carodejnice2_300A jsou tady další ztřeštěné kousky a neuvěřitelné příhody copaté Mildred, její nejlepší kamarádky Maud a protivné šprtky Ethel, která nikdy neudělá žádnou chybu a průšvihářce Mildred se ráda posmívá. Ovšem v letním semestru prvního ročníku na Akademii slečny Krákavé bude mít Mildred problém ještě s někým jiným... Nová žákyně Enid, o niž se má Mildred starat, totiž vůbec není tak mírumilovná, jak se na první pohled zdá. Umí spoustu kouzel, ale používá je nerozvážně, navíc na ni Maud začne žárlit…

První díl Čarodějnice školou povinné stále v prodeji i v podobě audioknihy na 2CD, které namluvila Barbora Hrzánová.

Znáte neobyčejný příběh Jill Murphyové
?

Narodila se v Londýně v roce 1949. Od dětství psala a kreslila své vlastní „knížky“.
První ze série knih The Worst Witch vydala v roce 1974 a román sklidil okamžitý úspěch. Jill se několik let věnovala práci s dětmi, dokud nevydala druhou „čarodějnickou“ knihu The Worst Witch Strikes Again v roce 1980. Opětovný velký úspěch ji přiměl, aby se vydala na profesionální spisovatelskou dráhu.
Ve čtyřiceti letech porodila prvního syna Charlieho, o několik let později jí diagnostikovali rakovinu prsu. Manželství se jí rozpadlo ještě před tím, než se syn narodil, její matka i tety trpěly demencí, takže i o ně se Jill musela postarat. Svou vitalitou, pevnou vůlí a také s přispěním dobrých přátel vychovala syna, nepřestala psát, a především se zcela vyléčila ze své nemoci.

Knih ze série The Worst Witch se prodalo několik milionů výtisků, posledním dílem je The Worst Witch to the Rescue z roku 2007.
Jill Murphyová se také proslavila knihami pro menší děti, které sama ilustrovala, zejména sérií o sloní rodince The Large Family. Za své dílo byla mnohokrát oceněna.


Nakladatelství XYZ se po několikaletém úsilí podařilo získat práva populární knižní série The Worst Witch, známé v České republice zatím jen díky televiznímu seriálu s názvem Čarodějnice školou povinné, který s velkým úspěchem vysílala a znovu vysílá Česká televize v rámci pořadu Hřiště 7.
Knihy o dívce toužící stát se dobrou čarodějnicí se staly velmi populární v mnoha zemích a potěší jak malé, tak i větší čtenáře. Knižní sérii následovalo i filmové zpracování a již zmiňovaný televizní seriál. Doposud se knih s jejími dobrodružstvími prodalo více než 3 miliony výtisků.

Čarodějnice školou povinné 2.díl
Mildred opět zasahuje
Jill Murphyová
Vydal XYZ, 2009

carodejnice_kouzelmnikUkázka z knihy:

SLEČNA KRÁKAVÁ vůbec neměla radost, že se jako první od začátku vyučování objevila v jejích dveřích právě Mildred.
„Dobré ráno, Mildred,“ řekla unaveně a pokynula jí, aby se posadila. „Předpokládám, že by bylo pošetilé doufat, že mi neseš nějakou zprávu nebo přicházíš z jiného zcela nevinného důvodu, že?“
„Ano, slečno Krákavá,“ zamumlala Mildred.
„Slečna Rozverná mě za vámi poslala, protože jsem se rozesmála na hodině zpěvu. Jedna moje spolužačka zpívala hrozně falešně, a já jsem se musela smát.“
Slečna Krákavá se na ni přísně zadívala přes obroučky brýlí, a když si Mildred vzpomněla na Enidin zpěv, už jí zdaleka nepřipadal tak směšný.
„Někdy si říkám,“ začala slečna Krákavá pomalu, „jestli je vůbec nějaká naděje, že bys na naší akademii jednou odmaturovala.
Je to s tebou pořád stejné, viď, Mildred? Uděláš krok kupředu, ale pak zase čtyři kroky zpátky. A to nám sotva začala škola. Zdá se, že slečna Metlová měla pravdu, když říkala, že bych tu novou dívku neměla svěřovat do péče zrovna tobě. Ale dala jsem ti zodpovědnou funkci, Mildred, tak doufám, že mě nezklameš a zvládneš to.“
„Zvládnu, slečno Krákavá,“ přikývla Mildred horlivě.
„Bylo by to opravdu velmi smutné,“ pokračovala slečna Krákavá, „kdybys tu nevinnou dívku, která k nám právě přišla, zatáhla do nějakých rošťáren. Tak naposledy, dítě moje, vzpamatuj se! Byla bych ráda, kdybychom se v této místnosti do konce školního roku už nesetkaly.“
Mildred ujistila ředitelku, že se vynasnaží, aby už žádné další potíže neměla, a pak rychle vyklouzla na chodbu. Protože hodina zpěvu měla trvat ještě pořádně dlouho a slečna Rozverná jí řekla, ať už se raději nevrací, rozhodla se Mildred, že nahlédne do Enidina pokoje a lépe si prohlédne tu její opici.
Potichu minula dveře, za nimiž její spolužačky zpívaly, a vyrazila po točitých schodech nahoru. Najednou pocítila omamný pocit svobody, když si představila, že má celou budovu aspoň na hodinu jen pro sebe, protože všichni ostatní jsou zavření ve třídách.
Slunce zcela výjimečně vysvitlo mezi mraky a jeho paprsky dopadly úzkými okny na chladné kamenné schody.
„Tak s tou Enid jsem se tedy docela určitě spletla,“ říkala si sama pro sebe. „Ta bude ještě horší než já.“
Znovu si vzpomněla na ten falešný zpěv a musela se smát, ale dávala si pozor, aby ji nikdo neslyšel. Když došla k Enidiným dveřím, rozhlédla se kolem a pomalu je otevřela.
V tu chvíli ovšem opičák, který seděl na pelesti postele, seskočil na zem, odrazil se a proletěl Mildred přímo nad hlavou. Než se nadála, uháněl chodbou a vydával radostné skřehotavé zvuky. Trvalo to jen okamžik, než jeho dlouhý ocas zmizel za rohem točitého schodiště.
„Ach ne!“ pomyslela si Mildred a vyrazila za tou potvorou tak rychle, jak jí nohy stačily.
Seběhla po schodech do přízemí, ale tam nebylo po opičákovi ani stopy. „Ach bože,“ zaúpěla Mildred, „co teď budu dělat?“
„Co bys teď měla dělat, Mildred?“ ozval se za ní mrazivý hlas.
„Och! No... nic, slečno Metlová,“ vykoktala Mildred vyděšeně. Její třídní učitelka se opět zjevila v tu nejnevhodnější chvíli.
„Nic,“ zopakovala slečna Metlová chladně.
„V tuhle denní dobu? Marně přemýšlím, proč by zrovna Mildred Virválová měla pobíhat po chodbách, když všichni ostatní sedí ve třídách a spořádaně se učí. A taky marně přemýšlím, jestli k tomu opravdu potřebuje ty rozvázané tkaničky.“
Mildred se shýbla a rychle si zavázala střevíce.
„Slečna Rozverná mě poslala do ředitelny, slečno Metlová,“ řekla pak na vysvětlenou.
„A říkala mi, abych se už nevracela, takže teď nemám co dělat.“
„Nemáš co dělat?“ vybuchla slečna Metlová a blýskla po ní očima tak zlostně, že Mildred ze strachu o krok ustoupila. „V tom případě bych být tebou šla do knihovny a snažila se aspoň trochu vylepšit své znalosti kouzel a lektvarů. A jestli ti pak zbude ještě nějaký čas, o čemž dost pochybuji, můžeš jít za mnou do mého pokoje a nechat se vyzkoušet z toho, co ses naučila.“
„Ano, slečno Metlová,“ pípla Mildred.
Věděla ovšem, že nejprve musí najít toho opičáka a vrátit ho do Enidina pokoje. Nevěděla, kterým směrem utekl, a tak vyrazila chodbou, jež vedla ke knihovně. Po chvíli se otočila a zjistila, že slečna Metlová zmizela. Tenhle její zvyk byl dost zneklidňující, protože jste si nikdy nemohli být jistí, jestli je opravdu pryč, nebo jestli zůstala na místě a neviditelná vás stále ještě pozoruje.
Mildred prošla ještě několik chodeb, a pak se na okamžik zastavila a naslouchala.
Slyšela však jen vzdálený zpěv spolužaček, a tak zase vyrazila.
Když procházela kolem okna, letmo postřehla venku jakýsi pohyb. Byl to ten opičák! Vylezl do půlky jedné z věží a spokojeně tam visel za ocas. Někde ukořistil špičatý klobouk
a narazil si ho na hlavu tak, že zpoza něho sotva viděl. Kdyby Mildred nebyla celá vyděšená z toho, do jakého maléru se zase dostala, musela by uznat, že vypadá dost legračně.
„Opičáku, pojď dolů, prosím!“ zavolala na něj tak tiše, aby ji nikdo jiný nezaslechl.
„Mám pro tebe moc dobrý banán!“
Ale opičák jen vřískl a vylezl ještě o kousek výš. Mildred vyrazila do svého pokoje a rychle si přinesla koště. Nenapadl ji žádný jiný způsob, jak opičáka zahnat zpátky, než pro něj sama doletět a chytit ho.


Pohádky pro děti – nové knihy

Pohádky z Pekelce. Pohádky plné nápadů Františka Nepila a veselých obrázků Miloslava Jágra

Knížka vynikajícího vypravěče Františka Nepila je plná moderních pohádek pro malé čtenáře. Děti se začtou do krásné ...

Putování za švestkovou vůní Ludvíka Aškenazyho patří ke skvostům české knížky pro děti

Jedna z nejkouzelnější knih pro děti, ve které se střetává pohádkový svět se světem skutečným. Knížka, která je psána...

Malý špalíček pohádek Františka Hrubína a Jiřího Trnky těší už celé generace dětí

Lahodná čeština Hrubínova bude navždy patřit ke klenotům české tvorby pro děti. A neměla by být opomíjena na žádné čes...

Nejhezčích dvakrát sedm pohádek. Libozvučná čeština od Hrubína a jedinečné ilustrace Jiřího Trnky

  Známé pohádky přebásnil František Hrubín libozvučnou češtinou a vznikla půvabná knížka pro malé děti, jejíž k...

Strom pohádek z celého světa si získal srdce dětí i rodičů i po padesáti letech

Opravdu ojedinělá sbírka krátkých i delších pohádkových příběhů, napínavých, veselých i poučných zaujímá přední m...

Myšlenky z knih

Jsou lidé, kteří jsou vězni svého postavení. Neexistují kladní nebo záporní. Je jen špatně udělaná společnost, která ve výsledku upřednostňuje darebáky. Myslím, že dnes je velmi těžké najít hodně bohaté lidi, kteří by nebyli podvodníky. Odsouzení části obyvatelstva musí předcházet reforma společnosti. Jsem fascinován tím, že žijeme v době, kdy jsme přítomni krachu komunismu a kapitalismu současně. Kapitalismus vypadá zdravě, není to ale pravda. Vede ke katastrofě. Komunismus také směřoval ke katastrofě, i když jiné. Je tedy nevyhnutelné a naléhavé, abychom si našli jinou formu společnosti. Jakou, to nevím. Nejsem věštec, ale cítím to. Myslím, že důvod, proč veřejnost odpovídá na naše výzvy s tak velkým zápalem je to, co lidé zmateně cítí: že mají dost této společenské formy s jejími politickýmistranami, které se mezi sebou perou, ale všechny dělají totéž a všechny lžou. Lidé toho nutně musí mít dost.
Jacques-Yves Cousteau /1910 – 1997)