verne jules malba portrait
Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese. S Vernem to sice tak žhavé není, ale vlna zájmu se dotkla i nás v Česku.


Nakladatelství Albatros před třemi lety založilo edici Jules Verne – Knihovna pro 21. století, jejímž ústředním autorem je sice (v roli adaptátora) Ondřej Neff, ale vedle sedmi jeho adaptací (Dvacet tisíc mil pod mořem, Patnáctiletý kapitán, Pět neděl v balonu, Tajuplný ostrov, Nový hrabě Monte Christo, Dva roky prázdnin a Zemí šelem) tu vyšla i tzv. Nová dobrodružství Julese Verna z editorů současných zahraničních autorů.

verne nova dobrodruzstvi
První svazek s deseti verneovkami devíti psavců jsem recenzoval. Druhý se začal prodávat v létě 2011 a přináší dalších třináct povídek o devíti mužů i pěti žen.
Úvodní díl obsahoval také komentáře, jejichž prostřednictvím šlo chronologicky putovat původními verneovkami, a které pokaždé představily i následující novodobý příběh odrážející se od klasiky. To pokračuje. Některé Vernovy romány jsou sice vynechány, ale jiné naopak využity i rozvinuty - a někdy fascinujícím způsobem. Jindy hůř. Začněme horším.

Doktor Cox je jen nevalnou parafrází Doktora Oxe a neodpovídá Vernově duchu.
Psal britský sci-fi autor Keith Brooke. Zajímavější se zdá Úplně první případ Johana Heliota (nar. 1970) vyprávěný sluhou Philease Fogga, který je tajným agentem na první misi a líčí epizody známé cesty okolo zeměkoule, které však Verne buďto neznal, nebo schválně utajil. Proklouz tak odhalí, že jeho pán je vlastně i prof.  Moriarty, a pak také, že tenhle zlovolný matematik uměl nacházet „časové trhliny mezi světy“. Těchto světů je přehršle a zrovna tolik, jako našich dvojníků. Mezi Moriartyho dvojníky náleží i Nemo, Fantomas a dr. Fu Manchu a Proklouz je - v jiné dimenzi - Fandorem i sourozenci Holmesovými. Při všem i koordinátorem války Dobra se Zlem, což nám připomene sérii JFK a příliš samoúčelný příběh nemění, řekl bych, nic na tom, že nezklamala sama metoda využívání literárních postav, na které stojí většina Nových dobrodružství. Taky Heliot přístup toho typu miluje a v jednom ze svých románů vylíčil i Vernův únos na Měsíc plánovaný a spáchaný mimozemšťany.

Cestou okolo světa byla inspirována i povídka Kevina Andersona, autora románu Kapitán Nemo (2002), a Sarah Hoytové (ta vytvořila hned čtyři románově detektivní pokračování Tří mušketýrů). Společné dílko 80 dopisů – a jeden navíc je výborem z korespondence agenta Fixe, který o svém slídění průběžně informoval manželku, až dostal košem.

Další spisovatelka Justina Robsonová (nar. 1968) je v Česku známá i díky sérii Lila Black a hrdina její prózy Liga dobrodruhů se setkává s entitami považujícími se za Verna i kapitána Nema, načež plují Atlantikem na ostrově a ve společnosti napůl skutečného Sindibáda či sira Davida Attenborougha, což se sakumpakum rovná asi tak největší hlouposti svazku.

Další povídka Hector Servadac Junior tvrdí, že byl v Na kometě naznačen budoucí konec světa po strážce s červovitým(?) mimozemským stvořením. Adam Roberts (nar. 1965) parodoval už předtím třeba i Hobita či filmy Hvězdné války a Matrix a vymyslil i působivý katastrofický román Sníh (2004) či dílo o variantní podobě první světové války. Tady, myslím, jeho um uvadá, a když se začteme do Tajemství Sahary od Burroughsova editora Richarda Lupoffa (1935), tak nevím, nevím. Lupoff sice napsal poutavou studii Mistr dobrodružství (1965) o kouzlu a principech díla Tarzanova tvůrce, tohle je ale příliš mechanicky roubováno na Zatopenou Saharu a nad jen abychom mohli spatřit Nautilus v Saharském moři...

A Sharan Newmanová (nar. 1949)? U nás je známa jako autorka detektivek i poučných knih včetně Skutečné historie da Vinciho kódu, v Honbě za zlatem však nechá H. G. Wellse, aby se setkal s mužem zbohatnuvším po pádu Zlatého meteoritu. Ten chce odčinit následky ovládnutí světového trhu a je to vlastně syn vynálezce, jenž kdysi nebeské těleso nasměroval svým paprskem nad Grónsko. Wells muži půjčí stroj času a... O skutečném Nemovi a o tom, že právě Nemo vyložil Vernovi základ hned několika jeho nejlepších románů, nás pak v Mělčině poučí Liz Williamsová (nar. 1965), avšak dosavadní příběhy dělají druhý svazek verneovek slabším, než byl ten první, a postmoderno se opakovaně dotýká samoúčelnosti.

Publikaci naštěstí zachraňují následující povídky:
Ve Staré svítilně obdrží titulní artefakt potomek vynálezce Orfanika z Karpatského hradu a díky paprsku oné svítilny uvidí budoucnost i včetně spálení sebe a své milované. Autorem byl hororový tvůrce Tim Lebbon (nar. 1969) známý i jako původce románů o tajných osudech Jacka Londona.
Měsíčňanský zahradnický spolek je už čtvrtou verneovkou o baltimorském Gun Clubu. Taky v ní dostane slovo dělo, a tentokrát odstraní do kosmu odpad. Autorce Molly Brownové už po právu vyšly v Ikarii povídky a Ballantyneova Matemstická záležitost oproti tomu jen mechanicky parafrázuje Zmatek nad zmatek , tj. třetí verneovku s Dělovým klubem, a je oproti Brownové svěžesti jen zdlouhavým fórkem.

To skvělý francouzský spisovatel a překladatel Michel Pagel (nar. 1961), který napsal i román Cinéterre (1998) z alternativního Londýna (podobají se atmosférou filmům společnosti Hammer), je jinou kávou.
Přispěl propracovanou Pravdou o Vilému Storitzovi, kde propojil Vernův román velmi věrohodně s Wellsovým Neviditelným, ale i se Strojem času. A báječní, i když kontroverzní, jsou také Tajemní Iowané z paralelní historie, v níž v Americe existuje Lincolnopolis, jemuž vládnou kolonisti Vernova Lincolnova ostrova doplnění dokonce Jupovými opími bratranci z Taboru. Smělý autor pak předvádí jednomu novináři skoro osmdesátiletého Cyra Smithe i enklávu, která se roku 1875 i s Iowou odtrhla od USA. Politicky a technologicky ten kraj ovlivňuje celý svět, ale původně to bylo zlé. Neúrody, živelné pohromy, konkurence a předpojatost proti černému Nabovi(!), ale i restrikce americké vlády a lenost přistěhovalců svedly optimistického inženýra k trudnomyslnosti, když navíc i zjistil, že je leda schopným výrobcem, ne však tvořivým vynálezcem. I vrátili se všichni roku 1870 ke své skále v Pacifiku a díky jedné ponorce našli druhou: Nautilus. Byl neporušený. Usedli dovnitř k pákám a pluli do Států, kde pak ponorku rozebrali a využili veškeré vynálezy uvnitř, což vlastně celé trochu připomíná i Trosku. Ačkoli ale hrdinové povolali Edisona, Bella, Forda i manžele Curieovy, principy Nemových vynálezů žádný vědec nerozkryl, a tak se staly na Zemi jen magickým prvkem. Věda se zhroutila!
Dále je převedena i Nemova lebka a zní domněnka, že byl buď z budoucna  nebo „z hvězd“. Jeho mysl vykazuje každopádně mimořádné kvality. Jen tak bokem zjistíme však i to, že je čtyřicetiletý Harbert gay a že on a Pencroff byli už za války Severu s Jihem milenci! Teď chce „mladý hospodář“ Brown odvrátit „vyčerpání vědy“, jenže právě námořník Pencroff ho spolu s opy zarazí a sváže, načež nastoupí do čela kolonie Robur Dobyvatel.

Mírně šokující a bizarní prózu
sepsal přední autor kyberpunku Paul Di Filippo (nar. 1954) a veškeré povídky knihy jsou jako v prvním případě sestaveny Ericem Brownem a Mikem Ashleym, přeloženy Ivanem Ryčovským a částečně ilustrovány Zdeňkem Burianem, i když se jedná jen o jeho práci pro Gailův román Raketou do měsíce. Beletrie je opět vsunuta do stručné Vernovy biografie, ale řekl bych, že je to životopis moc kritický a že řadu verneovek naprosto nedoceňuje. Celku pak víceméně škodí.

Nová dobrodružství Julese Verna | Jules Verne | Vydal Albatros, AlbatrosMedia, 2011


Fantasy pro mládež – nové knihy

Stravaganza. Fantasy, která opravdu překvapí nejen děti

Lucienovi je patnáct a má rakovinu mozku. Po chemoterapii je tak zesláblý, že se nedokáže ani posadit v posteli, a v krku ho bol...

Konec času, jeden z nejzajímavějších románů pro náctileté poslední doby

Opravdu výjimečná kniha pro náctileté. Je o tom jak se ztrácí čas, protože jsme se zbláznili a snažíme se s ním obchodovat...

Společenstvo klíčníků. Tajemství starého klíče aneb proč umí Krolupperová přitáhnout děti ke knížkám

Nová kniha Daniely Krolupperové se stejně vynikajícími ilustracemi Barbory Kyškové je o Martinovi, kterému je třináct a půl...

Nová dobrodružství Julese Verna od editorů současných zahraničních autorů

Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese...

John Carter z Marsu aneb mezi dvěma světy filmu a knihy

Prvního března 2012 vstoupí do českých multikin a jistěže i do zbývajících „normálních“ biografů filmová adaptace ví...

Inspirující myšlenky...

My lidé jsme hrozná zvířata. Znáte tu hloupou píseň Barbry Streisand „People who need people are the luckiest people in the world “. Zřejmě jsou myšleny kanibaly. Hrozná zvířata jsme my lidi a velmi zvláštní k tomu. Všechna ostatní zvířata se napadají a zabíjejí pro přežití. Jenom my to děláme kvůli potěšení. Tady já mám problém s darvinismem. Pokud evoluce a přirozený výběr mají jako cíl přežití, proč se nestáváme s lety moudřejší, ale jsme čím dál víc a víc nebezpeční?
Kurt Vonnegut