vanocni postaKlasická a zároveň současná báseň určená dětem i dospělým. Ilustrovala známá a mezinárodně ceněná japonská ilustrátorka technikou leptu. Použitý je grafický papír munken, vazba poloplátěná.

Vánoční pošta | Ilustrovala Iku Dekune | Vydal Práh, 2012

Vánoční pošta

Konečně tedy Štědrý den
i když je vlastně večer
Šelestí vločky u oken
a čas se pomalu vleče

Děti si dělí balíčky
a mizí pod papírem
Škoda že nejsem maličký
dostal jsem balíček s perem

Tátovi více netřeba
tátovi stačí málo
Hlavně když jakžtakž vydělá
i tak to něco stálo

Tatínci půjdou nakonec
poslední odevzdaně
Není to věru lehká věc
myslet ještě i na ně

Tak pero děti dětičky
co mi kdo k tomu poví
Pera jsou krásné věcičky
ne však do téhle doby

Dnes přece máme mobily
a rychlé počítače
Kde bychom pero dobili
psát stejně není o čem

No ale zkusím tedy psát
na papír jen tak v ruce
Kdo však bude můj adresát
Zeptám se svého srdce...

Básničky pro děti – nové knihy

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Blatného knížka básniček a říkadel s ilustracemi Lhotáka vychází po dlouhých letech v Albatrosu

Po dlouhých letech opět vychází knížka Ivana Blatného, která patří k těm nejkvalitnějším dílům české moderní poezie ...

Písničky bez muziky Emanuela Frynty s ilustracemi Markéty Prachatické

  V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé no...

Modré nebe. Básničky Františka Hrubína a ilustrace Josefa Čapka, poklad z tvorby pro děti

S básníkem Františkem Hrubínem se můžete projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kter...

Nebe, peklo, ráj. Básničky našich předních autorů jak je neznáte

Reprezentativní antologie si klade za cíl ukázat dětskému – a potažmo i dospělému! – čtenáři, že poezie není pouze „...

Od žežulky k Mikuláši. Oblíbené básničky Josefa Václava Sládka

Básničky Josefa Václava Sládka patří ke klenotům české poezie pro děti. Nový výběr Jany Čeňkové tak potěší všechny...

Inspirující myšlenky...

Ja Bartolomej Boleráz bol som človekom azda slabým,azda i zbabelým, ale ja Boleráz, človek, robím si nárok, aby ľudia, moji súčasníci, po všetkých omyloch, po všetkom trápení, po všetkom márnom hryzovisku predsa len boli múdrejší a ľudskejší. Áno, opäť ľudskejší. O trošičku menej krutí. Kto si kladie za povinnosť hovoriť a hovoriť, prázdnymi slovami rozvirovať povetrie, nech si vraví. Ale vy, ľudia moji, nedajte sa mýliť: Pravdou našej spoločnosti nemôže byť to, čo zabíja, čo nás štve a dusí, čo nás vháňa do osamenia a blázincov, nech si ju vykladajú, ako chcú, vykladačis prideleným mozgom. Pravda je, môže byť iba to, v súhlases čím rastie a rozvíja sa naša ľudská prirodzenosť, z čoho rastú a rozvíjajú sa kmene, i malé, i najmenšie národy. To je pre mňa pravda našich čias. Za ňou som túžil celý svoj život. Za ňu, v jej mene prihlásil som sa o slovo, hoci až po smrti a neskoro.
Dominik Tatarka, Démon súhlasu