cesky komiksJsou předchůdcem komiksu dávné nástěnné malby nebo jsou to iluminované rukopisy či vzdálenější manga anebo pozdější kalendáře, zpěvníky a pouťové obrázky? Ve wikipedii vám přímo sdělí, že komiks se zrodil 16. 2. 1896, kdy Richard Outcault publikoval v časopise New York World svůj komiks Yellow Kid. Dále vás hned odkážou na tři hlavní teritoria: anglo-americké, francouzské a japonské.

Tuto otázku kunsthistorička Helena Diesing neřeší, krátce se dotkne druhé poloviny 19. století na našem teritoriu, a pak přiznává, že prostudování nespočetného množství kreseb z českých časopisů a novin z první poloviny století dvacátého byl úkol nelehký pro jednoho člověka a že zde čeká práce pro badatelský tým. Každopádně knížka nakladatelství Verzone vyšla, a přes některé rozpačité přechody do dalších pasáží si troufám říci, že je to nakladatelský počin. 

V poslední době se objevilo hned několik publikací o komiksech, v roce 2011 proběhl již šestý ročník mezinárodního festlivalu KomiksFEST s předáváním cen Muriel.
Tato publikace uvádí přehled základních obrázkových seriálů, až později i u nás nazvaných komiksů v historickém kontextu v první polovině minulého století. Zjednodušeně by se dalo říci, že i u nás si tento žánr, mnohdy kdysi s přívlastkem pokleslý, vždy našel své příznivce, že byl zneužíván i ideologicky právě pro masové čtení. A  stejně jako ostatní obory v umění má i komiks své mistry a i ty méně schopné. Najdete zde jména proslulá i méně známá. Grafická úprava Štěpána Malovce ukotvuje rozmanité ilustrační ukázky do celku. Knihu lze velmi dobře doporučit.  

Dnes  už snad méně než v minulých dobách nemusí komiks čelit námitkám, že se nejedná o čtení apod.
Ljuba Štíplová, maminka pozdějšího Čtyřlístku pro děti, si mi častokrát posteskla, jak se s některými příběhy trápí, jak je těžké vymyslet scénář a dialog smysluplně do bublin pokrátit, jak je také nutná dobrá spolupráce s výtvarníkem. Velice jsem si jí za tu práci vážila, a nepřipomínám ji jen pro dávné kamarádství.

U Josefa Lady bych chtěla jen doplnit údaje u knižních vydání seriálů:
Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše a Dobrodružství Tondy Čutala. A to proto, že jsem měla čest být u přípravy třetích vydání, měla jsem v ruce lavírované Ladovy originály, u nichž se barva pro první knižní vydání plnila přímo v tiskárně za přítomnosti samotného Josefa Lady. Vydání v sedmdesátých letech byla zkrácena, proto pro třetí vydání Josef Brukner vytvořil verše opět nově a o rekonstrukci barevných Ladových obrázků se zasloužila akademická malířka Eliška Konopiská. Tyto podrobnosti nemohla autorka vědět, proto je u příležitosti vydání této knihy doplňuji.

Vydalo: Verzone, 12/2011, 360 stran, 300 reprodukcí
https://www.verzone.cz

Komiks pro mládež – nové knihy

Jedinečná Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana

Tomanovy obrázkové seriály nejsou ryze filmové, ale sestávají obvykle z pravidelných políček, jak je známe třeba z Rychlých...

Dějiny československého komiksu 20. století. Dva díly

Za poslední léta vyšlo publikací o komiksu celkem slušný počet. Zdá se, že tento projekt je komplexní, zařazený i do světo...

První knižní vydání Pištěkova komiksu 10 000 mil na vzdorujících strojích

Držitel Oscara Theodor Pištěk (*1932), jehož pradědečkem je malíř František Ženíšek (1849-1916) a jehož stejnojmenný tat...

Biografický román Divoši. Vynikající komiks Lucie Lomové nejen o Albertu Fričovi

Kreslený biografický román vycházející ze skutečných událostí, jak je ve svých zápiscích zachytil mladý cestovatel a bota...

Inspirující myšlenky...

Argumentační klam (též řečnický trik) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat. Např.: Zastánci potratů vám budou tvrdit, že jít na potrat je levnější, než kupovat výbavu pro dítě. To je ale zjevný nesmysl – do ceny potratu je totiž třeba započítat i nezbytnou hospitalizaci, nemluvě o tom, že na výbavu pro novorozence naše vláda nabízí zvláštní sociální příspěvky. Je tedy jasné, že neexistují žádné rozumné důvody, proč potraty povolovat.
František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů