sasek-miroslav-this-is
Musíš se s těmi lidmi sžít, musíš je trochu poznat a oni musí poznat tebe… pak se teprve zakecáte… to je to, co dělá knížku knížkou… jinak by to nemělo cvek. Uvažovalas´ někdy o tom, co to je, když ti lidi někde v Tramtárii řeknou, že jseš jejich člověk? Pak to začneš vidět jejich vočima, pak už to nejsou jen domy a pamětihodnosti, ale život, takovej obyčejnej život, a ten ty města dělá.

to je pariz sasek


Miroslav Šašek / To je Paříž
První ze série slavných obrazových průvodců po světových metropolích.
Paříž, to nejsou jenom pamětihodnosti, ale zejména její obyvatelé: domovnice „consierge“, jejich kočky, drobní trhovci, umčlci všichni ti Dupontové sedící v cafe-barech a také zahrady plné dětí...

Miroslav Šašek / To je Londýn
Saze, kouř, mlha, déšť, obloha je jako mokré prostěradlo…

to je londyn

Miroslav Šašek,
jeden z nejslavnějších českých emigrantů, světoběžník, malíř a ilustrátor, je u nás v Čechách téměř neznámý.


Původním povoláním architekt odešel z Československa v roce 1947 studovat do Paříže, odkud se už domů nikdy nevrátil. Později působil několik let jako redaktor Svobodné Evropy v Mnichově.

Na sklonku padesátých let nabídl londýnskému nakladatelství Allen první knížku z řady slavných ilustrovaných průvodců pro děti This is… To je Paříž.
Jak se nechal slyšet: kreslil „Paříž jednou docela jinak… Paříž takovou, jaká skutečně je. Jakou jsem ji viděl, když jsem tam poprvé přijel, a jak ji vidím i teď…“ Podle svědectví jeho redaktora se na knize nemusela měnit ani čárka a putovala rovnou do tiskárny.
This is Paris s jeho ilustracemi i textem vyšla v Londýně roku 1959, brzy poté i v nakladatelství McMillan v New Yorku. Po Paříži následovaly další metropole a státy.

sasek 1
Kniha This is Paris vyšla v roce 1959. Následují knihy o Londýně (1959), Římě (1960), New Yorku (1960), Edinburgu (1961) , Mnichově (1961), Benátkách (1961), San Francisku (1962), Izraeli (1962), Cape Canaveral (1963), Irsku (1964), Hong Kongu (1965),  Řecku (1966), Texasu (1967), OSN (1968), Washingtonu D.C. (1969), Austrálii (1970) a historické Británii (1974).


Knihy z řady This is... přinesly svému autorovi řadu ocenění, mimo jiné zápis na čestnou listinu IBBY (1979).

Šaškovy knihy byly s úspěchem překládány: vycházely v desetitisícových nákladech ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku, Jižní Americe, Japonsku i ve Skandinávii a přinesly svému autorovi řadu ocenění. Od roku 2003 vycházejí jejich reedice a Šaškovy knihy dnes zažívají celosvětový návrat.

Vydává BAOBAB
https://www.sasekfoundation.eu/

Naučné pro děti – nové knihy

To je Paříž a To je Londýn. Slavné cestopisy Miroslava Šaška

Bestsellerové knihy z řady To je... přinesly Miroslavu Šaškovi řadu ocenění, mimo jiné zápis na čestnou listinu IBBY (1979)...

Petr Sís a bilderbuch Pilot a Malý princ. Život Antoina de Saint-Exupéryho

Petr Sís s empatií, lehkostí a citem pro dobovou atmosféru vypráví příběh legendárního francouzského letce, dobrodruha a sp...

Divadlo a opera nás baví – dvě vynikající knihy o divadlu pro děti

Pokud nechcete mít s dětí jen prostoduché konzumenty zábavy, ale chceme jim ukázat i jiné cesty, pak doporučujeme dvě zajímav...

Tužkou, štětcem nebo myší. Karla Cikánová učí děti hrát si se světem

Jsou knihy, které člověk přečte a odloží. Jsou knihy ke kterým se neustále vrací. Jednou z nich ke knížka Karly Cikánové ...

Krajiny domova Václava Cílka. Naučná knížka nejen pro děti

Autorem knihy je populární geolog a publicista Václav Cílek, který vytvořil zajímavou naučnou publikaci a tentokrát pro děti ...

Inspirující myšlenky...

Politická karikatura se samozřejmě objevuje i po roce 1989: tentokráte už nejen jako kritika předchozího, ale také jako reflexe stávajícího. Humoristický časopis Dikobraz se po dobu své existence přizpůsoboval dobovému ovzduší. Byl založen v červenci 1945 jako nezávislé periodikum a v období po roce 1948 jej zcela ovládla komunistická strana. Levicové zaměření časopisu bylo však citelné již v počátcích. V období po srpnu 1968 můžeme vnímat nesouhlas redakce s okupací Československa, avšak v následujícím období, během normalizace, má časopis blízko k většinovému proudu a ke kritice kapitalistického nepřítele. Po událostech v listopadu 1989 zaplavuje vlna optimismu také redakci Dikobrazu, jehož poslední číslo vyšlo bohužel již 14. března 1990.