knihafossPředpokládám, že Marku Míkovou děti zbožňují. Protože píše živelně a hravě – a přesně takové děti jsou.
My dospělí jim nerozumíme, náš svět je příliš nudný, unavený, uzákoněný v zákonech, šedý, plochý, předem nalinkovaný. Jen čtyřletá holčička je schopna vám bezelstně říct: Já chci do nebe, ještě jsem neviděla anděly. Děti mluví jasně a jednoduše – o jasných a jednoduchých věcech: ale všimli jste si, jak z jejich malých úst znějí tyhle věci barevně?

Obyčejnost se stává poezií. Malá část dospělých tento dar neztratila.
Marka Míková (1959), divadelní režisérka, filmová herečka, muzikantka a po roce 2000 také spisovatelka, k nim patří. Dokáže si vymýšlet stejně skvěle jako děti, jak ukázala v předcházející dětské knize Roches a Bžunda (2001), městském příběhu dvou rozježených bytostí, kteří se vrhají po hlavě do ryze nesvatouškovských dobrodružství, v nichž ovšem dokáží projevit taky nefalšovanou odvahu.

Už v tomto textu autorka projevila smysl pro paradox, který mají děti tak rády, a též cit pro nejednoznačné vnímání skutečnosti, jímž se otvírá její nová Knihafoss. Země, kde se sedmiletá holčička Hredka za podivných okolností ocitá, poté, co se protočila ve vzduchu na skateboardu, vypadá jednou jako velryba, jindy jako kladivoun nebo tlustý pták – záleží na úhlu pohledu.

knihafoss 1

Je úplně vedlejší, že každý dospělý v té zemi pozná Island; pro děti je to tajemné, překvapující místo, kde se může stát všechno. Přesně jako v jejich snech. A tak se ve zvláštně osvětleném prostoru kdesi na severu, blízko polárního kruhu, holčička Hredka (což v překladu ředkvička) mění v ředkvičku, červenou barvu na duze, v ptáka papuchalka, ale také prochází zdí nebo se setká s troly.

Knihafoss je vskutku kouzelná kniha proměn: umožňuje různé návraty v čase, umožňuje fousům růst pod nosem. Dokonce dokáže být vodopádem, protože foss znamená vodopád – a přidáte-li foss k jakémukoli slovu, změní se daný výraz na vodopádový. Takže „knihafoss“ je vážně „knihavodopád“, kterým se valí nápady, fantazie, humor – a to přesně tak, jako se na Islandu sopečná láva valí kolem gejzírů a horkých jezírek, jejichž pára na sebe bere tvary vzájemně se požírajících zvířat. Marka Míková tomu dokáže přišít patřičné napětí a podobně jako Hredka se „skejtem“ umí pracovat s rytmem slov.

knihafoss 2

Hrát si, hrát si – to je to, oč v této knížce běží.
Děti si mohou samy zvolit, jak budou v textu postupovat, o čem chtějí číst a v jakém pořadí – návraty v čase tak korespondují s návraty v textu. Salingerovsky uvolněné vyprávění prostupují popěvky, jež se v druhé části knihy mění v ságy – a Marka Míková nezapře dovednosti citlivé textařky (ke knize je přiloženo CD s Písněmifoss).
Hrát si s jazykem, to je vůbec základní premisa autorčiny tvorby. Prohlížet si slova, oťukávat je, získávat z nich to, co jsou, ale i to, co nejsou – nořit se do vodopádu slov, křičet, výskat radostí, mluvit, pábit.

Vidět svět jako dobrodružství barev, tvarů a legrace – o to se vlastně snaží všechny tituly nakladatelství Baobab, všichni jeho kmenoví spisovatelé a malíři.
Knihufoss ilustrovala Darja Čančíková a je matissovsky barevná a tvarová, i když seveřansky robustnější. Kmen baobabu tak podepřel další titul, který (zdánlivou) neučesaností, neposlušností a neformálností děti bezesporu zaujme.

A dospělí – ti ať si klidně zůstanou ve svých jeskyních.

Marka Miková / Knihafoss / Ilustrovala Darja Čančíková / Vydal Baobab, 2007
Knihafoss je vskutku kouzelná kniha proměn: umožňuje různé návraty v čase, umožňuje fousům růst pod nosem. Dokonce dokáže být vodopádem, protože foss znamená vodopád – a přidáte-li foss k jakémukoli slovu, změní se daný výraz na vodopádový.

knihafoss 3


Beletrie pro děti

Padavka je bezva pes. Kniha populární Hermíny Frankové podle neexistujících kreseb Francise Barrauda

Hermína Franková se taky ráda baví, jenže neumí malovat. Proto podle neexistujících kreseb Francise Barrauda vymyslela příběh začínajícího spisovatele a taky trochu nešiky Jakuba, jemuž nikdo neřekne jinak než Padavka...

Pučálkovic Amina. Milovaná knížka pro děti Jindřicha Plachty a Ondřeje Sekory

Kdo jiný by mohl napsat kouzelný příběh o záměně psího štěňátka se žirafím mládětem než dobrosrdečný dlouhán, milovaný generacemi diváků. První vydání mu ilustroval Ondřej Sekora, byli v podstatě stejný...

Malý princ a Exupéry odkrývá tajemství: Co je důležité, je očím neviditelné!

„Odpusťte děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému!“ zní první věta Antoine De Saint-Exupéryho v jeho věnování. A to je klíč k úspěšnému přečtení. Malý princ opravdu není pro děti...

Kubula a Kuba Kubikula. Jediná a mimořádná kniha Vančury pro děti

Jedinečné slovesného umění Vladislava Vančury můžeme vychutnat také v jeho jediné knize pro děti, kterou napsal pro svou dceru Alenu, ale také díky nesmyslným tahanicím literárních kritiků, kteřé vedli zanícené debaty na...

Když na hrušce buchty zrály, dětsky bláznivá kniha pro malé čtenáře

Zdá se vám název knížky bláznivý? To je dobře. Takové věci mají děti rády. Všechny pohádkové texty nebo verše autorky připomínají různé nonsensové tituly pro děti.

Daisy Mrázková: Haló Jácíčku: knížka o velkém přátelství

Tato knížka je vhodná pro děti od pěti let pro předčítání, srozumitelně a velmi poeticky vysvětluje dětem věci kolem nich. Vyšla již čtyřikrát, poprvé v Albatrosu v roce 1972.

Deník kocoura Modroočka, po desetiletí půvabná knížka pro děti

Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, Kiki a především kocourek Modroočko – právě oni jsou hlavními hrdiny půvabných příhod Josefa Koláře, příhod, během nichž Modročko vyroste z malého kocourka v tatínka čtyř koťátek…