povstani vontu blazek

Mytická trilogii Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta se dá interpretovat donekonečna. Takže také coby pouze polovědomé transponování haggardovského románu do dětského světa a infantilního „toposu“. Zapovězená čtvrť = džungle starého města. Vontové = divoši či „apači“ té džungle i se svými rituály. Svatojakubský kostel = pohanská svatyně. Ježek v kleci = magický talisman.
A tak dále a podobně, Merit nejlépe pochopíme, pokud odhalíme, kolik literárního braku (a snad i toho Henry Ridera Haggarda) autor v dětství přelouskal (a to i pod vlivem maminky). Dobrá...
Ale jednomu prvku se tento muž-legenda ve svých příbězích přece vyhýbal důsledně.
Až překvapivě důsledně.

Fantastice. A tak si stínadelskou trilogii možná smíte ve své mahagonové (či překližkové, to nevím) poličce postavit vedle románu V nitru Kamerunu, ale pokud ji místo toho strčíte po bok Howarda Phillipse Lovecrafta, zaskřípe to celou skříní. Proč? Foglar bude najednou realismus a dílo nebohého Američana bude jen šílený sen!

Zkušený redaktor časopisu Bobří stopa Josef Blažek taky píše stínadelskou trilogii a zvolil při jejím vymýšlení naštěstí tu střední cestu.
Do silně relativní realističnosti Foglarova prostoru se totiž nebál vroubovat i jistý sci-fi motiv, a zatímco v jeho úvodním komiksu Hlavolam ze Stínadel (kreslil Jiří Filípek) to není ještě moc patrné, v aktuálním Povstání Vontů skočíme spolu se světlovlasým Ondrou a horkokrevnějším Martinem rovnou na létající bicykly a jako střely se odpálíme ze staré střechy nad přímo lovecraftovsky starodávné město.

Ale nejsou to zříceniny. Je to malebná čtvrť, asi jako pražská Malá Strana, a nežije ta čtvrť mloky, ale lidmi. Na zemi i ve vzduchu, jak dokládá majestátní vzducholoď Nobilia s expedicí k pólu. Obdoba vzducholodi Italia generála Umberta Nobile zrovna sviští nad ostřími hřebenů střech a výškové kormidlo se zasekne, takže kolos užuž vráží do věží katedrály. Hrozí, že s ním snad lehne popelem polovina města, nebo se to aspoň zdá. Jenže Martin dokáže na Nobiliu z kola mrštně přeskočit a kormidlo uschopní. Ručně! Až nato uklouzne a řítí se do propasti. Ale pan Blažek, jinak mistr hororu, věděl, že tohle by pro Foglarovy fanoušky byla až příliš atakující káva, i udělal přemet a hle, Martin se probouzí u lůžka, a to Rychlonožkovi podoben. Vše byl sen. Jen. A dějová linie teprve naváže na úvodní ze sešitů a nikoli už scifoidně.

povstani vontu

O první z těchto publikací jsem už kdesi psal, a tak jen připomenu, že se Blažkův a Filípkův příběh odehrává řadu let před příhodami Rychlých šípů.
To je autory dáno. A přece už tehdejší kluci ví o Janu Tleskačovi a objeví dokonce jeho sirotčinec a deník. Stane se toho ještě daleko víc, jak byste měli zvědět vlastní četbou, a tento podzim následuje i osmnáct dalších stran dobrodružství neboli druhá část velmi adekvátně nakresleného seriálu (přičemž část první měla stran sedmnáct).

Nelze bohužel udělat nic, než konstatovat, že i těch osmnáct stránek působí jako „málo“ a Filípka s Blažkem můžeme proto už podruhé obdivovat coby hrdiny. V čem?
Samo sebou v tom, jak umně děj vměstnávají na povolenou plochu, a to aniž prchají k oslím můstkům a skokům v čase. Příběh zaujme mnohým a třeba i figurou Fantoma, byť se jedná o obdobu Široka, anebo kouzelným prostorem stínadelských Benátek, které však jsou opravdu jen vzdálenou obdobou pražské Čertovky. A „Velký“ Vojtěch Vont?

Hodlal z tamního ohromného mlýna panovat Stínadlům. Ale komiks Povstání Vontů obsahuje i věru solidní sadu zvratů, a jak to třeba dopadlo s dotyčným vládnutím z mlýna, poznáte snad sami.
Někomu ovšem bude při čtení možná vadit, že hrdinové opakovaně hledají a nacházejí důvody, proč „se vším“ nejít na policii. Problém téhož typu se, pravda, niťovitě táhne už snad milionem detektivek i mnohých dobrodružných příběhů. Sporu většinou není, že by strážci zákona překáželi. Ale my zase uznejme, že právě úvahy o policii přidají Blažkově mytickému rozletu dílky realističnosti. Ono kouzlo „světa pro sebe“ uprostřed průjezdů, domů a dvorků se tak usadí - na vteřinku - na dlažbu, avšak nerozplyne se, to ni náhodou. Protože autoři našli své vlastní dětské oči a sledujeme jimi takřka vše. Výsledek obstojí.

A že tento výsledek poněkud romantizuje dětství? Možná. Ale romantizovat dětství je protimluv. Není-li ona éra života nějakým tajemným Emem surově či dokonce sexuálně bojkotována, je romantická z podstaty. Postřehl to třeba už Stephen King v knize Danse macabre, skoro v tomtéž čase česky taky vydané, a bájný čas dětství podle jeho názoru romantizuje dokonce i autor kalibru Ian McEwana (Betonová zahrada, Snílek), takže takřka jediný román, který děti „masakruje“ skepticky a hrůzně (a přesto uspěl) je Pán much.
Který, dodávám raději s úzkostlivou opatrností, ovšem sleduje už vzrostlejší děti.

Dokončení Blažkova prequelu k Foglarově (nevyrovnané) trilogii nás ještě čeká v sešitě Synové stínadelští, ale neodkládejme tak rychle ani svazeček tento, neboť obsahuje i různé články a reportáže (Jaroslav Foglar obdržel in memoriam státní vyznamenání za zásluhy o stát, Brno má svého Velkého Vonta, Vánoce Tondy Pírka v Ostravě) a především končí extrémně zajímavým rozhovorem předsedy Sdružení přátel Jaroslava Foglara Vojtěcha Hanuše s Vladimírem Prokopem.
A právě díky tomuto brilantnímu interview přistály v publikaci na pomyslných létacích kolech (jimiž se ale v jeden moment opravdovsky zahemží zdejší komiksové nebe) i obrázky Miloše Nováka, Václava Čutty, Věnceslava Černého a Gustava Kruma.

Co dodat? Sám jen trknu. Úvodem je bezmyšlenkovitě uvedeno, že Foglar napsal „přes třicet románů“. To je samozřejmě nepřesnost. Hodně přes třicet knih vzniklo z jeho díla, romány to ale byly z menší části. O podobné detaily nicméně snad nejde, chybička se pokaždé vloudí a hlavně děti a nostalgici mohou být za svůj příběh rádi.

Tituly kapitol Povstání Vontů:
Nad městem, Neklidná noc, Noční návštěva, Co opravdu víme? Zenklův plán, Znovu do Stínadel, Vantroky, Pevnost na řece, Tváří v tvář, Útěk nocí, V pasti, Kam teď?, Na dosah, Vše ztraceno, Martin se rozhoduje, Konec přátelství, Spáleniště, Do podzemí

Josef Blažek a Jiří Filípek (kresba): Povstání Vontů. Bobří stopa SPECIÁL
Ve spolupráci s Nakladatelstvím Josef Vybíral vydal jako 116. číslo časopis Bobří stopa. Šéfredaktor Vojtěch Hanuš. Brno 2017. 24 stran. Cena 69 Kč. ISSN 1803-8638

Podobné články

Komiks pro mládež – nové knihy

Jedinečná Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana

Tomanovy obrázkové seriály nejsou ryze filmové, ale sestávají obvykle z pravidelných políček, jak je známe třeba z Rychlých...

Dějiny československého komiksu 20. století. Dva díly

Za poslední léta vyšlo publikací o komiksu celkem slušný počet. Zdá se, že tento projekt je komplexní, zařazený i do světo...

První knižní vydání Pištěkova komiksu 10 000 mil na vzdorujících strojích

Držitel Oscara Theodor Pištěk (*1932), jehož pradědečkem je malíř František Ženíšek (1849-1916) a jehož stejnojmenný tat...

Biografický román Divoši. Vynikající komiks Lucie Lomové nejen o Albertu Fričovi

Kreslený biografický román vycházející ze skutečných událostí, jak je ve svých zápiscích zachytil mladý cestovatel a bota...

Inspirující myšlenky...

Těsně před tím, než se zvíře setká na jatkách se smrtí, nachází se obklopeno děsivými výkřiky a strach budícími scénami vražd minulých, přítomných i blížící se vraždy. Jeho vlastní hrůza pak mentálně proniká tělo škodlivými vlivy, zatímco následný šok jeho vlastního porážení způsobuje nedobrovolný průchod moče do samého těla. Tato kyselina močová je roznesena krví a potom fyzicky prostupuje tělo jedovatou látkou.
Paul Brunton, spisovatel, myslitel