To nejlepší z dětské poezie talentovaného básníka Radka Malého: verše ze svého dnes již proslulého slabikáře (jedinečně ilustrovaného Matějem Formanem) a dalších čítanek a učebniček pro děti vybral sám autor a k tomu přidal řadu krásné nové lyriky. S dívčí něhou a přitom s humorem poezii ilustrovala malířka Anna Neborová a klučičí prvek v podobě písma ze stavebnice Merkur přičinil Marek Pistora podepsaný také pod nápaditým designem této po všech stránkách povedené knihy.

kamazsmismich250

Nakonec ještě citát z doslovu básnířky Violy Fischerové:
I knížky pro děti jsou zbožím, kde, pokud jde o autory, je jako všude mnoho povolaných — a málo vyvolených. Knížka Radka Malého a Anny Neborové patří k těm vzácnějším. Jeho básně jsou chytré, plné směšných nápadů jak jazykových, tak situačních, a navíc ještě je to poezie. A jedlá. Já jako dítě bych tedy tenhle jejich slabikář brala.

kamazsmich2

Kam až smí smích, Radek Malý, Ilustrace Anna Neborová, Vydal Meander, 2009

kammuzesmich

Ukázka z knížky:

Týden

Obývám vysokánský dům.
Má sedm bytů
a já chodím na návštěvu
každý den k jiným sousedům.

Ospalé Pondělí,
ještě se válíš v posteli?

Vzkaž, prosím, Úterku,
aby vrátilo tu vypůjčenou utěrku.

Chce ji paní Středa.
Zabalí si do ní hrnec
se zbytky od oběda.
(Moc nejí a je, chudák, bledá
až běda!)

Čtvrtek už na ten hrnec čeká.
Kručí mu v břiše
a strašně se vzteká.

Pan Pátek vypráví mu pohádku,
jenomže Pátek je popleta
a pohádka je pozpátku.

Sobota má svých starostí dosti.
Tlačí ji boty — a to je k zlosti.

A jenom Neděle
si z ničeho nic nedělá.
Myslí si, jak je krásná
a veselá.
(Jenomže kdyby se v zrcadle viděla,
ta by se, panečku, styděla!)

A tak to chodí každý týden znova —
těm divným sousedům není se kam schovat.

Rozbolelo knížku bříško,
měla v něm moc písmenek.
Řekl jsem jí: „Milá knížko,
zanech smutných myšlenek!

Protáhni si všechny listy,
narovnej svůj křivý hřbet.
Provětrej se — vzduch je čistý
a já bych tě zas rád čet.“

Strýček Standa

Strýček Standa strašně sténá.
Pokousal ho v lese slon.
Sotva usnul v kupce sena,
slyšel dupot — to byl on!

Strýček svíral v ruce vidle,
ale slon měl zase kly,
chvíli spolu zápasili,
navzájem se zasekli.


Mám všech pět pohromadě

Mám všech pět pohromadě —
a tím myslím pět prstů
na každé ruce (ostatně na každé noze taky,
ale o těch třeba zas jindy).

Ve všech těch prstech se vyznám.
Každý z nich má svůj velký význam:

Malíček je pro krásu,
prsteníček pro prstýnky
a prostředníček nejspíš proto,
že někdo zkrátka musí být uprostřed.

Ukazováčkem ukazuji,
když bych něco sněd,

a palce, ty mám od toho,
abych je mohl držet,
když někdo potřebuje štěstí.

Všech pět prstů potřebuji,
abych, když je potřeba,
mohl praštit pěstí!

 

Básničky pro děti – nové knihy

Básničky pro děti Kainara a inspirující ilustrace Seydla

Ukázková knížka říkadel pro malé děti Josefa Kainara vyšla poprvé v roce 1948 s téměř secesními obrázky Zdeňka Seydla. ...

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Blatného knížka básniček a říkadel s ilustracemi Lhotáka vychází po dlouhých letech v Albatrosu

Po dlouhých letech opět vychází knížka Ivana Blatného, která patří k těm nejkvalitnějším dílům české moderní poezie ...

Písničky bez muziky Emanuela Frynty s ilustracemi Markéty Prachatické

  V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé no...

Modré nebe. Básničky Františka Hrubína a ilustrace Josefa Čapka, poklad z tvorby pro děti

S básníkem Františkem Hrubínem se můžete projít celým rokem od jara do zimy. Vytvořil verše k obrázkům Josefa Čapka, kter...

Nebe, peklo, ráj. Básničky našich předních autorů jak je neznáte

Reprezentativní antologie si klade za cíl ukázat dětskému – a potažmo i dospělému! – čtenáři, že poezie není pouze „...

Inspirující myšlenky...

Dokázals jasně, že nevzdělanost, lenost a neřest jsou vlastně nezbytnými vlastnostmi pro zákonodárce. Ale z toho, co jsem se dověděl z tvé zprávy, a z odpovědí, které jsem z tebe pracně vymámil a vyždímal, nemohu leč usoudit, že valná část tvých krajanů je nejškodlivější drobná hnusná havěť, jaká se kdy z dopuštění přírody plazila po povrchu země.
Jonathan Swift, Gulliverovy cesty