josifek-krolupperova

Knížky z edice Druhé čtení nakladatelství Albatros jsou určeny pro samostatné čtení dětí mladšího školního věku. Nabízí texty menšího objemu, psané snadno srozumitelným jazykem a vydatně doprovázené ilustracemi. Jedním z posledních titulů vydaných v této edici je Sedmilhář Josífek od Daniely Krolupperové.


Příběh vypráví o prvňáčkovi Josífkovi, který se ne a ne odnaučit lhát a co ho nakonec přimělo s tím přestat. Vtip je založen na obracení rolí: najednou Josífek se stane tím, kdo se musí pohoršovat a připomínat svým rodičům morální zásady, čímž se prozradí, že je velmi dobře zná, ale sám nedodržuje. Závěrečná kapitola opakuje scénář té první s tím, že tentokrát už Josífek dělá všechno správně, protože se polepšil.

Co se autorce daří výborně, je vytvořit věrohodně obraz skutečného dítěte. Je vidět, že je sama maminka a má přímý a blízký kontakt s dětmi. S chováním a pocity jejího malého hrdiny se dětští čtenáři mohou ztotožnit a rozumějí jim: strach z trestu; zklamaní, když nedostane k narozeninám žádaný dárek; malé lsti (jde ochotně s rodiči na procházku, jen aby si v chalupě nemusel číst nebo se učit)…

sedmilhar450.jpg

Josífek také má typickou pro dětský věk bujnou představivost a schopnost za pochodu přetvářet události dne ve vlastní alternativní realitu při hře – když vozí sestřičku na saních, je tažným polárním psem zachraňujícím přes sněhovou plaň lidské mládě.

Přestože vyprávění je velmi realistické, autorka uvádí skrz hledisko Josífka jako variantu možnost, že se stalo kouzlo, a po celou dobu ji nechává otevřenou, ani jednou ji vysloveně nepopře. Toto “dětské” vidění posílila i ilustrátorka Markéta Vydrová, když nakreslila oba rodiče v zajetí světelných vln z kouzelného proutku. Že tu podivnou změnu v svém chování si rodiče na synka vymysleli, aby mu dali za vyučenou, se píše teprve až v anotaci na zadní straně obálky, ale v samotném vyprávění takové polopatické oznámení nenajdete vůbec.

I tak se děti ve věku, pro jaký je titul určený, nenechají napálit a uvědomují si, že za vším je plán a záměr dospělých.  Přesto možnost kouzla v rámci příběhu vnímají jako přitažlivou a do určité míry taky pravděpodobnou (to jsem si ověřila na svých vlastních dětech). Vždyť se nejedná o trest za obyčejné „jenom lhaní“, ale o trest za „sedmilhaní“, a to už je něco jiného. Pohádkového. Podtrhuje to i magické číslo sedm, které se dvakrát opakuje – Josífek má sedmé narozeniny a právě v ten den zalže sedmkrát.

Obrázky Markéty Vydrové jsou velmi atraktivní a, jak se sluší a patří na ilustrace ke knize pro děti, doplňují příběh o detaily, které v textu nejsou. Na Josífka na nich v řadě s rodiči a paní učitelkou výchovně promlouvá i zubní kartáček, a zpod postele vykukují ponožkopříšery (z hodně nošených smrdutých ponožek).

V knížce se spojují zajímavost a atraktivita, kvůli kterým po ní sáhnou děti, s didaktickým prvkem, pro který ji pro změnu budou volit z větší části rodiče.

Sedmilhář Josífek / Daniela Krolupperová / Ilustruje Markéta Vydrová / Vydal Albatros 2008

UKÁZKA Z KNIHY:

Josífkovi se už sbíhaly sliny. Maminka slíbila, že mu připraví ten báječný dort s meruňkami a kysanou smetanou, který má ze všech nejradši. A bude v něm sedm svíček. Sedm. Je už velký kluk.
Jenomže maminka řekla: „Dort není.“
Josífek otevřel pusu dokořán.
„Mami… Mami, vždyť jsi mi včera říkala, že ho upečeš!“
Maminka trochu sklonila hlavu a hleděla do země.
„Jsem ti lhala…“ řekla nakonec.
Josífek vytřeštil na maminku oči.
„Cože?!“
„Jsem ti lhala,“ zopakovala maminka, teď už skoro vesele.
„Lhala? Ty jsi mi lhala?!“ Josífek se musel posadit.
Maminka ho úplně vyděsila. Třeba jen špatně slyšel.
„Lhala?“ přeptal se, aby se ujistil.
„Lhala,“ souhlasila maminka spokojeně.
„Ale lhát se nemá!“ Josífek přímo nadskočil. „Lhát se přece nesmí! Vždyť mi to s tátou pořád říkáte!“
Josífek nevěřil vlastním uším. Co to ta maminka povídá?
Maminka pokrčila rameny.
„No jo. Ale třeba jsme se s tatínkem spletli. Takhle je to mnohem větší legrace.“
A taky že byla!


Beletrie pro děti

Padavka je bezva pes. Kniha populární Hermíny Frankové podle neexistujících kreseb Francise Barrauda

Hermína Franková se taky ráda baví, jenže neumí malovat. Proto podle neexistujících kreseb Francise Barrauda vymyslela příběh začínajícího spisovatele a taky trochu nešiky Jakuba, jemuž nikdo neřekne jinak než Padavka...

Pučálkovic Amina. Milovaná knížka pro děti Jindřicha Plachty a Ondřeje Sekory

Kdo jiný by mohl napsat kouzelný příběh o záměně psího štěňátka se žirafím mládětem než dobrosrdečný dlouhán, milovaný generacemi diváků. První vydání mu ilustroval Ondřej Sekora, byli v podstatě stejný...

Malý princ a Exupéry odkrývá tajemství: Co je důležité, je očím neviditelné!

„Odpusťte děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému!“ zní první věta Antoine De Saint-Exupéryho v jeho věnování. A to je klíč k úspěšnému přečtení. Malý princ opravdu není pro děti...

Kubula a Kuba Kubikula. Jediná a mimořádná kniha Vančury pro děti

Jedinečné slovesného umění Vladislava Vančury můžeme vychutnat také v jeho jediné knize pro děti, kterou napsal pro svou dceru Alenu, ale také díky nesmyslným tahanicím literárních kritiků, kteřé vedli zanícené debaty na...

Když na hrušce buchty zrály, dětsky bláznivá kniha pro malé čtenáře

Zdá se vám název knížky bláznivý? To je dobře. Takové věci mají děti rády. Všechny pohádkové texty nebo verše autorky připomínají různé nonsensové tituly pro děti.

Daisy Mrázková: Haló Jácíčku: knížka o velkém přátelství

Tato knížka je vhodná pro děti od pěti let pro předčítání, srozumitelně a velmi poeticky vysvětluje dětem věci kolem nich. Vyšla již čtyřikrát, poprvé v Albatrosu v roce 1972.

Deník kocoura Modroočka, po desetiletí půvabná knížka pro děti

Zelenoočka, Bělovous Zrzunda, Kiki a především kocourek Modroočko – právě oni jsou hlavními hrdiny půvabných příhod Josefa Koláře, příhod, během nichž Modročko vyroste z malého kocourka v tatínka čtyř koťátek…