srut_priserky130.jpgTandem Šrut - Miklínová opět zazářil ve světě české knihy pro děti. Po jejich posledních knížkách Verunka a kokosový dědek a Veliký tůdle, právě vychází knížka nová: "Příšerky a příšeři", která opět ukazuje, že knihy pro děti se dají dělat s nápadem, inteligentně a hlavně hravě, přesně tak, jak to cítí Pavel Šrut i Galina Miklínová, kteří rozhodně nepatří k té nekonečné řadě kopírujících spisovatelů a ilustrátorů, kteří do vánočních veršů pro děti jsou schopni vkopírovat reklamu na coca-colu )))

Pro koho je kniha ..
Toť otázka. Ale dle mého je především pro ty, kteří se ještě umí dívat kolem sebe otevřenýma očima. Kniha je sice určena dětem, ale druhá rovina textu i ilustrací mnohé napoví také dospělým. Vtipné narážky, slovní hříčky, pointy, které rozesmějí, ale i zamrazí, osloví jak děti, tak ty, kteří v údivu zjistili, že mají být dospělí v tomto podivném světě.

Knížka je rozdělena na několik částí, které se odlišují jak textově, tak graficky
a jsou skutečnou lahůdkou pro všechny, kteří si nemyslí, že knížky pro děti jsou jsou jen okrajovou záležitostí, jak to omílají někteří znalci literatury. V knížce najdete spoustu básniček: například o fakirovi, mamutovi, o tchořích, mumiích i aligátorech. A věřte, že hlavně děti si je oblíbí, protože Pavel Šrut i Galina Miklínová se umí kolem sebe dívat jejich očima. Oni to totiž opravdu umí.  )))

miklinova priserky1

Šrut, Pavel / Příšerky a příšeři /
Ilustrovala Galina Miklínová / Vydala Paseka 2005 / vázaná, 100x230, 96 stran,

 

 

 

 

 

 

Básničky pro děti – nové knihy

Básničky pro děti Kainara a inspirující ilustrace Seydla

Ukázková knížka říkadel pro malé děti Josefa Kainara vyšla poprvé v roce 1948 s téměř secesními obrázky Zdeňka Seydla. ...

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Blatného knížka básniček a říkadel s ilustracemi Lhotáka vychází po dlouhých letech v Albatrosu

Po dlouhých letech opět vychází knížka Ivana Blatného, která patří k těm nejkvalitnějším dílům české moderní poezie ...

Písničky bez muziky Emanuela Frynty s ilustracemi Markéty Prachatické

  V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé no...

Modré nebe. Básničky Františka Hrubína a ilustrace Josefa Čapka, poklad z tvorby pro děti

S básníkem Františkem Hrubínem se můžete projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kter...

Nebe, peklo, ráj. Básničky našich předních autorů jak je neznáte

Reprezentativní antologie si klade za cíl ukázat dětskému – a potažmo i dospělému! – čtenáři, že poezie není pouze „...

Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik