skelling_239.jpgV tomto podivuhodném příběhu David Almond propojil reálné prvky se snovostí, fantazijností a nadpřirozeností, takovým způsobem, že vytvořil novelu v mnoha ohledech mimořádnou. Lze ji vnímat jako podobenství, výzvu k lidskosti, ale také jako varování před výhradně empirickým vnímáním, kdy mizí opar tajemna, vize či idea. Kniha získala nejprestižnější ocenění Carnegie Medal a Whitbread Award a určitě právem.

K čemu mají lidé na zádech lopatky, přemýšlí Michal. Jsou to pozůstatky křídel z dob, kdy jsme ještě byli ptáci? Anebo jsme byli andělé? A co když andělé žijí mezi námi?

Tyhle otázky napadají Michala, hlavního hrdinu knížky Skellig autora Davida Almonda, když v polorozpadlé garáži svého nového domova objeví tajemné polomrtvé stvoření – něco mezi člověkem, ptákem a… andělem.

Vypravěčem událostí několika týdnů v tichém předměstí anglického města je desetiletý Michal.
Právě se s rodiči přestěhoval do zchátralého domu, který dosud obýval nemocný penzista Ernie. Ernieho smrt otevírá dům pro nové majitele a ve chvíli vyklízení letitého nepořádku se dere na svět Michalova sestřička. Rodí se ovšem vážně nemocná a její slabé srdce svádí vyčerpávající boj a Michal se cítí úplně bezmocný.

Psychický tlak způsobený změnou bydliště, matčiným porodem a nemocí novorozeněte Michal vyrovnává přemítáním o podivné bytosti, kterou spatřil pod hustými pavučinami v polorozpadlé garáži stojící na zahradě. Přemýšlí o Skelligovi. Skellig je nepopsatelná a nezařaditelná bytost, bledá, špinavá, páchnoucí a zcela apatická. Má podobu člověka i anděla a zvyklosti sovy. Jediný, komu se Michael se svým objevem může svěřit, je jeho kamarádka Mína. Společně vynesou bytost ven na světlo, a od té chvíle se začíná Michaelův život měnit…

Michalova nová kamarádka Mína je jakýmsi racionálním protikladem Skelliga. Dívka, která není poznamenána školou, a přesto ví víc než chlapec sám. I ona stejně jako Skellig otvírá Michalovi nové pohledy na existenci a na svět kolem v jeho nevysvětlitelné, tajemné kráse a velikosti. V pevném mnohoúhelníku rodiče, Mína, Skellig, škola a přátelé se tak formuje moudřejší a poznání otevřený Michal.

"Občas si myslíme, že se můžeme dozvědět všechno. Ale nemůžeme. Musíme sami sobě dovolit vidět, co je k vidění, a musíme si představovat."

V příběhu autor propojil reálné prvky se snovostí, fantazijností a nadpřirozeností a vytvořil novelu v mnoha ohledech mimořádnou. Lze ji vnímat jako podobenství, výzvu k lidskosti, ale také jako varování před výhradně empirickým vnímáním, kdy mizí opar tajemna, vize či idea. "Našel jsem ho v garáži v neděli odpoledne," zní první věta knihy určené pro čtenáře od deseti let, která však má šanci uspět i u čtenářů odrostlejších.

Kniha získala nejprestižnější ocenění Carnegie Medal a Whitbread Award.
Autor je držitele prestižní Hans Christian Andersen Medal 2010



David Almond / SKELLIG / Přeložila Veronika Volhejnová / Mladá fronta, 2008

Inspirující myšlenky...

Lidstvo zcela evidentně spěje k úpadku: Šílený kolotoč výroby se netočí pro spotřebu, ale pro další výrobu. Tzv. konzumní společnost ve své podstatě nemá čas nic konzumovat. Jejím skutečným, byť skrytým cílem není spotřeba, ale výroba. Proto je potřeba najít v sobě vůli k rozbití onoho začarovaného kruhu a dopustit se suverénního, svobodného činu. Vymanit se ze sociální determinovanosti, která není ničím jiným než dovedně kamuflovaným otroctvím: otroctvím, které ovšem stejnou měrou postihuje bankéře i nádeníka. Je to otroctví práce, ve smyslu užitečné činnosti. Neboť člověk se odcizil sám sobě, to znamená zvířeti, které v něm přebývá.
Georges Bataille, Svrchovanost