objevitele150.jpgNové vydání nesmrtelných vyprávění o dobrodružných objevitelských cestách z dob, kdy svět ještě nebyl tak malý jako dnes, zavedou čtenáře do srdce černé Afriky, na asijské pláně i do nehostinných polárních pustin. Hrdinní, neohrožení cestovatelé, často dávající všanc vlastní život, ani v dnešní době nepřestávají být vzorem vytrvalosti a houževnatosti, která vyzařuje i z nádherných ilustrací Zdeňka Buriana.

Objevitelé a dobyvatelé | Miloš V. Kratochvíl
Vydání čtvrté, v Euromedia Group – Knižní klub 1. vydání

UKÁZKA Z KNIHY:
1. listopadu – Scott a jeho lidé vyrazili! O 13 dnů později než Norové, kteří byli o sto kilometrů točně blíž.
Proti malé skupině Norů, kteří vsadili vše na rychlost pochodů,  byla skupina Angličanů velká a měla se postupně zmenšovat odesíláním menších skupin tak, jak bylo propočítáno spotřebování zásob.
To byl způsob nepochybně pomalejší, který se zdál snad bezpečnějším a sliboval úspěch v případě, že se ve skutečnosti podaří vše, co bylo složitě napřed teoreticky naplánováno.
Hned v prvních dnech se dostavily obtíže, s kterými se nepočítalo: Poníky velmi unavoval sníh a led, po kterém museli šlapat, a motorové saně měly časté poruchy. „Tak zmizel sen, že budeme mít v motorech vydatnou pomoc,“ poznamenal si Scott již třetí den pochodu. „Patrně nejsou motory způsobilé pro zdejší podnebí.“

objevitele450_1.jpg

Ale i poníci se záhy ukázali špatně způsobilými pro drsné životní podmínky. Ve Scottově deníku nyní přibývá čím dál tím víc zpráv, jak se kterému ponymu daří, a přibývá i záznamů o jejich onemocněních a vyčerpanosti.
Dne 21. listopadu Scott rozhoduje: „Motorový oddíl nás bude ještě tři denní pochody provázet, ale pak půjde zpátky.“  A vzápětí se k tomu připojují záznamy, kdy byl který poník zastřelen pro úplnou vyčerpanost a neschopnost jít dál a záhy i – pro nedostatek píce pro koně a potravy pro psy (neboť poražení poníci sloužili pak za potravu psímu spřežení a – lidem).

A pak – 4. prosince – přepadne polárníky tak hrozné počasí, se sněhem a prudkými větrnými orkány, že se musí utábořit a nečinně vyčkávat. A bouře nedovoluje vyjít ze stanů ani druhý den, ani čtvrtý. „Proč jen moje družina naráží všude na svízele, kdežto jiní (tady je nepochybně narážka na Amundsena) jdou, jako by šli na procházku! Žádná předvídavost, žádná úvaha, nic nás nemohlo připravit na tento stav věcí…

Naučné pro mládež – nové knihy

Dinosauři od Pekelného potoka. Vynikající popularizující kniha Vladimíra Sochy

Překvapivé čtivá kniha o posledních dinosaurech, jejich náhlého zániku a neuvěřitelného zmrtvýchvstání v posledních sto ...

Gerald Durrel a jeho nejčtenější kniha O mé rodině a jiné zvířeně

Gerald Durrell (7. ledna 1925 – 30. ledna 1995) zakladatel přírodovědecké stanice na ostrove Jersey mezi Anglié a Francií je dn...

Petr Sís. Strom života o světě Charlese Darwina pro děti

Ilustrovaná kniha Strom života je neobvyklým pohledem Petra Síse do myšlení Charlese Darwina, člověka, který svými úvahami o...

Když se zvířata kamarádí aneb o neobyčejných vztazích zvířat a lidí

J. M. Masson, spisovatel, vědec a především milovník a ochránce zvířat, je znám svými knihami, ve kterých čtenářům na ce...

Cesty za dobrodružstvím, příběhy velkých činů

Patnáct strhujících příběhů o smělých činech průkopnických mořeplavců, cestovatelů, horolezců a letců, kteří posunul...

Inspirující myšlenky...

Člověk, který si váží sám sebe, je velmi silný, i když fyzicky je slabý, neunese třeba ani kufr. Ten, kdo má sebeúctu, je stejně silný jako stovka zabijáků. A žádný člověk, který si sám sebe skutečně váží, by nelhal, nekradl, nedělal bordel, nikomu by neubližoval. Co by nedělal sobě, nedělal by ani jiným.
Henry Rollins, Rozhovory