie, bude obal za chvíli pěkně pošmoulaný.

Pohádky / Karel Jaromír Erben / ilustruje Cyril Bouda
Vyd. Euromedia Group – Knižní klub, 2008, v nové jazykové i grafické úpravě

bouda pohadky erben

UKÁZKA Z KNIHY:

Hádanka
Byla jedna mladá královna, která pro svou krásu daleko široko byla vyhlášena. Mnoho ženichů se o ni ucházelo, a mezi nimi byli dva královici, které nejraději viděla. Ale že sobě oba dva nemohla vzít, oblíbila si konečně z nich jednoho a druhého odbyla. Ten odbytý si myslil: „Kdyby toho druhého nebylo, byla by si oblíbila mne; zabiju ho a bude mou.“
A jak usmyslil, tak učinil; když jednou ten miláček královnin byl v lese na lovu, ten druhý královic ho tak úkladně zabil.
Královna byla proto velmi zarmoucena; nedala však nic na sobě znát a umínila si, že smrt miláčka svého pomstí. Na památku dala si udělat z lebky jeho picí číši, zlatem a drahými kameny pěkně obloženou; z kostí jeho rukou dala si na stůl čtyři pěkné svícny vyřezat, aby jej pořád měla před očima; kosti z jeho nohou dala si vsadit místo  nohou do sedadla a z jeho krásných dlouhých vlasův udělala sobě pás, zlatem, perlami a drahými kameny protkávaný.
Brzy potom začal se ten druhý královic zas ucházet o její lásku i ruku a prosil, aby neprodlévala s odpovědí.
„Dobře,“ odpověděla královna; „přijď ke mně zejtra k večeři, dám ti hádanku: uhodneš-li, budu tvou ženou; pakli neuhodneš, přijdeš o hlavu. Toť má odpověď.“
„Jaká by to byla hádanka, abych já jí neuhodl?“ myslil si ten královic a druhého dne k večeru přišel. V jednom pokoji byla připravena večeře. Sedli ke stolu, jedli, pili a veseli byli. Královna seděla na svém sedadle, měla na sobě z vlasů pás, pila ze své číše a na stole ve čtyřech kostěných svícnech hořely svíce. Po večeři povídá ten královic, že by rád slyšel její hádanku. A královna řekla: „Tehdy ji slyš a hádej:

„Na lásce sedím,
na lásku hledím,
láskou se ovíjím,
z lásky ti připíjím.“

„Hoj, dobrá hádanka!“ řekl královic, „lepší nemůže být; posaď se mi na kolena a já tě ovinu svýma rukama, pohleď mi laskavě v oči a dej mi políbení a bude hádanka skutkem: ta tvá láska já jsem!“
„Chybils!“ řekla královna hněvivě, vstala a ukázala na své sedadlo. „Tuto sedím na nohou lásky své, kterou tys úkladně zabil;“ pak ukázala na svícny: „Tuto hledím na ruce lásky své; - toto je pás z pěkných jejích vlasů – a z její lebky připíjím tobě – pomsti: hlava za hlavu!“
Hned zavolala své služebníky, to toho královice jali a sťali mu hlavu. A ta královna potom už za nikoho se nechtěla vdát a zůstala do smrti svobodnou.

Pohádky pro děti – nové knihy

Zlatý klíček aneb Tolstého ruská verze Pinocchia s ilustracemi Jiřího Černého

Jedná o převyprávění známé pohádky Pinocchio od italského Carla Collodiho. ...

Jsem Karel. Chytrá pohádka o deštníku Magdalény Wágnerové

Mezi nejkreativnější spisovatelky dětské literatury patří už dlouhá léta Magdaléna Wágnerová. Nevydává knih mnoho, ale k...

Obrazy ze Staré Říše, velmi zajímavá pohádková kniha

Čtyři samostatná vyprávění, která spojuje společné místo děje – městečko Stará říše – napsal pro děti Václav Vok...

Žáčkovou knížku Chytrolíni z Hloupětína o pošetilém městěčku hloupých lidí ilustroval Adolf Born

Knížka Chytrolíni z Hloupětína a je inspirovaná příběhy svérázných obyvatel pohádkového městečka Hloupětína, legračn...

Pohádky Grimmů v exkluzívním vydání s ilustracemi Adolfa Borna

Soubor padesáti pohádek uspořádaný samotnými bratry Grimmy zahrnuje pod názvem “Malé vydání” to nejlepší co podle svéh...

Inspirující myšlenky...

Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věcí, jež vymyslel někdo jiný? I když Mloci, řekněme, nemají svých vlastních myšlenek, mohou mít docela dobře svou vědu. Nemají sice své hudby nebo literatury, ale obejdou se bez nich dokonale; a lidé počínají shledávat, že to je od těch Salamandrů báječně moderní. Tak vida, už se může člověk u Mloků ledačemus učit – a není divu: což nejsou Mloci ohromně úspěšní, a z čeho jiného si mají lidé brát příklad, ne-li z úspěchu? Ještě nikdy v dějinách lidstva se tolik nevyrábělo, nebudovalo a nevydělávalo jako v této veliké době. Nic platno, s Mloky přišel do světa obrovský pokrok a ideál, který se jmenuje Kvantita. „My lidé Mločího Věku,“ říká se s oprávněnou hrdostí; kam by se hrabal zastaralý Lidský Věk se svou pomalou, titěrnou a neužitečnou páračkou, které se říkalo kultura, umění, čistá věda nebo jak! Praví, uvedomělí lidé Mločího Věku už nebudou mařit svůj čas hloubáním o Podstatě Věcí; budou mít co dělat jenom s jejich počtem a s hromadnou výrobou. Celá budoucnost světa je v tom, aby se pořád zvyšovala výroba i konzum; pročež musí být ještě víc Mloků, aby mohli ještě víc vyrobit a sežrat. Mloci jsou jednoduše Množství; jejich epochální čin je v tom, že jich je tak mnoho. Teprve nyní může lidský důmysl pracovat naplno, neboť pracuje ve velkém, s krajní výrobní kapacitou a rekordním hospodářským obratem; zkrátka je to veliká doba. – Co tedy ještě chybí, aby se za obecné spokojenosti a prosperity uskutečnil Šťastný Nový Věk? Co překáží, aby se zrodila kýžená Utopie, v níž by byly sklizeny všechny ty technické triumfy a nádherné možnosti, které se lidskému blahobytu a mločí píli otvírají dál a dál, až do nedozírna?
Karel Čapek, Válka s mloky