ImageKniha pro děti Velká cesta malého pána spisovatelky Lenky Uhlířové s ilustracemi Jiřího Stacha, kterou vydalo nakladatelství Meander, je vzácně vyvážená po stránce textové i obrazové. Titul byl nominován na cenu Magnesia Litera 09 v kategorii Objev roku za text a zřejmě zcela zaslouženě.

O čem příběh vypráví
Malý pán se vydává hledat vidinu ze svého snu. Po cestě se setkává po řadě s různými bytostmi, k nimž se pokaždé obrací s nějakou prosbou. Bytosti mu slibují pomoct, pokud jim přinese to, co by samy potřebovaly, a posílají ho dál a dál. Jde o kompoziční princip Pohádky o kohoutkovi a slepičce nebo kumulativní pohádky. Hlavní hrdina opakovaně vykonává stejný skutek s různými postavami (něco po nich chce), zatímco ty postavy opakovaně vykonávají stejný skutek s hlavním hrdinou (někam ho posílají). Vytváří se řetěz typologicky stejných epizod, který v tomto konkrétním případě kromě jiného podtrhuje i délku putování Malého pána. Na konci po dosažení posledního článku řetězu děj probíhá směrem zpět, jenže tentokrát mnohem rychleji – všichni dostávají, co chtěli, a přichází rozuzlení.

Na rozdíl od klasické kumulativní pohádky v tomto textu pracně získané pomůcky Malému pánovi někdy nakonec neslouží vůbec k ničemu – například mapa od tvorů Bádavců nebo kniha Jmen pro každou příležitost. Malý pán v těchto případech buď vyřeší úkol sám nebo využije jinou pomůcku, kterou získal náhodou a kterou vůbec nehledal. Někdy také nejde za přesně určeným pomocníkem ani konkrétně určeným směrem, ale vydává se jen tak nazdařbůh („šel, kam ho nohy nesly“).

Ve vyprávění se objevují i prvky z kouzelných pohádek: Malý pán dostává kouzelné dary (například loďku bez vesel, která sama pluje), přichází na rozcestí apod.

Po stránce jazykové autorka ve velké míře čerpá z doslovnosti frazeologismů. Výrazy „mít těžkou / lehkou hlavu“ se interpretují doslovně, stejně jako „padla tíseň“ nebo „být povznesen“. (Tíseň je personifikována a doopravdy padla na město, čímž zalehla pramen. Povznášející odpovědi zase Malého pána natolik povznášejí, že se sotva dotýká země. A když od Tosipiše dostane i povznášející otázky, bez potíží na nich doplachtí domů.)
Na druhou stranu z uvědomování si přenesených významů slovních spojení čtenářem vzniká komika, jako když Malý pán si jde pro moudrou radu k Duté hlavě (přestože v příběhu se jedná o postavu představující dutou hlavu doslova).
Frazeologismy se také buď přizpůsobují příběhu („Dlouhé kopí – krátký rozum,“ napadne Malého pána u Sršníků, když ho zahánějí vyzbrojení dlouhými kopími) nebo si autorka vytváří svoje vlastní: („Hrůzou se mu rozvázaly boty“).

Charakteristické pro text jsou i slovní hříčky na základě různých významů jednotlivých slov („přeložit text“ a „přeložit kapesník“) nebo odlišných významů různých tvarů slov (překlad – překladiště).

Ilustrační doprovod tvoří černobílé fotografie Jiřího Stacha, v nichž často to, co je vyfocené, má navodit obraz něčeho jiného: uschlý list s ostře střiženými kraji tak vytváří vlny, a uschlý kus kůry ze stromu – rybu plavající v nich.
Smyslu dětí pro podivnost a vtip dokonale nahrává Okurkový Stonehenge (obrázek stavby z okurek nápadně připomínající megalitický kruh z Anglie na straně 31) nebo miniaturní stěrače na sklech „ustalovacích“ brýlí.

Kromě fotek text doprovázejí i drobné, maximálně zjednodušené kresbičky, vlastně piktogramy, které někdy, zcela v duchu knihy, mohou být dvojznačné – jako třeba znak, který je zároveň otazníkem i symbolem nekonečna, a stejně tak i důmyslnější, propracovanější a větší kresby – jako například průřezy obydlenou makovicí nebo mechanickým datlem.

Kniha se mým dětem velmi líbila. Sama jsem jim ji musela přečíst na jejich přání dvakrát a pak si z ní předčítaly navzájem.

Velká cesta Malého pána | Lenka Uhlířová | Ilustrace Jiří Stach | Vydal Meander 2009

 


Beletrie pro děti

Zajatci stříbrného slunce. Miloš Kratochvíl a Iku Dekune poradí i rodičům počítačových fanatiků

Miloš Kratochvíl na současný fenomén dětí odpovídá šokovou terapií. Jeho malý hrdina na vlastní kůži zažije neuvěřitelné. Když ve své hře rozbije celé město, nechá ho autor, aby si svoji...

Taje olivového háje. Příběh pro děti z Provence od Daniely Krolupperové

Spisovatelka Daniela Krolupperová v poslední době napsala sérii knížek, na kterých spolupracuje s ilustrátorkou Evou Chupíkovou. Např. Rybí sliby, Zákeřné keře, Mizící hmyzíci, Jde sem lesem nebo Polární pohádku. K...

Opice z našej police je dnes už kultovná kniha a skvelým čítaním pre malých i veľkých

Tak toto je tá slávna kniha, z ktorej sa naše české deti učili po slovensky. A museli sme kúpiť dve, pretože každý ju chcel do svojej poličky. Dúfame, že ju...

Grey Owl. Sejdžo a její bobříci, jedinečný příběh, skvělá kniha o přírodě nejen pro děti

Jediná kniha pro děti od velmi populárního kanadské autora Gery Owla, který se po dlouhou část svého života zasazoval o ochranu zvířat a přírody v Kanadě.

Josef Lada dětem. I po letech velmi zdařilý výbor českého ilustrátora

Kniha vypráví o Josefu Ladovi, když byl malý, ale jsou tam i jeho napsané básně, bajky, říkadla a mini komiksy. Doporučujeme pro děti od třetí třídy. Výbor sestavil po smrti...

Bylo nás pět, nezapomenutelný Poláčkův humoristický román pro děti

Dodnes oblíbený humoristický román Karla Poláčka, popisující autorovo dětství v Rychnově nad Kněžnou, byl vydán už v roce 1946

Kýčovitý Kosprd a telecí. Když Papoušková, autorka prostoduchých telenovel píše i pro děti

Nevíte jak vypadá knižní kýč pro děti? Pak Kosprd Papuškové je kniha, na které to poznáte okamžitě. Autorka prostoduchých tv novel je ukázkou, že ne každý může psát kvalitní knihy...