huria hleda cestu eliasova

Pamatuji se na první knížku, kterou jsem přečetla úplně celou a dle vlastního výběru. Jmenovala se „Huria hledá cestu do nebe“. Napsala ji jistá Barbara Markéta Eliášová. Obecní sirotek z malé vesničky Jiříkovice u Brna. Od čtrnácti let se živila jako posluhovačka. Měla však neobyčejný dar na jazyky.


V roce 1912 se vydala přes Vladivostok do Japonska, kde se naučila japonsky, jako první Češka absolvovala kurzy ikebany. O svých zážitcích a následných cestách snad přes celou zeměkouli napsala řadu knížek.

To jsem samozřejmě jako malé děvče o autorce nevěděla, mně úplně stačil příběh malé Hurii, maorského děvčátka, kterému umřela maminka a ona se vydala od novozélandských břehů na malé loďce ji hledat, protože podle maorských legend nebe je na severu – a na severu je moře.
Před utonutím ji zachránil japonský parník, na kterém pak cestovala a seznamovala se s dětmi nejrůznějších národností.
Samozřejmě nejvíc se mi líbila Biddy – aboriginské děvčátko, které bylo shledáno nevychovatelným a jako takové je ta laskavá anglická dáma, která o ně chtěla pečovat, vracela zpět jejímu kmeni v Austrálii.

V knížce proběhl dialog mezi onou dámou a ošetřovatelkou, která měla na starosti Huriu a byl zakončen pro mne zhola a naprosto nepochopitelnou větou, kterou měla ona Angličanka vypustit z úst: „Jste tu velmi laskavi... vždyť anglický kapitán by mě ji vůbec nedovolil do této třídy....“ To jsem opravdu nechápala. Tedy – chápala jsem, že parník měl různé třídy pro různé cestující: ve vlaku přece byly také třídy – to jsem znala. Ale proč by něco nedovolil anglický kapitán a japonský to dovolil a proč se to vztahovalo k tomu, že Biddy byla z australského kmene?

huria hleda cestu do nebe

Vůbec jsem to nechápala... Bylo mi osm a poprvé jsem se setkala s jevem, který nejsem schopna pochopit ani dnes – s rasismem.
Stejně jako mi Bůh nenadělil schopnost dívat se na různé lidi různě a místo toho je – pro dnešní dobu naprosto neprakticky – posuzuji jen dle jejich srdce, dopadla jsem i s chápáním sociálních přehrad. Tady to dopadlo ještě hůř: i já jsem totiž, stejně jako Cedrik Errol, tedy lord Fauntelroy, pokládala všechny přátele hlavní dětské postavy za veskrze kladné osoby a upřímně jsem trpěla, když měl malý chlapec vyměnit společnost skvělého místního hokynáře za nudné bohaté anglické panství.

Huria hledá cestu do nebe / B.M. Eliášová / ilustroval Rudolf Komínek / nakladatelství Kosek, 1947


Beletrie pro děti

Zajatci stříbrného slunce. Miloš Kratochvíl a Iku Dekune poradí i rodičům počítačových fanatiků

Miloš Kratochvíl na současný fenomén dětí odpovídá šokovou terapií. Jeho malý hrdina na vlastní kůži zažije neuvěřitelné. Když ve své hře rozbije celé město, nechá ho autor, aby si svoji...

Bratři Lví srdce. Jedinečná kniha Astrid Lindgren pro děti o smyslu života i smrti

„Někdo mě ve snu volal na pomoc, jedu ho hledat do dalekých modrých hor.“ Nádherná věta z překrásného příběhu. Z toho nejkrásnějšího a nejsmutnějšího příběhu, který znám – z knihy...

Živá voda. Erbenovy pohádky, říkadla a balady ilustruje Japonka Iku Dekune

Pohádky, říkadla, balady, texty známé, ale také některé téměř zapomenuté. Nový výbor k dvoustému výročí autorova narození pokrývá celou šíři sběratelských zájmů Karla Jaromíra Erbena. Ilustrace japonské ilustrátorky Iku Dekune...

Slečna Florence a pátrací četa. Nová kniha populární Hermíny Frankové

Koukneš se do zrcadla a skoro se lekneš. Vlasy ti tak povyrostly, že máš účes, jaký asi nosil zamlada děda Čadek. Účes retro. Není to problém, prostě si zajdeš do...

Padavka je bezva pes. Kniha populární Hermíny Frankové podle neexistujících kreseb Francise Barrauda

Hermína Franková se taky ráda baví, jenže neumí malovat. Proto podle neexistujících kreseb Francise Barrauda vymyslela příběh začínajícího spisovatele a taky trochu nešiky Jakuba, jemuž nikdo neřekne jinak než Padavka...

Kubula a Kuba Kubikula, jediná kniha Vančury pro děti je zdarma

Jedinečné slovesného umění Vladislava Vančury můžeme vychutnat také v jeho jediné knize pro děti, kterou napsal pro svou dceru Alenu, ale také díky nesmyslným tahanicím literárních kritiků, kteřé vedli zanícené debaty na...

Měsíční květina, brilantní prvotina Turkowského jak v obraze, tak v textu

Šokující jemnost černobílých obrazů, křišťálová vybroušenost textu, odpovídající grafická úprava knihy! Jak skvěle to do sebe zapadá, to bylo první, co mne napadlo po přečtení prvních vět dětské knihy vydané...